Spojené státy uvalily na Venezuelu přísné hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy ve Spojených státech. Bílý dům v pátek oznámil, že prezident Donald Trump již podepsal příslušné nařízení. Sankce jsou namířeny "proti diktatuře ve Venezuele" a zakazují například kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády či obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA. Podle analytiků jsou posledně vyhlášené sankce pro Venezuelu likvidační.
„Nezůstaneme nečinní vůči tomu, jak se Venezuela hroutí. Diktatura prezidenta Nicoláse Madura nadále zbavuje venezuelský lid přístupu k potravinám a lékům, vězní představitele demokraticky zvolené opozice a násilím potlačuje svobodu slova,“ uvedl Bílý dům. „Tato (sankční) opatření byla pečlivě odstupňována, aby připravila Madurovu diktaturu o klíčový zdroj financí,“ dodal Bílý dům v komuniké.
Trumpův příkaz nicméně dává ministerstvu financí možnost povolit jiné obchodní a humanitární transakce, včetně financování vývozu a dovozu ropy, a transakce, které zahrnují pouze americkou společnost Citgo, vlastněnou společností PDVSA.
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza označil sankce za nejhorší agresi proti venezuelskému lidu. Sankce a hrozby ze strany Spojených států jsou podle něj „necivilizovanou politikou“.
Nové sankce dokládají Trumpovo odhodlání pokračovat v tlaku na Madura, řekl na tiskové konferenci v Bílém domě Trumpův bezpečnostní poradce Herbert McMaster. Spojené státy podle něj ale nezvažují žádný plán, na jehož základě by mohly ve Venezuele v blízké době vojensky zasáhnout.
Americký ministr financí Steven Mnuchin prohlásil, že sankce nesměřují ke „změně vedení“ ve Venezuele, ale k obnovení demokracie a právního státu. Postihy podle něj omezí přístup Venezuely k americkým dluhopisovým a akciovým trhům.
Spojené státy už tento měsíc uvalily sankce na dalších osm venezuelských činitelů, včetně bratra zesnulého prezidenta Huga Cháveze. Důvodem je podle Washingtonu jejich role při zformování opozicí bojkotovaného Ústavodárného shromáždění, které Spojené státy ani řada dalších zemí neuznávají. Maduro a dvě desítky dalších představitelů režimu jsou terčem amerických postihů již od konce července.
Washington kritizuje Madura za vytvoření nového zákonodárného orgánu, což považuje za pokus udržet se u moci nedemokratickou cestou. Trump hovoří přímo o „Madurově diktatuře“.
Spojené státy kritizují venezuelské vedení i za tvrdé potlačování protivládních protestů, při kterých od dubna zemřelo už přes 120 lidí. Terčem jejich postihů jsou už od července Maduro, viceprezident Tareck El Aissami nebo šéfka volební komise Tibisay Lucenaová.
Další ekonomické sankce by mohly napětí mezi Spojenými státy a Venezuelou dramaticky zvýšit a zhoršit krizi v této jihoamerické zemi. Její ekonomika, závislá na příjmech z ropy, se od roku 2014 zmenšila přibližně o 35 procent. Tedy více než ekonomika Spojených států během Velké hospodářské krize.
Maduro tento týden varoval, že Trumpova vláda připravuje „obchodní, ropnou a finanční blokádu“, obdobnou embargu, kterým Spojené státy dlouhá desetiletí trestaly Kubu. Varoval také, že jde o přípravu na vojenskou intervenci USA a slíbil, že ochrání obyvatelstvo před nejhoršími účinky jakýchkoli sankcí.
Maduro se již snaží bojovat s rozsáhlým nedostatkem zboží a trojcifernou inflací. Těžba ropy, která Venezuelu živí, se dostala nejníže za více než dvě desetiletí.
Sankce jsou likvidační, myslí si analytici
Podle analytiků mohou nově uvalené hospodářské sankce způsobit bankrot Venezuely. Spojené státy totiž Caracasu výrazně omezily další zadlužování na amerických trzích, exportu venezuelské ropy do USA se ale sankce příliš nedotknou. Podle některých expertů se však ještě zhorší humanitární krize ve Venezuele, což může zvýšit sociální napětí v zemi.
„Technicky vzato bude mít (vláda) problémy platit dluhy, což může skončit vyhlášením bankrotu,“ domnívá se venezuelský novinář Víctor Amaya, jehož citoval server Infobae. Washington totiž zakázal americkým subjektům kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády se splatností delší než 30 dnů a v případě státní ropné společnosti PDVSA dluhopisy se splatností delší než tři měsíce.
Venezuelská vláda tedy nebude moci prodejem dluhopisů získávat v USA další finance na splácení svého dluhu, ale ani na dovozy. „Budeme mít méně deviz na dovoz potravin a léků, které potřebujeme,“ řekl agentuře AFP analytik Rafael Quiroz. Venezuela je už několik let v ekonomické krizi, v níž se lidem nedostává základních potravin a léků.
Zhoršení humanitární krize se obává i ekonom Dany Bahar z washingtonského ústavu Brookings Institution. „Tato opatření zasáhnou vládu, ale pravděpodobně také obyvatelstvo,“ řekl Bahar listu The Financial Times (FT).
Podle FT investoři očekávají, že Venezuela bude muset vyhlásit bankrot. Podle některých už letos, podle jiných příští rok, pokud jí do té doby ještě pomůže Čína a Rusko. Podle venezuelského ekonoma Alejandra Grisantiho, jehož citoval server BBC, ale Čína ani Rusko už nejsou tolik ochotné, jako dříve, zvyšovat své riziko ve Venezuele.
Přečtěte si, co vyhlášení sankcí předcházelo: