Více než polovina Čechů se domnívá, že současná krize přinese zhoršení ekonomických podmínek.
Negativní dopady na svůj osobní život ale příliš nečekají.
Přestože by se měly ekonomické podmínky zhoršovat, lidé sami jsou přesvědčeni, že jejich vlastní ekonomickou situaci to příliš neovlivní. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos Tambor, který speciálně pro finanční fórum zrealizovala na konci listopadu, a zúčastnilo se jej 500 respondentů ve věku od 18 do 70 let.
Nás se to nedotkne
Na otázku, jak hodnotí ekonomické podmínky v Česku v příštím roce, více než polovina dotázaných odpověděla, že se podmínky zhorší. Mezi největší pesimisty patří lidé s vysokoškolským vzděláním, zhoršení očekává 61 procent dotázaných. Nejhůře vidí budoucnost české ekonomiky obyvatelé Královéhradeckého kraje, kde se zhoršení obávají tři čtvrtiny dotázaných. To, že ekonomické podmínky zůstanou stejné jako letos, se domnívá 27 procent lidí a jen 14 procent si myslí, že se zlepší.
Přestože by se měly ekonomické podmínky zhoršovat, lidé nečekají, že jejich vlastní ekonomickou situaci to nějak ovlivní. Polovina dotázaných se domnívá, že se jejich osobní ekonomická situace nezhorší a zůstane stejná i v následujícím roce. Pětina dotázaných si myslí, že se jejich ekonomická situace v příštím roce dokonce zlepší a 27 procent počítá s jejím zhoršením.
Lidé chtějí utrácet a důvěřují
Z předpokladu, že v osobní rovině by měla ekonomická situace být pro obyvatele spíše stabilní, vychází i všeobecný názor, že spotřebitelské chování se v příštím roce oproti letošnímu příliš nezmění. Téměř polovina dotázaných si myslí, že lidé budou dále utrácet a stále stejně se zadlužovat. Tento názor převládá zejména u mladších ročníků. Naopak 38 procent se domnívá, že lidé budou spíše šetřit. Tuto skupinu tvoří většinou starší občané.
Podle výsledků výzkumu u lidí stále převažuje důvěra v bankovní sektor. Dvě třetiny dotázaných se domnívají, že dopad finanční krize klienti bank nepocítí. Nejvíce bankám důvěřují obyvatelé Prahy (80 procent) a Karlovarského kraje, nejméně obyvatelé v Jihomoravském (53 procent) a Královéhradeckém kraji.
Pokud jde o zvýšení hranice pojištění vkladů do výše 50 tisíc eur, považuje ji 64 procent Čechů za dostatečnou. Setrvání u české měny hodnotí v současné době více než polovina dotázaných spíše jako výhodu oproti přechodu k euru.
Stabilizačním zásahům České národní banky a státu v souvislosti s finanční krizí důvěřuje 68 procent lidí. Větší důvěra panuje spíše mezi lidmi z měst nad dvacet tisíc obyvatel, kde spokojenost projevují téměř dvě třetiny lidí. Vysokou důvěru projevují obyvatelé Karlovarského a Pardubického kraje a obyvatelé Prahy. Nejméně těmto opatřením důvěřují lidé z Jihomoravského a Jihočeského kraje.