Zbrojařský podnik ZVI ke konci roku zavře brány a propustí zaměstnance. Málo se snaží, tvrdí vojáci
V krátké době druhý velký podnik na Vsetínsku končí. Zaměstnanci tamního úřadu práce si před Vánoci jen tak neoddychnou. Ještě v létě vyslala starostka Vsetína Iveta Táborská žádost o „netradiční pomoc“ místní zbrojovce ZVI. Při vědomí, že valašskomeziříčská firma Schott Solar CR ke konci září ukončí činnost a propustí zhruba 500 zaměstnanců, požádala firmu ZVI, zda by nezaměstnala některé propuštěné odborníky.
„Vítáno je každé pracovní místo, které bude těmto lidem nabídnuto, třeba i na krátkodobý poměr,“ napsala Táborská. Nyní se zavírá ZVI. Bez pandurů i vrtulníků Koncem října doputoval na ministerstvo obrany dopis, ve kterém člen představenstva ZVI Michal Smrž informuje o uzavření podniku a ukončení jeho činnosti. „Jako dlouhodobý partner vašeho resortu jsem nucen s politováním oznámit, že zvažujeme uzavření vsetínského i slavičínského závodu, neboť situace již není nadále ekonomicky udržitelná. V současné době zaznamenáváme nejnižší objem zakázek od svého vzniku,“ napsal Alexandru Vondrovi a jeho podřízeným Smrž. Podle informací týdeníku Euro by se brány podniku, který v lepších časech zaměstnával kolem dvou stovek lidí, měly zavřít do konce roku a o jeho udržovací chod by se měla starat desítka lidí.
Michal Smrž ministerstvu obrany vytýká, že resort nakupuje munici do obrněných transportérů Pandur od NATO Maintenance and Supply Agency (NAMSA), hlavní logistické agentury Severoatlantické aliance. Přitom původním dodavatelem byla zbrojovka ZVI. „Do této výroby jsme v nedávné minulosti alokovali vysoké investice a vybudovali nový muniční závod ve Slavičíně. Jsme přesvědčeni, že bychom byli schopni nabídnout stejné podmínky jako NAMSA, avšak nebyli jsme osloveni a nedostali jsme příležitost, stejně jako nemůžeme být partnerem NAMSA,“ tvrdí Smrž.
Problém podle něj spočívá v dohodě se společností General Dynamics, jejíž dceřiná společnost – španělská firma Santa Barbara – ZVI dodává těla munice. Pokud by chtěla zbrojovka soutěžit a prodávat na místním trhu, tento polotovar získá. Ale pokud jde o zakázky NATO prostřednictvím NAMSA, má smůlu. „ZVI by uměla danou munici dodat za stejnou cenu jako NAMSA, což je pro Česko výhodnější. ZVI totiž dodává za cenu včetně DPH, která se vrací státu, kdežto NAMSA za cenu bez DPH. Případná DPH ze subdodávek, které španělská munička v daném režimu neodečte, se vrací španělskému státu,“ vysvětluje Smrž. Podotýká, že by společnost sice mohla nakoupit pláště od americké firmy ATK, jenže to by ministerstvo muselo kývnout na vojskové zkoušky.
Smrž jako další důvody uzavření továrny uvádí, že skončil také kontrakt na odběr středorážové letecké munice a že armáda ze svých bojových prostředků vyřadila bojové vrtulníky Mi-24 a Mi-35. „Do nich jsme společným vývojem s vámi a Prototypou Brno integrovali náš hlavní produkt, dvouhlavňový kanon Plamen. Vývoj jsme přitom provedli bezplatně. Tyto vrtulníky byly naší hlavní nadějí, jak pokračovat v uplatnění Plamenu na trhu,“ narážel na problém s výrobou a servisem kanonů v dopise na ministerstvo Smrž.
Ministerstvo obrany se navíc vyřazením vrtulníků samo připravuje o peníze. Podílelo se totiž částečně na vývoji kanonu Plamen, takže mu náležejí takzvané royalty, které činí tři procenta z každého prodaného kanonu.
Nejde to, přišli by další Podle šéfa Národního úřadu pro vyzbrojování Pavla Bulanta není vsetínská zbrojovka jedinou firmou, která vysílá signál SOS. Podobně reagovala na dosud nerealizovanou soutěž na maskáče prostějovská společnost Koutný. „Lidsky tyto apely chápu, nicméně rozpočet ministerstva hubne a my nemůžeme suplovat ekonomiku, která je v recesi. Kdybychom udělali tento pokus, tak přijde druhá, třetí a další firma. Musíme respektovat zákony této země. A v nich nenajdu výjimku zadat zakázku české firmě jenom proto, že je česká,“ namítá Bulant.
„Vsetíňákům rozumím, dodali nám munici za 700 milionů korun, a teď nic. Nechápu ale, proč by nemohli soutěžit přes NAMSA. Například vlašimská Sellier & Bellot je firmou, která v NAMSA vyhrává. Co se týče jiného typu munice, nemohu vytvářet poptávku, když mám plné sklady,“ vysvětluje šéf úřadu pro vyzbrojování. V loňském roce podle něj v akvizicích přes NAMSA uspělo osm z dvanácti českých společností, letos šest z osmi.
Kanon Plamen byl prioritně využíván pro podzvukové letouny L-159. „Tady máte jasný příklad toho, jakou cestou do pekel je podpořit českého výrobce. Udělali jsme to v historii několikrát, teď tu máme 72 letounů a není pro ně uplatnění. Jestli ZVI provedlo bezplatný vývoj integrace na vrtulníky, přeji jim exportní úspěch. Některé firmy už to pochopily, Sellier & Bellot byl neskutečně naštvaný, že nedostal zakázku na munici, a našel si cestu přes NAMSA,“ pokračuje Bulant. „My si nekoupíme Plameny, abychom navýšili jejich počet ve skladech,“ dodává Bulant. Na další argument Vsetínských, že by armáda mohla povolit vojskové zkoušky na jiný než homologovaný typ munice pro pandury, Bulant říká: „To by pak mohl přijít každý s argumentem: Tomu jste vyšli vstříc, tak proč ne nám.“
Konec zbrojovky zaskočil znovuzvoleného senátora za Vsetínsko Jiřího Čunka. „Zaráží mě, že se to dozvídám od vás. V regionu jsem to zatím nezaregistroval,“ reagoval Čunek, k němuž zřejmě ještě nedoputovala jemu adresovaná kopie dopisu ZVI.
Česká armáda by podle Čunka měla preferovat české výrobce, kteří jsou bez potíží schopni zahraničním dodavatelům konkurovat cenou. „Pokud tomu nevelí úplní hlupáci nebo zkorumpovaní úředníci, tak se mají tendry vypisovat dle potřeb armády, ale i tak, aby na to dosáhli naši výrobci. Určitě se spojím s vedením zbrojovky, abych se dozvěděl více,“ pokračuje Čunek. Konec dvou zmiňovaných významných podniků v regionu se podle senátora dotkne dvou tisícovek lidí včetně rodin propuštěných. Na Vsetínsku přitom žije přibližně 150 tisíc obyvatel.
Nepomohli nám. Člen představenstva ZVI Michal Smrž ministerstvu obrany vytýká, že se podílelo na krachu vsetínské zbrojovky, protože od ní nenakupovalo munici pro transportéry Pandur.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
