Poslední mohykán?

V žebříčku nejbohatších lidí světa se objevil mexický narkobaron Joaquín Guzmán Loera

Že prý se zločin nepočítá? Omyl, alespoň dle prestižního amerického časopisu Forbes, který každoročně zveřejňuje seznam nejbohatších lidí planety. Letos se totiž na 701. místě objevil mexický narkobaron Joaquín Guzmán Loera. Pravda, oproti kolumbijskému Pablu Escóbarovi, který byl do svého zastřelení v roce 1993 považován za jednoho z nejbrutálnějších a nejmocnějších drogových dealerů v historii, je to čajíček. Escóbara totiž Forbes v roce 1989 posadil rovnou na sedmé místo v pořadí.
Přesto se nelze divit rozhořčení mexického prezidenta Felipeho Calderóna, v jehož zemi vloni zemřelo kvůli potyčkám mezi drogovými kartely více než šest tisíc lidí. Jeho vláda jen pár dní před zveřejněním žebříčku posílila ve městě Juárez dva tisíce vojáků a policistů o dalších pět tisíc mužů. Na hranicích s USA totiž zuří krvavá válka pašeráckých gangů, během níž jen v únoru zahynulo 250 lidí.

Selfmademan

„Rozhovor se s ním udělat nedá, ale po finanční stránce si vede celkem dobře,“ uvedla pro londýnský deník The Times redaktorka Forbesu Luisa Krollová. V komentáři k žebříčku Forbes mimo jiné uvádí, že se Guzmán, přezdívaný pro svou výšku pouhých 155 centimetrů El Chapo (Prcek), sám vypracoval v oblasti přepravy zboží. Jaký je příběh mexického „selfmademana“, za jehož hlavu je vypsána pětimilionová odměna?
Joaquín Guzmán se narodil 4. dubna 1957 v La Tuna Badiraguata v mexickém státě Sinaloa, který leží u pacifického pobřeží. Je vyhlášeným semeništěm pašeráků drog, takže když mladého Joaquína vyhodil otec z domu, bylo o jeho osudu víceméně rozhodnuto. Dle amerického Úřadu pro potírání drog zahájil Chapo pašeráckou kariéru v roce 1980 jako expert letecké logistiky Miguela Félixe Gallarda, přezdívaného Kmotr. Guzmán brzy založil vlastní kartel a rozšířil svou sféru vlivu do 17 mexických států.
Zformoval nechvalně proslulé skupiny nájemných vrahů, známé pod jmény Los Chachos (Řízci), Los Negros, Los Texas a Los Lobos (Vlci), jež jsou podezřelé ze spáchání tisícovky vražd po celém Mexiku včetně smrti kokainového rivala Rodolfa Carrilla Fuentese z Juárezského kartelu.
V roce 1993 byl Chapo s pěti komplici zatčen v Guatemale, odsouzen na sedm let za spiknutí, úplatkářství a zločiny na zdraví a přemístěn do vězení s maximální ostrahou. O dva roky později jej převezli do nápravného zařízení Puente Grande (Velký most) v Jalisku. Podplacení dozorci (Guzmán se prý vychloubal, že měsíčně ho úplatky stojí pět milionů dolarů) mu umožnili manželské návštěvy a obchodní jednání, díky nimž i nadále kontroloval své impérium.

Krvavá daň

V roce 2001 se Prckovi za pomoci dozorců podařilo uprchnout ve voze se špinavým prádlem. Na základě vyšetřování bylo poté zatčeno 71 úředníků věznice a nápravné zařízení bylo překřtěno na Puerta Grande, Velké dveře.
„V Mexiku je Guzmán díky svému vlivu a schopnosti podplácet správné lidi v relativním bezpečí,“ prohlásil loni v létě speciální agent amerického Úřadu pro potírání drog Jack Riely. Což by potvrzovala i historka z roku 2007. Na svatbu – ve stejný den, kdy jeho nastávající Emma, v pořadí třetí, oslavila osmnácté narozeniny – prý přijely stovky hostů včetně politiků a policistů.
Důsledky Chapova podnikání ale pocítila i jeho rodina. Bratra Artura před pěti lety zavraždili ve vězení. Vloni v květnu, měsíc po svém propuštění z věznice, byl zastřelen jeho dvaadvacetiletý syn Edgar Guzmán Beltrán při přestřelce u obchodního domu v Culiacánu.
„Je to poslední mohykán. Všechny ostatní velké kartely už byly rozprášeny, proto po něm tak jdou,“ okomentoval již v roce 2005 neschopnost vlády zatknout Guzmána mexický soudní expert Jorge Chabat. Jednou ale dojde i na Chapa, milovníka mořských plodů (zejména želvího masa), v němž mnozí obyvatelé Sinaloy vidí novodobého Robina Hooda. „Dává do pořádku města a zavádí osvětlení na hřbitovy,“ hodnotí Guzmánův vliv na tamní obyvatele a kulturu univerzitní profesor Victor Hugo Aguilar. Že by jediné ospravedlnění pro zařazení na seznam miliardářů?