Postavíme pivovar Budvaru, zní z Vietnamu. Češi o ničem neví

Budvar je sám o sobě českým specifikem závislým na místních surovinách, zejména vodě. Jak by chutnal Budvar z té vietnamské?

Pivovar má v Česku výstav kolem 1,3 milionu hektolitrů ročně, a ve Vietnamu by tak nakonec byla ještě větší kapacita než v Budějovicích. Navíc je to stále státní podnik, takže o investici by musela potichu rozhodnout česká vláda. Tedy další překvapení. Nebo je to ještě pozůstatek strategie z roku 2007, kdy vláda uvažovala o privatizaci podniku?

Vietnamská tisková agentura VN Express v článku s titulkem Vietnam bude mít největší Budweiser v Asii přinesla i podrobnosti, kam že se bude česko-vietnamský Budvar vyvážet – do Jižní Koreje, Japonska a Číny.

Když to zjistili Budějovičtí, na chvíli je to zaskočilo. Pak informace z Vietnamu popřeli. „Protože pro naše pivo používáme chráněné zeměpisné označení Českobudějovické pivo, veškerou produkci vyrábíme na jediném místě na světě – tedy v pivovaru Budějovický Budvar v Českých Budějovicích. Zásadně nevyrábíme v licenci a na této strategii nechceme nic měnit,“ prohlásil PR manažer firmy Petr Samec.

Česko-slovenské pivo

Skutečnost je taková, že vietnamská agentura vypustila ve své horlivosti chybnou informaci. Text je přitom v původní podobě dodnes na jejím webu k nalezení. Dokonce i s diskusí, kde se místní obávají, aby se ve Vietnamu nezačalo moc pít, protože Vietnamci to prý na rozdíl od lidí ze západních zemí neumějí.

„Věděli o českém pivu a Budvar je v této části země velmi populární, tak si to asi dali dohromady,“ přemítá o nedorozumění Radek Vojáček, generální ředitel společnosti BTG Energy, která je součástí holdingu BTG.

I když se tím záhada pivovaru objasnila, další neméně zajímavá věc přece jen zůstala: žádná z českých nebo slovenských firem od pádu železné opony tak velký pivovar v Asii nepostavila. Technologie pivovaru je připravena na vaření piva plzeňského typu – spodně kvašeného ležáku, který by měl být nejdůležitějším produktem pivovaru, BTG uvažuje i o dovozu českých surovin.

„Jméno a loga či etikety jsou ale dosud obchodním tajemstvím,“ říká Radek Vojáček. Pivo bude nicméně prémiové a investice do podniku se bude pohybovat řádově okolo sta milionů eur (skoro 2,8 miliardy korun). Československé pivo od Hanoje začnou v Asii pít v roce 2016. Pivovar bude jedna z největších investic, kterou BTG realizuje.

Pivovarem to nekončí

Kdo by ale hledal jméno BTG v pivovarnickém byznysu, mnoho informací by nenašel. Firma se pohybuje zejména v oblasti energetiky a pivovar je, lidově řečeno, její bokovkou. „Na projekt pivovaru se díváme jako na výbornou možnost investice, neboť veškeré parametry jako rostoucí poptávka po pivu, omezená konkurence, demografický vývoj společnosti a rostoucí třída bohatnoucích lidí předurčují tuto investici k úspěchu,“ říká Radek Vojáček.

Byznysu BTG nahrávají i čísla. Podle marketingové společnosti Euromonitor International byl Vietnam v posledních letech za Kambodžou druhým nejrychleji rostoucím pivním trhem v regionu jihovýchodní Asie. Objem prodeje piva ve Vietnamu vzrostl mezi lety 2004 a 2009 o 56 procent na 1,6 miliardy litrů v roce 2010.

Investice do piva zahajují proto i další firmy. K dánskému Carlsbergu, který v roce 2009 navýšil svůj podíl ve firmě Habeco (druhém největším vietnamském výrobci piva) na 30 procent, se v roce 2010 přidala také singapurská společnost Asia Pacific Breweries. I vietnamská firma Sabeco, největší místní producent piva, postavila na jihu země nové kapacity. O místní pivovary se pak přetahují zahraniční investoři, mezi jinými Heineken či Anheuser-Busch.

Výrobna piva v průmyslové zóně Lac Thinh není jediným byznysem BTG. Společně s pivovarem vyroste v návaznosti elektrárna s kapacitou 50 MW. Firma zároveň získala povolení pro výstavbu dalších výrobních podniků, jako je továrna na části kotlů, izolační materiály, součástky pro automobilový průmysl či zařízení na zpracování mléka a mléčných výrobků. U pivovaru má navíc garantováno, že stejně velký na severu Vietnamu nevyroste do roku 2025.

Asijský úspěch

Zóna v provincii Hoa Binh má 220 hektarů a investice do infrastruktury se pohybuje kolem 45 milionů eur (cca 1,25 miliardy korun). Jde o největší zahraniční projekt, který v provincii nyní je. Pro slovenskou společnost BTG jde o velký úspěch. Holding získal speciální druh dlouhodobého nájmu pozemků, které má smluvně zajištěny na 50 let s možností prodloužení o dalších 20 let. „Samozřejmě, hlavním zdrojem příjmů z průmyslového parku bude pronájem pozemků. V současné době jednáme nejvíce se zájemci ze střední Evropy a Asie,“ upřesňuje Vojáček.

Zrod projektu sahá do roku 2009, kdy BTG jako první společnost ze střední Evropy získala certifikát na výstavbu industriální zóny. Na konci listopadu 2013 pak Lidový výbor provincie Hoa Binh a zástupci BTG Holding Group Slovakia položili základní kámen pro výstavbu průmyslového parku Lac Thinh.

Jde o jeden z několika průmyslových parků ležících v provinčním územním plánu na rozvoj průmyslové zóny ve Vietnamu do roku 2020, schválený tamním premiérem. „Tato zóna má velký význam pro ekonomický rozvoj jihovýchodního regionu provincie, a existuje zde tak mnoho příležitostí pro investování a rozvoj obchodu,“ doplňuje ředitel Vojáček.

Sehnat ve Vietnamu kontrakt podle něj znamená roky práce a získávání kontaktů a důvěry místních. Práci na druhé straně usnadňuje to, že pro sever Vietnamu je bývalé Československo známou zemí, navíc členství v EU dodalo oběma nástupcům federace punc exkluzivity.

„Je vidět, že exportní politika Slovenska ve Vietnamu přináší první hmatatelné úspěchy. Našim investorům a firmám opět ujel vlak,“ komentuje předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.

Jednu věc ale možná Vietnamci poznají už brzy. Pokud si myslí, že pivo západní společnosti nevadí a jim bude naopak škodit, stačí se přijet podívat do země, kde se vaří ten pověstný Budvar. l

Čtěte také:

Čína už není levná, zjišťují české firmy

Banka z dob RVHP zafinancuje elektrárnu ve Vietnamu, Češi mohou mít zakázky