Globální koncern s centrálou ve Švýcarsku, který se zaměřuje na elektrotechniku, energetiku, robotiku a automatizaci průmyslu. To je ve stručnosti ABB. Necelé čtyři tisíce z jeho 135 tisíc zaměstnanců pracují v českých závodech – mimo jiné v Praze, Brně, Jablonci nad Nisou, Trutnově či Ostravě. Na rozdíl od jiných firem česká část ABB nemá zásadní problémy s nedostatkem pracovních sil ani s vysokou fluktuací. Je to způsobeno příjemným pracovním prostředím a možností kariérního postupu, nebo spíš výší mezd? I na to se týdeník Euro zeptal generální ředitelky ABB ČR Tanji Vainio.
* Pojďme začít aktuální zprávou. Japonský koncern Hitachi koupí podle dohody z prosince majoritu v jedné ze čtyř divizí koncernu ABB. Převod se týká divize Energetika. Jak máme této transakci rozumět?
Podle této dohody vznikne společný podnik, ve kterém bude mít Hitachi podíl 80 procent a ABB 20 procent. S Hitachi máme dlouhodobé partnerství již od roku 2014. Nová dohoda je dalším krokem v tomto partnerství. Obě strany si od toho slibují další posílení pozice energetiky na světovém trhu.
* Bude mít tato transakce dopad na aktivity ABB v Česku?
Ano, dopad to mít bude. Některé závody budou převedeny do společného podniku. Ale zatím je příliš brzy na závazná prohlášení. Celá transakce bude dokončena až v prvním čtvrtletí roku 2020 a závisí na souhlasu regulatorních orgánů. Pokud se něco v české části ABB změní, tak nejdříve na počátku příštího roku.
* Dceřiná společnost ABB vznikla v Praze v roce 1993. Kdy se s vašimi produkty a službami mohou lidé nejčastěji setkat?
Naše historie je ve skutečnosti mnohem delší. Loni jsme slavili 150 let od počátku aktivit na českém území. Náš nejstarší závod byl totiž založen již v roce 1868 v Jablonci nad Nisou, i když součástí skupiny ABB se stal až v roce 1993. S výrobky ABB se můžete setkávat od rána až do večera. Když ráno vstanete, zapnete světlo. Vypínač byl s velkou pravděpodobností vyroben v našem jabloneckém závodě. Současně to jsou přístrojové transformátory a rozváděče z brněnského závodu ABB, které pomohly zajistit přenos elektrické energie z elektrárny až do vašeho domova, ale také do škol, úřadů a kancelářských budov. Možná jezdíte v autě, které bylo vyrobeno i díky průmyslovým robotům značky ABB. A pokud je toto auto na elektrický pohon, s nejvyšší pravděpodobností jej nabíjíte pomocí dobíjecích stanic od ABB.
* Mnozí politici a ekonomové se rádi strefují do montoven zahraničních koncernů. To není případ vaší firmy…
Případ ABB to rozhodně není. Již v roce 2002 jsme založili globální inženýrské centrum v Ostravě, které dodnes zůstává jedním ze dvou klíčových inženýrských center ABB v oboru průmyslové automatizace. Od roku 1993 jsme v Česku investovali více než čtyři miliardy korun do rozvoje a modernizace výroby, ale také do oblasti výzkumu a vývoje. Mezi poslední příklady patří loňské zvýšení kapacity závodu na výrobu výkonových polovodičů v Praze.
* Velkým tématem českého průmyslu je to, jak najít a udržet zaměstnance. Zápasíte s tím také?
Naše motto (a place to be – pozn. red.) znamená, že chceme zaměstnancům nabízet skvělé pracovní prostředí a možnost kariéry v jejich domovské zemi, ale také v zahraničí. Máme program pro rozvoj a trénink zaměstnanců, věříme v proces celoživotního vzdělávání. Možná i proto u nás zaměstnanci zůstávají, poměrně velká skupina u nás pracuje více než dvacet let. Máme případy, kdy se zaměstnanci po pár letech u konkurence vrátili k nám.
* » Čím si to vysvětlujete?
Každá společnost je jiná a musí si najít svá vlastní řešení. Obecně platí, že se pracovníci musejí cítit v práci spokojení, být doceněni a také musejí být přesvědčeni, že pracují pro správnou společnost.
