Nový muž v Ankaře bolestivá opatření teprve chystá
Turecký premiér Bülent Ecevit povolal začátkem března do klíčové hospodářské funkce bývalého viceprezidenta Světové banky Kemala Dervise. Protřelého ekonoma s rozsáhlými zahraničními zkušenostmi a velice dobrou pověstí ve finančních kruzích, který by se měl stát zachráncem těžce zadluženého hospodářství.
Akademická cesta čtyřiapadesátiletého Dervise vedla přes London School of Economics a poté přes univerzitu v americkém Princetonu, kde získal doktorát z hospodářských věd. Převážnou část svého dosavadního pracovního života spojil s USA, odkud také pochází jeho manželka. Od roku 1978 působil ve Světové bance, kde to dotáhl až na funkci viceprezidenta. V posledních letech se podílel na přípravě programů, jejichž cílem je potírat chudobu v rozvojových zemích.
Bývalý kolega, který s Dervisem spolupracoval ve washingtonské centrále Světové banky, ho v listu Financial Times popisuje jako manažera s účinným stylem řízení. „Dovede slaďovat rozdílné zájmy tak, aby se nakonec dosáhlo výsledku přijatelného pro všechny, uvedl.
Podle turecké televizní stanice NTV se měl Dervis původně stát guvernérem centrální banky. Nakonec ale bylo rozhodnuto jinak. Jeho pravomoci jsou rozsáhlé. Odpovídá za plánování, finance a privatizaci, dohlíží na kapitálový trh i na bankovní sektor. Právě v něm odborníci spatřují kořen veškerého hospodářského zla v Turecku. A při jeho ozdravování bude muset Dervis svést hlavní politickou bitvu uvnitř koaliční vlády složené ze tří stran.
O obšírné pravomoci se musel Dervis „poprat , neboť staří matadoři politické scény nechtěli ztratit svůj vliv na rozhodování. „Politikové nyní čelí velkému dilematu. Pokud Dervise plně nepodpoří, výsledkem může být hyperinflace a hospodářský chaos. A když ho podrží, může na nějaký čas utnout veškeré úvěrování, míní komentátor listu Hurriyet Sedat
Ergin. Další turecký novinář pak napsal, že problémem země není nedostatek talentovaných lidí, ale to, že jim často není umožněno se politicky angažovat a podílet se na moci.
Dervis dostal podle britského listu Financial Times jedinečnou šanci, aby prokázal své schopnosti a dlouholeté zahraniční zkušenosti. „Během krize někdy nastávají okamžiky, kde lze vyřešit problémy, jež nejsou za normálních podmínek řešitelné, cituje list Dervisova slova.
Turecký tisk ho při nástupu do funkce velebil. Představil ho veřejnosti jako člověka s „elektronickým mozkem , a dokonce o něm psal jako o „posledním Turkovi, jemuž svět ještě důvěřuje . Důvěra ze strany Západu – to bylo právě to, co kabinetu v Ankaře chybělo.
Ministr hospodářství Dervis jistě ví, co má dělat. Má charisma a zatím silnou podporu. Dokáže se také z ničeho nic objevit na veřejnosti (třeba na autobusové zastávce) a debatovat s občany o tom, co je nejvíce pálí. Během „živé televizní debaty s odborovými předáky prokázal, že je obratný řečník, který umí argumentovat .
Ovšem to hlavní a nejbolestivější teprve přijde – úspory nikoliv na papíře, ale třeba na ministerstvech a dalších státních úřadech, kde se začne omezovat rozsáhlý vozový park. Auta budou nabídnuta v běžné prodejní síti, za což dealaři Dervise určitě nepochválí. Nelze ani vyloučit, že stát propustí část svých úředníků. To vše naráží na odpor veřejnosti, zejména pak odborů.
Ministr Dervis žil více než dvacet let v cizině, což může být podle některých pozorovatelů jeho handicap. Nevyzná se totiž ve spletitém politickém labyrintu Turecka. Navíc je v pozici, kdy musí nutně klepnout přes prsty „staré mazáky z vysoké politiky, jinak s reformou nepohne. A nebude mu nic platné, že na rozdíl od nich velice dobře chápe souvislosti globální ekonomiky.
Dervis má ale také obrovskou výhodu. Není svázán se žádnou politickou stranou, nikdy se nezapletl do korupčních skandálů. Na svém nynějším vládním křesle rozhodně nelpí. „Rozhodně mu nejde o to, aby se udržel do příštích voleb. Uvažuje čistě ekonomicky a je mu celkem jedno, zda jeho opatření té či oné straně vyhovují, sdělil z Ankary diplomat, který si nepřál být jmenován.
Do politiky se však Dervis přece jenom v minulosti na určitou dobu dostal. Ještě když žil v USA, stal se zakládajícím členem hnutí Nová demokracie, které však v roce 1995 v důsledku zcela nedostatečné podpory veřejnosti zaniklo.
Dervisovi je jasné, že země se už nemůže dlouhodobě dále zadlužovat, i když zpočátku se bez nových půjček ještě neobejde. „Řešení musíme hledat uvnitř našeho hospodářství, nabádá ministr Dervis, který věří, že ekonomika se zvedne už letos na podzim. Za celý rok ji ale čeká asi tříprocentní pokles.