Čeští miliardáři chtějí vyvážit vliv Andreje Babiše, Novu ani Primu se jim koupit nepodařilo, postaví si vlastní na zelené louce.
Česko bude mít nejspíš další velkou televizi. Projekt, který by měl v první fázi vyjít na zhruba dvě miliardy korun a další zhruba dvě miliardy korun ročně by měly putovat do výroby televizního programu, se podle informací týdeníku Euro rodí v hlavách několika českých miliardářů. Nová televize by měla vyvážit vliv současného ministra financí Andreje Babiše a nejbohatší lidé Česka ji chápou čistě jako defenzivní investici.
„Všichni jsme si mysleli, že se Andrej (Babiš) zbláznil, když koupil Mafru (vydavatele Lidových novin a deníku Dnes – pozn. red.). Teď vidíme, že jsme se mýlili,“ řekl týdeníku Euro jeden z českých miliardářů. Deník Dnes před časem informoval, že Petr Kellner, Jan Dienstl a Pavel Tykač se chystají koupit mediální skupinu CME, která vlastní českou TV Nova. Ve skutečnosti je to však trochu jinak.
Předražená, a ještě s dluhem Podle důvěryhodných zdrojů týdeníku Euro s nápadem na koupi nejsledovanější české televizní stanice přišli uhlobaroni Jan Dienstl a Pavel Tykač. Petr Kellner a jeho PPF v jednáních nefigurují a nefigurovali. Pokud by se nejbohatší muž Česka do celého projektu přece jenom zapojil, tak až v pozdější fázi. Dienstl s Tykačem v zastoupení prostředníků s kolosem Time Warner, který CME spoluvlastní, zhruba tři měsíce jednali, ale jednání poté zkrachovala. Na ceně.
Samotná televize Nova na prodej není a v blízké budoucnosti ani nebude. Pokud by byla, Američané by za ni chtěli více než jednu miliardu dolarů, aby z utržených peněz uspokojili všechny současné věřitele (samotný Time Warner je největším z nich). Češi byli připraveni nabídnout o stovky milionů dolarů nižší částku, s čímž neuspěli. Koncern Time Warner byl navíc ochoten jednat pouze o prodeji celé skupiny CME, požadoval zhruba 1,5 miliardy dolarů. To bylo i na možnosti českých miliardářů příliš.
Z požadovaných cen je patrné, že majitelé CME ve skutečnosti ani prodat nechtějí a přijali by jen opravdu velkorysou nabídku. Podstatnou komplikací je, že Time Warner od května 2014 není pouze největším akcionářem CME, ale i největším věřitelem firmy. „CME půjčil téměř půl miliardy dolarů v dluhopisech a úvěrech, přičemž dluh má zvláštní podmínky – CME například nemusí úroky z dluhu splácet v hotovosti, ale může je přičítat k jistině a splatit až s ní. Tyto podmínky Time Warner poskytl CME právě proto, že firmu vlastnicky ovládá, a lze stěží předpokládat, že by společnost dále úvěroval, kdyby prodal její akcie. Na nového vlastníka by tak musela přejít i velká část dluhu, což dále prodražuje případnou investici,“ řekl týdeníku Euro Pavel Ryska z J&T Banky.
Američané by navíc museli oficiální jednání s Dienstlem a Tykačem nahlásit americkému regulátorovi a čeští miliardáři by se dostali ke všem informacím o CME. O finančním zdraví společnosti se dá přitom s úspěchem pochybovat, a tak se majitelé bojí, že po odhalení skutečného stavu věcí by mohli Češi z koupě vycouvat.
„Tato obava je namístě. CME má 40 procent aktiv v podobě goodwillu a dalších 33 procent je v podobě práv či licencí. Celkem přes 70 procent aktiv v bilanci CME je tedy nehmotných a těžce ocenitelných. Je pravda, že auditoři by měli dohlížet na správnost výkazů, riziko je tam ale značné,“ řekl týdeníku Euro Tomáš Menčík ze společnosti Cyrrus.
Druhým problémem je, že akcionáři CME v čele se zakladatelem Ronaldem Lauderem požadují, aby skupina, která vlastní Novu a dalších zhruba 30 televizních stanic převážně ve střední a východní Evropě, zůstala pohromadě i po případném prodeji. Američané mají obavy, že by se při případném prodeji některá z mnoha stanic stala cílem ruských investorů. Platí to zejména o rumunské Pro TV, o niž stojí ruský energetický gigant Gazprom. Není bez zajímavosti, že právě Gazprom podle informací týdeníku Euro Lauderovi před delší dobou za CME nabízel „královské“ čtyři miliardy dolarů. Ten však nabídku odmítl i poté, co se o celou věc začaly zajímat americké úřady.
Miliardářská jednota Rozprodej celé společnosti CME je přitom jedinou možností, která by po případném nákupu dávala smysl a investorům vrátila alespoň část vložených peněz. Zájemců o jednotlivé stanice je mnoho, ale nikdo z nich nechce celou skupinu. Kromě Dienstla s Tykačem o koupi Novy údajně stál a stále stojí i další miliardář Daniel Křetínský, který přednedávnem koupil vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Mezi nejbohatšími muži Česka v tomto případě nepanuje rivalita a obavy z obrovského vlivu Andreje Babiše je spojují. Řada z nich má údajně nepsanou dohodu ve smyslu: „Je jedno, kdo televizi získá, jen když to nebude Babiš.“
Zacíleno neměli jen na TV Nova. Po neúspěchu jednání se společností Time Warner svou pozornost miliardáři zaměřili na druhou největší komerční televizi FTV Prima.
Tu vlastní napůl miliardář Ivan Zach a švédský mediální koncern MTG. Zach na rozdíl od Švédů podle informací týdeníku Euro o prodeji neuvažuje. Televize se dostala v loňském roce do schizofrenní situace, když byla zavalena reklamou poté, co inzerenti začali houfně opouštět Novu, která v rámci nové reklamní politiky výrazně zdražila. Primě se však nepodařilo naplnit nasmlouvané objemy reklamy a zadavatelům musela podle informací týdeníku Euro vracet nemalé částky – v řádu stovek milionů korun. To mělo být také příčinou nedávného odchodu generálního ředitele Martina Konráda a výkonného ředitele Pavla Kejly.
„Loňská situace na trhu, především v první polovině roku, měla kvůli specifické obchodní politice konkurence daleko ke standardním podmínkám,“ reagoval vyhýbavě na dotazy týdeníku Euro, které se týkaly plnění reklamních kontraktů, současný šéf Primy Marek Singer. Podle něj sice není televize na prodej, ale důvěryhodné zdroje tvrdí, že společnost MTG požadovala za svůj poloviční podíl zhruba 4,5 miliardy korun. I to se ovšem zdá českým miliardářům příliš mnoho. Případný prodej navíc komplikuje, že Ivan Zach má na švédský podíl předkupní právo. A sám prodávat nechce.
Poslední možnost Dienstlovi s Tykačem a dalším případným zájemcům z řad nejbohatších Čechů tak zůstala poslední možnost – stavba zcela nové televize. Tento projekt nyní získává velmi reálné obrysy, z nabízených variant se navíc jeví jako nejlevnější varianta. Vznik nové televizní stanice, která má ambici získat až pětinový podíl na trhu, by zakladatele podle odhadů vyšla na počátku na zhruba dvě miliardy korun. To je ale jen investice do techniky a infrastruktury. Další dvě až dvě a půl miliardy korun ročně by měl podle informací týdeníku Euro spolknout televizní program. Zhruba stejnou částku stojí i program TV Nova, které by se měla svojí skladbou nová televize nejvíce blížit.
Tykač s Dienstlem mají podle důvěryhodných zdrojů už i člověka se zkušenostmi z vedení komerčních televizí, který by měl novou televizi postavit. Příprava detailního projektu má trvat zhruba jeden až dva měsíce. Pilířem televizního programu by měly být české seriály a estrády. Jejich natočení není levné, ale není to největší problém, kterému vlastníreport ci budou čelit. Výrobu seriálů typu Ordinace v růžové zahradě či Ulice ovládá v Česku jen několik produkčních týmů a hrstka slušných scénáristů. Lze tedy očekávat, že se na televizním trhu o tyto jedince rozpoutá boj. Nahrává tomu i současná napjatá situace v TV Nova (viz článek Mainuschovy kapky na hubnutí).
V podstatě jediné, co ke vzniku nové televizní stanice chybí, je definitivní souhlas miliardářů. Ten zatím podle informací týdeníku Euro nepadl, ale mělo by se tak stát během následujících šesti měsíců. Pořízení samotné vysílací licence je v současnosti v podstatě formalita. Stačí 50 tisíc korun a chvilka papírování. Televizní trh každopádně čeká velká revoluce. TV Barrandov Jaromíra Soukupa měla podobné ambice, ale nikdy neměla dostatek kapitálu. Její program tak stojí na reprízách starých českých seriálů a filmů. Kromě TV Nova a České televize vypadá chudě i zpravodajství ostatních stanic.
Investice do odpovídajícího newsroomu dosahují stovek milionů korun, ale to by pro nejbohatší Čechy neměl být takový problém. Pokud nová televize skutečně vznikne, diváky a reklamní zadavatele čekají žně. Souboj o vliv na dění v Česku se však ještě vyostří.
Tržby rostou
Výnosy CME (v tis. USD) za 1. čtvrtletí 2014 a změna oproti stejnému období před rokem (v %)
Bulharsko +17,4 % 19 276
Chorvatsko +11,6 % 13 497
Česko +21,7 % 39 033
Rumunsko +18,1 % 49 659
Slovensko +11,4 % 18 146
Slovinsko 14 261 –1,5 %
Celkem
OIBDA* CME (v tis. USD) za 1. čtvrletí 2014
* provozní výsledek před odpisy a amortizací
–2746 Bulharsko
Chorvatsko 671
Česko 2713
Rumunsko 5413
–3162 Slovensko
Slovinsko 515
–2320 Celkem
+15,3 % 153 050
Zdroj: Mediaguru
Samotná televize Nova na prodej není a v blízké budoucnosti ani nebude. Pokud by byla, Američané by za ni chtěli více než jednu miliardu dolarů. Tykač s Dienstlem mají podle důvěryhodných zdrojů už i člověka se zkušenostmi z vedení komerčních televizí, který by měl novou televizi postavit.
O autorovi| Michal Půr, pur@mf.cz
