Zašlou slávu Českého svazu tělesné výchovy by měl pomoci vzkřísit známý advokát a jeden z nejvlivnějších lobbistů v Česku Miroslav Jansta. V čele ČSTV by měl nahradit dosavadního předsedu Pavla Kořana, za jehož vedení přišel největší tuzemský sportovní spolek o miliardový majetek v podobě ztráty loterijní firmy Sazka. Předsednická rošáda se má odehrát na mimořádné valné hromadě ČSTV, která se uskuteční v sobotu 28. ledna v Nymburku. K výměně nemůže dojít na více symbolickém místě, neboť právě v tomto středočeském městě strávil Jansta, tamní rodák a patriot, celé dětství. „V Nymburku jsem chodil na základní školu a gymnázium, začal jsem zde svou aktivní sportovní kariéru a za pár let i tu sportovně-funkcionářskou,“ říká advokát. Navíc zde vlastní basketbalový klub, který je již několik let nejúspěšnějším týmem v zemi. To kromě jiného předloni vyneslo Janstu do křesla šéfa České basketbalové federace (ČBF).
Pohovor s manželkou
Janstovo zvolení předsedou ČSTV je dle zdrojů týdeníku Euro takřka formalitou. Důvodů je několik. Do uzávěrky tohoto článku neměl žádného protikandidáta a není pravděpodobné, že by jeho odpůrci našli podobně silnou personu. Ve vedení svazu si navíc Janstu přeje většina vlivných sportovních svazů, se kterými spoluzakládal iniciativu Český sport 2011. Sdružení vzniklo loni počátkem března, především kvůli nespokojenosti s kroky vedení ČSTV v čele s jeho tehdejším předsedou Pavlem Kořanem.
„Samozřejmě že jej podporuji,“ potvrdil šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Právě on měl být jednou z klíčových osob, které Janstu oslovily s návrhem, aby kandidoval na post šéfa ČSTV. Kaderka považuje Janstu za takřka ideálního kandidáta. „Je to vzdělaný, kultivovaný, inteligentní a pracovitý člověk. Navíc je bohatý a nezávislý, takže bude schopen pracovat pro svaz s velkým nadhledem,“ dodal Kaderka. Obdobně reagují i další členové iniciativy Český sport 2011. Jinou reakci nelze ani čekat – těžko si „odstřelí“ kandidáta z vlastních řad. Paradoxně proto byla největší překážkou k přijetí předsednické nominace Janstova manželka. „Měli jsme dlouhý a těžký pohovor. Byla zásadně proti, svůj nesouhlas zdůvodňovala především tím, že již vůbec nebudu mít čas na rodinu, navíc se obávala o můj zdravotní stav. Nakonec se mi ji podařilo přesvědčit,“ popisuje advokát.
Nechci dělat byznys
Koho se naopak Janstovi přesvědčit nepodařilo, jsou jeho kritici, rekrutovaní převážně z řad spolupracovníků odcházejícího šéfa svazu Kořana. Ti se obávají, že chystaná „palácová revoluce“ předznamenává postupný zánik ČSTV, respektive jeho splynutí s Českým olympijským výborem, a následný rozprodej pozůstalého majetku. V kuloárech popisují Janstu jako tvrdého byznysmena a lobbistu, který neváhá využít každou obchodní příležitost, jež se mu naskytne. Dle hlasů „Kořanovců“ se současné Janstovy podnikatelské zájmy upnuly k majetku, který v ČSTV ještě zbyl. „Je více než pravděpodobné, že společně s Kaderkou se budou snažit přihrát akciové podíly v krkonošských lyžařských střediscích některému ze svých kamarádů z byznysu. Jeho eminentní zájem dostat se blíže k sportovnímu centru v Nymburku a přilehlým pozemkům, je patrný již delší dobu,“ řekl týdeníku Euro jeden ze sportovních funkcionářů. Na podobná tvrzení právník reaguje hlasitým smíchem a označuje je za totálně scestná. „Nechci být předsedou ČSTV proto, abych dělal byznys, ale – i když to možná zní poněkud nadneseně – abych pomohl dostat český sport zpět na úroveň, kterou si zaslouží,“ reagoval Jansta. Zároveň tvrdí, že pod jeho případnou vládou se žádný majetek svazu rozprodávat nebude. Cíl má jasný: pokud to situace dovolí, chce udržet veškerá aktiva ČSTV v jeho portfoliu. Současně však upozornil, že k prodeji může za určité konstelace přece jen dojít. A to v případě, že nesežene jiné zdroje na splácení závazků ČSTV. „Prodávat budeme jen v krajní situaci, pokud nebude jiná možnost, jak současné dluhy ČSTV uhradit. Určitě ale ne jen kvůli prožírání,“ řekl Jansta týdeníku Euro.
