BANKOVNÍ POPLATKY Bankovní sektor v Česku má pošramocenou pověst. Vyplývá to z reakcí veřejnosti k návrhům ministerstva financí na zlepšení postavení klientů bank. Samotné bankovní domy negativní hodnocení ostře odmítají.
BANKOVNÍ POPLATKY Bankovní sektor v Česku má pošramocenou pověst. Vyplývá to z reakcí veřejnosti k návrhům ministerstva financí na zlepšení postavení klientů bank. Samotné bankovní domy negativní hodnocení ostře odmítají. Ministerstvo financí během července zpracovalo zhruba dvě stovky námětů získaných v rámci veřejné diskuse ke svým návrhům na zlepšení postavení zákazníků bank. „Negativní zkušenosti klientů snižují poptávku po moderních produktech, což omezuje růst celého finančního sektoru,“ prohlásil náměstek ministra financí Tomáš Prouza při hodnocení výsledků diskuze. Veřejnost podle něj snahu o férovější vztah bank ke klientům jednoznačně podporuje. „Je potřeba rychle se dohodnout na změnách, které tento vztah narovnají a otevřou prostor pro pokračování rozvoje bankovních služeb,“ dodal. Do 15. srpna by měla probíhat diskuze expertů spolu s bankami a Českou národní bankou, do 15. září by mělo ministerstvo financí připravit a předložit materiál vládě o tom, jaké změny je zapotřebí v bankovním sektoru provést, a to včetně potřebných legislativních úprav. Podle mluvčí České spořitelny Kláry Gajduškové je Česko zřejmě jedinou demokracií na světě, kde ministerstvo financí hazarduje s důvěrou v bankovní sektor. „České spořitelně není zřejmé, z čeho vychází tvrzení náměstka ministra financí Tomáše Prouzy o snižování poptávky klientů po moderních službách a o pošramocené pověsti bank,“ uvedla pro Profit. Mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň podle ČTK vyjádřil údiv nad tím, že ministerstvo svá tvrzení opřelo o názory dvou set klientů z celkových zhruba deseti milionů obyvatel. „Naše šetření naopak ukazují, že spokojenost klientů neustále roste. Otázkou tedy spíše je, nakolik k údajné pošramocené pověsti bank přispělo právě ministerstvo financí,“ dodal. ZRUŠIT VÝSTUPNÍ POPLATKY
Klienti bank nejvíce kritizovali problémy spojené s přechodem od jedné banky ke druhé. Banky by podle nich měly při uzavírání účtu v rámci odchodu klienta z banky poskytovat maximální povinný servis.
Zcela podle očekávání veřejnost silně kritizovala výstupní poplatky bank při změně bankovního domu a stejně jako samo ministerstvo financí navrhují jejich zrušení. Klienti poukazovali nejen na poplatky spojené se zrušením účtu, ale také na „doprovodné“ poplatky, které jsou s tímto zrušením stále ještě spojeny. Tedy například za zrušení internetového bankovnictví, trvalých příkazů, kontokorentu, vrácení karty a další.
Za oprávněný požadavek považuje většina diskutujících zachování trvalého čísla účtu pro fyzické osoby-podnikatele a pro právnické osoby, a to v zájmu snižování nákladů na podnikání. Některé návrhy předpokládaly zavedení registru čísel účtů v České národní bance v rámci clearingových služeb.
BANKY BRZDÍ
V reakci na probíhající diskuzi již některé banky přistoupily ke změnám v cenách svých služeb. Například Česká spořitelna oznámila, že k 1. srpnu ruší celkem devět poplatků.
Patří mezi ně poplatek za rušení sporožira a běžného účtu, za deaktivaci vkladní knížky a účtu vedeného ve službě Servis 24, za ověření zůstatku na účtu v případě neoprávněné reklamace a některé drobné administrativní poplatky. Banka také potvrdila, že v letošním roce poplatky nezvýší. „Dopad ze snížení poplatků do hospodaření banky bude ročně asi 60 milionů korun,“ řekl Martin Škopek, člen představenstva a náměstek generálního ředitele České spořitelny.
Volksbank již v červnu snížila poplatek za akceptaci inkasa z 12 korun na tři koruny a zrušila některé poplatky u platebních karet. Konkrétně za platby za zboží a služby charge kartami MasterCard Charge a Visa Charge a také poplatek za expresní vydání platební karty. „V současné době Volksbank také pracuje na snížení poplatků za zahraniční platby a zvažuje možnost určitého časového rozlišení u poplatku za zrušení účtu,“ uvedl Oldřich Kračmer, ředitel marketingu Volksbank.
NÁVRHY MINISTERSTVA FINANCÍ
- Povinný přestupní servis - Banky by měly připravit systém, ve kterém klient pouze podepíše smlouvu o novém běžném účtu. Zároveň udělí nové bance plnou moc ke zrušení starého účtu a převedení všech trvalých plateb a inkas.
- Výstupní poplatky - Ministerstvo doporučuje jejich zrušení.
- Rychlost změny - Banka, od které klient odchází, neprovede zrušení účtu okamžitě, ale s odvoláním na možné pohledávky za klientem kvůli použití platební karty vztah udržuje ještě několik měsíců. Po celou dobu klient stále platí poplatky za vedení účtu. Součástí přestupního servisu by tedy měl být souhlas klienta s vypořádáním dodatečných pohledávek mezi starou a novou bankou.
- Trvalé číslo účtu - Podobně jako v telekomunikačním sektoru navrhuje v zájmu posílení konkurence zavést přenositelnost čísla bankovního účtu, založeného na mezinárodním formátu IBAN.
- Srovnatelnost informací - Současné ceníky neumožňují jednoznačně srovnat cenu nabízených služeb a pro klienta je obtížné propočítat konkrétní částku, kterou by měl v jednotlivých bankách platit. Ministerstvo navrhuje zavést jednotnou terminologii ceníků plus povinnost uvádět celkovou cenu operací.
- Povinné informování veřejnosti o změnách ceníku - Banky mají o každé změně ceníku vedle klientů informovat také standardizovanou formou ČNB a ministerstvo financí, které by tyto informace zveřejňovaly na svých internetových stránkách.
