D a ň z p ř í j m ů
Do přiznání k dani z příjmů za rok 1998 je ještě hodně daleko, konec letošního účetního období je ale naopak doslova za dveřmi. V lednu vyplácávat dlaní z čela nápady, co všechno se mělo udělat v prosinci, už bude zcela zbytečné.
Kdo má dobrého daňového poradce či účetního, může být v klidu. Stejně ale jako měla první republika hodně kovorolníků, má ta dnešní spoustu živnozaměstnanců. A právě ti v šílené kombinaci řádné pracovní doby s podnikáním všeho druhu často zapomínají na včasnou účetní uzávěrku své letošní životní úrovně.
Faktor času
Stačí si po Silvestru přisednout k nějaké hospodské sešlosti podnikatelů a velmi pravděpodobně zaslechnete, jak pan Malý měl krásnou ztrátu a pan Velký zase ošklivý zisk a že jsou hloupí, když to nedali dohromady za 15 procent pro pana Malého a 85 procent čistých černých peněz pro pana Velkého, o nichž by navíc nevěděl nejen berňák, ale dokonce ani manželka a další příbuzenstvo.
To je samozřejmě nezákonná praxe, ale prý se to dělá. Takové podnikatele možná zachránila před velkou pokutou pouze jejich neschopnost včas se podívat do svých papírů, zjistit pravý stav věcí, domluvit se a prohnat platbu za jednu či dvě fingované faktury na nějaké to poradenství přes bankovní účty ještě letos. Ti po-ctiví by si z toho měli vzít ponaučení a udělat předběžnou uzávěrku už teď, aby mohli případně využít všech dostupných zákonných možnosti k optimalizaci své daňové povinnosti. Takové možnosti přitom opravdu existují a stát je většinou nevymyslel proto, aby si lidé mysleli, že je hloupý, nýbrž přesně naopak, protože je chytrý a třeba si tak mimo jiné chce část agendy zjednodušit, a tím uvolnit ruce na důkladnější daňovou prověrku rizikových skupin, které se obecně rekrutují hlavně z plátců daně z přidané hodnoty.
Někomu možná pomůže nová definice hmotného majetku. V paragrafu 26 aktuálního znění zákona o dani z příjmů se totiž říká, že jde o samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 korun a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok. Dříve bylo rozhodující částkou dvacet tisíc korun.
Přímo do nákladů
Uvedený limit je důležitý proto, že majetek nad stanovenou výši se odepisuje postupně v několika letech, v opačném případě se však může dát rovnou celý do nákladů, což se často právě z důvodu optimalizace daňové povinnosti velmi hodí. Za 40 tisíc přitom dnes lze pořídit už velmi slušný počítač. Tuto novinku, kterou jsme vyčetli ze zákona, jsme marně hledali v mnoha daňových příručkách na trhu, které se jinak tváří, že obsahují všechny aktuální změny. Až za 40 tisíc lze rovněž nakoupit a dát do nákladů počítačové programy.
Dalším opatřením, na které poplatníci hojně zapomínají, může být výběr ze dvou možností, jak uplatnit výdaje na dosažení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Buď je účtujeme, pak také musíme vést účetnictví, anebo je uplatníme bez účtování paušálem z příjmů, který činí ve většině případů 25 procent. Ve druhém případě si pak můžeme k paušálu ještě připočíst všechny platby na sociální a zdravotní pojištění. Pokud nejsme přihlášeni k veřejnému nemocenskému pojištění osob samostatně výdělečně činných, což jako živnozaměstnanci asi nebudeme, ale platíme si soukromě pojištění pro případ pracovní neschopnosti, můžeme ho připočítat k paušálu, ale pouze do výše odpovídající běžnému nemocenskému pojištění.
Volba mezi účtováním a paušálem závisí na konkrétní situaci a téměř vždy vyžaduje alespoň hrubý předběžný propočet finanční situace v daném roce. Jestliže je někdo ochoten zaplatit nám za naše poradenství 400 000 korun ročně a můžeme doložit k tomu vázané výdaje ve výši jen 50 tisíc, budeme mít daňový základ 350 000 Kč. Když ale na to půjdeme přes paušál, od příjmů odečteme bez vedení účetnictví 100 tisíc plus ještě například dvanáct tisíc korun na sociální a zdravotní pojištění, takže se dostaneme k mnohem nižšímu daňovému základu 288 000 korun. Situace by se samozřejmě radikálně změnila, pokud bychom k uvedeným 50 tisícům nákladů připočetli ještě 80 tisíc za nákup nového počítače a software. Pak bude lepší účtovat a odečíst od čtyřistatisícového příjmu 130 tisíc nákladů. Někomu ale může při dlouhodobější podrobnější úvaze vyjít jako lepší varianta koupě výkonnějšího počítače a jeho postupné odepisování.
Minimalizace penále
Někdy se bohužel stane, že uděláme - samozřejmě nechtěně - nějakou daňovou chybu. Pak by mohlo vstoupit do hry a případně nás i finančně zničit časové penále za neuhrazenou daňovou povinnost. Jeho základní sazba je 0,1 procenta z nedoplatku za každý den prodlení. Když se nám ohlásí daňová kontrola a zjistí takový prohřešek, penále ale vyskočí na 0,2 procenta. Tomu je třeba čelit tak, že maximálně do dne před ohlášenou kontrolou podáme my sami dodatečné daňové přiznání. Potom se totiž denní sazba penále sníží na 0,05 procenta, což je už opravdu znát, zejména při vyšších dlužných částkách.
Tabulky (83 kB)