Nic než dluhy
Na moc velkou hostinu to však na pražském Strahově, kde má ČSTV své sídlo, nevypadá. Pokud bude chtít Jansta v případě svého zvolení uspořádat oslavu, bude ji muset „zatáhnout“ ze svého. Z ČSTV, kdysi mocné a bohaté organizace, se bafuňářům podařilo v posledních letech „vybudovat“ notně zadluženou organizaci. Týdeník Euro má informace, že aktuální výše závazků přesahuje hranici dvou set milionů korun, přičemž největší podíl tvoří půjčka od finanční skupiny Penta. Zhruba před rokem, kdy se snažila ovládnout Sazku, firma výměnou za pohledávku ČSTV vůči loterijní firmě půjčila svazu zhruba sto milionů korun. Konkurzní správce ale oprávněnost pohledávky neuznal, a tak svaz musí peníze Pentě vracet. Současná výše závazku se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun, další dluhy má ČSTV mimo jiné i z prohraných obchodních sporů. Pokud prezident basketbalové federace usedne i do šéfovského křesla ČSTV, má připraven plán, kterak z uvadajícího uskupení sportovců opět vybudovat funkční organizaci. „Nutným předpokladem pro další fungování svazu je získat přehled o majetku ČSTV a jeho závazcích,“ tvrdí Jansta. Klíčem k tomu by mělo být vytvoření několika pracovních skupin. Jeden z týmů by měl jasně zmapovat funkčnost současné struktury ČSTV včetně jejích regionálních poboček. Další se například zaměří na vztah s Českým olympijským výborem. „V mnoha činnostech se zdvojujeme, což považuji za zbytečný luxus. Je třeba najít takovou strukturu, abychom se spíše navzájem doplňovali,“ popsal Jansta. Jak dodal, několik skupin se bude zabývat i mapováním majetku ČSTV, například krkonošských akciovek či sportovních areálů na Strahově a v Nymburku. „Cílem je na dubnové valné hromadě předložit analýzu majetku včetně konkrétních představ o tom, jak s ním dále naložit.“
Konec líných vepřů
ČSTV vznikl v roce 1953 jako organizace zastřešující tehdejší socialistický sport. Svaz se navzdory několika reformním snahám příliš nezměnil a je stále považován za jeden z posledních pozůstatků tehdejšího režimu. I to bude jeden z důležitých Janstových úkolů: negativní vnímání svazu v očích veřejnosti, ale i politiků, změnit. Zároveň to není dobrou zprávou pro některé řadové bafuňáře, jejichž činnost v ČSTV se postupně smrskla na starost o pravidelný příjem z centrály a naplnění nádrže ve služební felicii. „Nedávno jsem navštívil několik regionálních organizací a jejich členové nebyli moc nadšení. Nic jsem jim neslíbil, navíc vědí, že budou muset začít víc makat,“ říká Jansta. Pokud vyhraje, musí zapracovat na více „frontách“, nejen na samotné činnosti ČSTV. Svaz po krachu Sazky přišel o vlastní zdroj financí a až na drobné v podobě lyžařských dividend je závislý na štědrosti státu. I sám Jansta si uvědomuje, že bude muset zapracovat na komunikaci s politickými špičkami. Jako bývalý poslanec za KSČ a dnes řadový, ale vlivný člen ČSSD k tomu má určitě dobré předpoklady. „Nechci dělat politiku,“ tvrdí. Jedním dechem ale dodává, že funkce, na kterou kandiduje, se bez politických kontaktů dělat nedá. „Navíc je nutné si uvědomit, že sport není jen záležitost ministerstva školství, ale kvůli jeho sociálnímu a zdravotnímu aspektu i dalších rezortů,“ upozorňuje.
Kritika do vlastních řad
Ze setkání s Janstou jasně vyplynulo, že předsednický kandidát bude se státní správou vyjednávat o penězích napříč politickým spektrem a více než prosbou bude šermovat předem připravenými argumenty. Mimo jiné tím, že kromě vědců a kultury je sport jedním z mála oborů, který zajistí pozitivní propagaci Česka v zahraničí. „Stát je velký dlužník sportu. Pokud uspěji, budu se ptát politiků, co sportu slíbili a co z toho splnili. Slibuji, že budu důsledný,“ poodkryl své plány Jansta. Svědčí o tom ostatně i tvrdá kritika členů jeho mateřské ČSSD. „Nechápu, že sociálnědemokratičtí senátoři svým hlasováním sebrali sportu minimálně 1,4 miliardy korun při hlasování o zdanění hazardu, a to navzdory vedení strany,“ kritizuje Jansta své spolustraníky. Vysloví přitom i konkrétní jména, například bývalého cyklisty Josefa Regece či senátora Jiřího Dienstbiera. Ten je současně členem dozorčí rady fotbalového klubu Bohemians 1905. Jansta považuje svou angažovanost ve sportu za takřka charitu, ČSTV chce šéfovat bez nároku na honorář. Obdobný postoj očekává i od týmu lidí, které si chce do vedení svazu přivést. „Ve sportu jsem Mirek Dušín, vždy hraji fair-play. A tady jsem advokát, který využije ve prospěch svého klienta všech legálně dostupných prostředků,“ ukazuje do nitra své právní kanceláře Jansta. Reaguje tak na výtky některých svých kritiků, kteří jej považují za poněkud kontroverzní osobu.
Jansta a jeho parta Pokud vlivný advokát v předsednické volbě uspěje, chtěl by se ve vedení ČSTV obklopit lidmi, se kterými přibližně před rokem spoluzakládal iniciativu Český sport 2011. „Pro rozhodnutí o přijetí kandidatury byla nejdůležitější podpora lidí, kteří si nezadali s předchozím vedením ČSTV a jedním šíleným právníkem v čele Sazky. Proto bych byl rád, kdyby se tito lidé dostali do výkonného výboru ČSTV a mohli bychom na očistě svazu pracovat společně a zadarmo,“ říká Jansta. Jeho nejbližším funkcionářským „parťákem“ je místopředseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval, s kterým Jansta kromě jiného plánuje zásadní rekonstrukci a dostavbu sportovního centra v Nymburku na špičkové středisko, jakousi líheň českých olympijských nadějí. Mezi dalšími důležitými členy zmiňované iniciativy je například předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník, šéf Fotbalové asociace ČR Miroslav Pelta, prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka, předseda horolezců Zdeněk Hrubý, šéf volejbalistů Zdeněk Haník, prezident České florbalové unie Filip Šuman a jachtař Karel Bauer. „Vážím si i předsedy hokejového svazu Tomáše Krále, i když seděl rok a půl v představenstvu Sazky. Negativním překvapením je pro mne naopak bývalý předseda fotbalu Ivan Hašek,“ vypočítává Jansta.
Z Nymburka na Strahov Devětačtyřicetiletý předseda České basketbalové federace (ČBF) Miroslav Jansta dle svých slov nikdy nechtěl bafuňařit. Při vyslovení termínu bafuňář se vůbec netváří nadšeně. Narodil se a vyrůstal v Nymburku, kde v deseti letech začal s basketbalem, později i s volejbalem. Ve své hráčské kariéře to jako košíkář dotáhl až do druhé ligy. „Jsem zvyklý hodně pracovat, sport a četba mi pomáhají se odreagovat,“ tvrdí pražský advokát Jansta. Svoji funkcionářskou sportovní kariéru zahájil v roce 1995 jako mecenáš. Tehdy mu jeden z činovníků nymburského basketbalového týmu zavolal s tím, že klub nemá dost financí a zda by nebyl ochoten na činnost mužstva finančně přispět. Jansta sáhl do peněženky a mančaftu, který v té době hrál krajskou soutěž, koupil nové dresy. Postupem času se jeho spolupráce s nymburským basketbalem prohlubovala. V roce 1997 se basketbalový klub osamostatnil, tedy opustil místní tělovýchovnou jednotu, a založil obchodní firmu, z které je dnes akciová společnost. V té známý advokát, jak sám tvrdí, drží stoprocentní podíl. Obdobně překotný byl i postup týmu napříč tuzemskými košíkářskými soutěžemi. V roce 2000 postoupil do nejvyšší české ligy a od roku 2003 nezná mužský basketbal jiného mistra než Nymburk. Nymburští basketbalisté jsou úspěšní i na evropské úrovni. V žebříčku evropských basketbalových klubů zaujímají 34. pozici, přičemž mezi kluby v regionu střední Evropy stojí nejvýše. S ročním rozpočtem kolem šedesáti milionů to Jansta považuje takřka za zázrak. Rozpočty „nejchudších“ klubů, proti kterým jeho tým v evropských basketbalových soutěžích nastupuje, totiž začínají na dvojnásobku. A třeba Petrohrad, basketbalový klub založený ruskými plynárenskými firmami, disponuje na sezonu rozpočtem kolem 26 milionů dolarů. Od úspěchů nymburského basketbalu se odvíjí i Janstova funkcionářská kariéra. V letech 2002 až 2006 je členem výboru ČBF, v červnu roku 2009 se stal jejím předsedou. „Pokud mě zvolí šéfem ČSTV, jsem rozhodnutý zůstat i ve vedení ČBF,“ konstatoval Jansta. Jako funkcionář je úspěšný i na mezinárodní scéně. Na podzim roku 2010 uspořádal společně se svými spolupracovníky mistrovství světa v basketbale žen. Češky tehdy obsadily druhé místo, šampionát navíc pro ČBF skončil při 150milionovém rozpočtu mírným ziskem.