* Není klíčovým faktorem to, že ABB poměrně slušně své zaměstnance platí? V přehledu týdeníku Euro je u vás hrubá mzda včetně odměn 42 929 korun, zatímco jiné společnosti v oboru elektrotechniky a technologií dávají nejčastěji od 27 do 35 tisíc korun měsíčně?
O tom nemám žádné informace, nemohu se vyjadřovat k jiným společnostem než k ABB. Ale mohu zde zmínit něco jiného. Jedním z našich klíčových faktorů úspěchu je to, že se snažíme o diverzitu, co se týká zastoupení mužů a žen nebo různých věkových skupin. Mým cílem je mimo jiné zvýšit zájem dětí o matematiku a fyziku, aby následně šly studovat technické obory. Zkoušíme i netradiční způsoby komunikace. ABB je hlavním partnerem zlínského filmového festivalu, kde si mladí návštěvníci mohou každoročně vyzkoušet ovládání našeho robota jménem YuMi.
* Máte manažerské zkušenosti z řady evropských zemí. Jsou čeští zaměstnanci v něčem odlišní či výjimeční?
Je těžké dělat obecně platné závěry, ale mohu říci, že jsem potěšena úrovní znalostí a vědomostí našich českých zaměstnanců. Není to jen díky kvalitě vzdělávacího systému, ale díky kombinaci teorie získané ze škol a vysoké kvalitě našich vlastních tréninků a podpoře, kterou od nás naši zaměstnanci mají. Je to z velké části zásluha kvalitního vzdělávacího systému. Důkazem kvality práce českých pracovníků je i to, že 70 procent produkce vyvážíme do celého světa. Uvedu aspoň jeden příklad. Vzduchem izolované rozváděče vysokého napětí z brněnského závodu slouží i v nejvyšší budově na světě – v mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji. Díky nim v budově funguje nejen rozvod elektřiny, ale také klimatizace, komunikační zařízení či fontány v okolí mrakodrapu.
* Velké globální koncerny se dnes doslova předhánějí v tom, aby upozornily na svůj zájem o klima a odklon od fosilních paliv. Je to i případ ABB?
Trvale udržitelný rozvoj samozřejmě patří mezi naše priority. Udáváme vývoj nových technologií, zajímáme se o náhradu fosilních paliv za obnovitelné zdroje a ekologickou dopravu. Po celém světě jsme už nainstalovali osm tisíc dobíjecích stanic pro elektromobily. Aktivně se podílíme i na rozvoji e-mobility v České republice, do konce loňského roku jsme stihli nainstalovat téměř 150 rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. Také v tomto oboru jsme jednoznačným lídrem trhu.
* Elektromobily zatím nejsou řešením pro každého. Jsou drahé, dobíjení trvá dlouho…
Postupně vyvíjíme rychlejší a efektivnější dobíječky. Loni v dubnu jsme spustili nejrychlejší takové zařízení na světě, které za osm minut dobíjení umožní ujet vzdálenost 200 kilometrů. Elektrifikace dopravy se však netýká jen aut, ale také například vlaků a lodí. Jedno z našich revolučních řešení je určeno právě pro pohon lodí. Snížit emise bude muset také průmysl, kde se nabízí prostor ke zvýšení efektivity využití energie.
Tanja Niina Helena Vainio Narodila se ve Finsku, vystudovala obor strojírenství na univerzitě v Tampere. Následně studovala na MIT ve Spojených státech, kde získala tituly Master of Science a MBA. Její celá pracovní kariéra je spjata se společností ABB, pro kterou pracuje od roku 1998. Česká republika je v pořadí již sedmou zemí, ve které žije a pracuje, mimo jiné v letech 2011 až 2016 byla generální ředitelkou ABB v Maďarsku, od března 2016 šéfuje ABB zde v Česku. Angažuje se také v oblasti vzdělávání, snaží se děti a mládež přivést k zájmu o technické obory. Je též členkou představenstva Aspen Institute Central Europe a viceprezidentkou Severské obchodní komory v České republice. Mimo práci tráví čas s rodinou, má tři dcery. Ráda běhá v přírodě v okolí Prahy a hraje golf. Ve světě jsme už instalovali osm tisíc dobíječek pro elektromobily, na rozvoji e-mobility se podílíme i v Česku, kde jsme stihli nainstalovat téměř 150 rychlodobíjecích stanic pro elektromobily.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU