Hlasování o důvěře vládě dopadlo podle očekávání. I když se premiér Mirek Topolánek tvářil do poslední chvíle jako hráč pokeru, jenom zázrak by mohl uchránit od porážky. I kdyby celá neuskutečněná koalice nakonec hlasovala pro, měla by ODS pouhých sto hlasů. A to na důvěru nestačilo.
Hlasování o důvěře vládě dopadlo podle očekávání. I když se premiér Mirek Topolánek tvářil do poslední chvíle jako hráč pokeru, jenom zázrak by mohl uchránit od porážky. I kdyby celá neuskutečněná koalice nakonec hlasovala pro, měla by ODS pouhých sto hlasů. A to na důvěru nestačilo. Lze konečných devadesát šest hlasů „pro“ považovat za úspěch, za maximální možnost, které mohla ODS dosáhnout? Jak se to vezme. Byť ne pro tento okamžik, průzkumem bojem si ODS ověřila, jaký je její koaliční potenciál, a zda může i v budoucnu počítat s podporou dalších politických stran v případě předčasných voleb a případném povolebním vyjednávání. Tento průzkum se občanským demokratům povedl pouze zčásti. Výrazným úspěchem byla přímá podpora jejich menšinové vlády Stranou zelených. I když šlo o pouhých šest mandátů. To může být výrazným plus v předčasných volbách, kterým se s největší pravděpodobností stejně nakonec nevyhneme. A ODS se mohla přesvědčit, že jí na politické scéně vyrostl partner i soupeř, jehož existenci musí brát vážně. Jako by to byl obrácený princip spojených nádob. Každé sebepotvrzení a vzrůst významu i respektu Zelených se projevuje na pozvolném či spíše rychlejším pádu KDU-ČSL. V bipolárně rozdělené Sněmovně skutečně není jedno, že se lidovecký klub nebyl schopen domluvit na společné taktice. I když bylo jasné, že ani tři hlasy absentujících poslanců Topolánkovu vládu nezachrání. Ať již byly jejich motivy jakékoli, rozpolcený poslanecký klub strany tuto negativní tendenci ještě posílí.
Kdo si dnes může mnout ruce, je Jiří Paroubek. Zatím. Jeho kalkul na druhý pokus však vůbec nemusí vyjít. Vládu bez komunistů nesestaví, a takovou vládu pro změnu nejmenuje prezident Václav Klaus. Jaké však budou další kroky hlavy státu, a jak silně a zda vůbec na nich budou participovat jednotlivé parlamentní strany, je zatím ve hvězdách. Z tohoto pohledu bylo hlasování o důvěře pouze potyčkou v dlouhodobé válce, jejíž konec a definitivní výsledek není při nejlepší vůli možné předvídat.
