Západoevropské koncerny si oblíbily Česko. Lego zde vyrábí 40 procent celosvětové produkce, Ravensburger dokonce tři čtvrtiny
Český průmysl je v posledních letech spojován prakticky jen s automobilovým či strojařským oborem a naše země si i kvůli tomu vydobyla přízvisko „montovna Evropy“. Vyjma kladenského závodu Lega tak zůstává velkokapacitní produkce hraček v Česku stranou mediálního zájmu. Přitom západoevropských firem, které k nám přesouvají svou výrobu, stále přibývá. A s tím roste význam tuzemského hračkářského oboru z makroekonomického pohledu, především v otázce zaměstnanosti.
Z databází Eurostatu vyplývá, že v roce 2010 se z tuzemska vyvezly hračky v hodnotě 1,3 miliardy eur, tedy asi 33 miliard korun, přičemž meziroční nárůst činil bezmála půlmiliardu eur. Z Česka se tak potichu stává hračkářský ráj.
Miliardy kostiček Lega Pozici největšího a také nejznámějšího nadnárodního výrobce hraček v Česku si drží dánský koncern Lego. Ten v roce 2000 otevřel ve středočeském Kladně svůj první závod na výrobu a kompletaci stavebnic. O pár let později vznikla v sousedství továrna na projekci a výrobu velkých figurek, známých například ze zábavních parků Legoland.
Zuzana Chapmanová, HR ředitelka společnosti Lego Production, která výrobu zastřešuje, týdeníku Euro řekla, že kladenské závody se na celosvětové produkci hraček Lego v současnosti podílejí asi 40 procenty. Přepočteno na celkovou výrobu koncernu, vzniklo v roce 2010 v Česku bezmála 14,5 miliardy kostiček a dalších komponent stavebnic Lega. „Výrobu zajišťuje asi 1600 kmenových zaměstnanců a podle sezony – u hraček je to především druhé pololetí, kdy se vyrábí pro vánoční trh – přijímáme dalších více než 600 agenturních zaměstnanců,“ vysvětluje Chapmanová.
Kromě dvou kladenských továren Lego ve spolupráci se společností DHL provozuje ve středočeských Jirnech největší středoevropské logistické centrum o rozloze téměř 100 tisíc metrů čtverečních. Soustředí se v něm veškeré vyrobené zboží z evropských provozů, které pak z Jiren putuje k zákazníkům do celého světa vyjma Severní Ameriky.
Nová výroba, noví lidé Kladenské výrobní kapacity – v současnosti druhý největší závod Lega po Dánsku – se v brzké době rozrostou na více než dvojnásobek, o zhruba 40 tisíc metrů plochy. To podle údajů CzechInvestu přinese zhruba 600 nových pracovních míst, včetně dvaceti vysokoškolských pozic. „Dvě výrobní haly a manuální sklad jsou již v provozu, další dva výrobní prostory budou dokončeny letos na podzim a nově se staví ještě jeden automatizovaný sklad,“ vypočítává Champanová a pokračuje: „Během letošního roku jsme přijali 200 nových zaměstnanců a počty dále porostou v závislosti na skladbě výroby.“ Vloni na jaře ohlášená investice 1,2 miliardy korun bude díky tomu nakonec o třetinu vyšší.
„Celková investice dosáhne 1,6 miliardy korun a dosavadní výrobní kapacita se více než zdvojnásobí,“ doplňuje Chapmanová.
Mimochodem účetní závěrka společnosti Lego Production, uveřejněná na serveru Justice. cz, ukazuje na čtvrtinový nárůst produkce mezi lety 2010 a 2011. Zatímco v roce 2010 dosáhla firma tržeb z prodeje vlastních výrobků 4,385 miliardy korun a zisku před zdaněním 64 milionů, v loňském roce to bylo již 5,558 miliardy tržeb, respektive 165 milionů zisku před zdaněním. Na dani z příjmů Lego odvedlo českému státu 35,5 milionu korun.
Zajímavý je i údaj o nákladech na pracovní sílu. Nepočítaje vedení společnosti, zaplatilo vloni Lego na osobních nákladech 571,8 milionu korun, což při průměrném počtu zaměstnanců 1177 odpovídá asi 40,5 tisíce korun na jednoho člověka. Samozřejmě, údaje jsou včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, přesto naznačují, že zaměstnanci kladenského Lega berou více, než je celorepublikový průměr. Nárůst oproti roku 2010 je asi 800 korun měsíčně.
Česko-německá konkurence Igráčka Podobně expanzivní plány jako Lego připravuje v Česku další výrobce plastových hraček, společnost Horst Brandstätter, respektive její dcera Playmobil CZ. V západočeské Aši od roku 1996 montovala stejnojmenné populární figurky, v roce 2006 pak přesídlila do průmyslového parku v Chebu, kde za čtvrt miliardy vybudovala montážní a skladovací haly. Z nepříliš vzdáleného německého Zirndorfu, kde sídlí centrála firmy, dováží vyrobené polotovary, jež se v Chebu montují na hračky, které jsou přímou konkurencí českého Igráčka. Gros západočeské produkce pak tvoří adventní kalendář, který místo čokolády obsahuje figurky. Ročně jich firma vyrobí zhruba půldruhého milionu.
Podle prokuristky Martiny Wunderlichové zaměstnává český Playmobil 335 lidí a dosahuje ročního obratu kolem 130 milionů korun. V minulém roce se mateřská firma rozhodla investovat do rozšíření chebského závodu téměř půlmiliardu korun, přičemž výsledkem by měly být nejen další montážní linky a sklady, ale i zbrusu nová vstřikovací lisovna pro vlastní výrobu hraček. „Důvodem pro rozšíření provozu v Chebu je – vzhledem ke zvyšující se poptávce – nedostačující výrobní kapacita v Německu, fungující šestnáctiletá spolupráce a stále ještě levnější pracovní síla v Česku,“ vysvětluje Wunderlichová.
Proto Playmobil CZ koupil pozemek čítající 30 tisíc metrů čtverečních a po dokončení všech plánovaných staveb by mohl přijmout až 170 nových zaměstnanců. „Celková stavební investice bez technologií by se v horizontu pěti let měla vyšplhat na 480 milionů korun,“ řekla Wunderlichová týdeníku Euro.
Z konkurzu gigantem Dalším pozitivním příkladem propojení tradičního producenta hraček ze západní Evropy s ekonomicky efektivní výrobou v Česku je společnost Ravensburger. Ta působí v malebném městečku Polička na Vysočině od roku 1997. Hračkářská výroba má v Poličce tradici, sídlil tam jeden ze závodů národního podniku Tofa Semily, který se specializoval na Člověče, nezlob se! a další stolní hry. Jenže po kuponové privatizaci se firma ocitla pod křídly CS Fondů, živořila a doslova pět minut před krachem poličskou továrnu odkoupila německá společnost Ravensburger Spieleverlag. Ta je synonymem pro puzzle a stolní kartonové hry a právě část této výroby přesunula do Poličky, jakmile postavila novou výrobní halu.
Za těch patnáct let se česká továrna Ravensburgeru rozšiřovala pětkrát, naposledy v roce 2007 za asi 170 milionů korun. Jednatel poličského závodu Marcel Hlouš připouští, že se koncern poohlíží po dalších pozemcích. „Přestože naprostá většina produkce je ihned po výrobě expedována do některého z distribučních center v Německu, potřebujeme rozšířit sklad,“ vysvětluje. Původní záměr koncernu dělat v Poličce hry a puzzle pro východní Evropu (tehdy odpovídající přibližně jednomu procentu výroby) se postupně měnil a dnes z linek českého závodu sjíždí neuvěřitelných 75 procent celosvětové produkce Ravensburgeru.
3D puzzle z Poličky „Čínská konkurence je cenově někde úplně jinde, ale my dbáme na perfektní kvalitu výrobků a především jsme pružní. Zatímco kontejner z Asie putuje do evropských distribučních center měsíc a půl, my plánujeme výrobu po dnech,“ tvrdí Hlouš. Český Ravensburger v současnosti zaměstnává 550 lidí, kteří pracují na tři směny a ve špičkách běží některé linky nonstop. V devítitisícové Poličce je tak firma největším zaměstnavatelem a i díky ní město netrpí žádnými sociálními problémy. „Dělám tu již 26 let, takže jsem poznal jak výrobu za socialismu, tak současný systém. Na to, že jsme součást nadnárodní firmy, máme poměrně velkou autonomii. Je ale nutné si uvědomit, že stále máme status výroby pro skupinu. To, co dostaneme z Německa zadáno, vyrobíme,“ říká Hlouš realisticky.
Ravensburger Karton, jak zní oficiální název české dcery, vloni dosáhl tržeb ve výši 1,5 miliardy korun. Jednatel firmy předpokládá, že letošní rok dopadne v ekonomických číslech zhruba stejně. „Roční produkce dosahuje 30 milionů kusů expedovaných krabic a podílí se na ní asi tři a půl tisíce různých artiklů,“ uvádí.
Nejnovějším a nejatraktivnějším výrobkem je trojrozměrné puzzle Eiffelovy věže. „Jednotlivé dílky musejí být zcela přesné, pak se potiskávají na speciálních digitálních strojích. Vloni jsme s ,ajfelovkou‘ začali, letos bychom jí chtěli vyrobit asi 300 tisíc kusů,“ uzavírá Hlouš. l
Rostoucí exportní artikl
Zahraniční obchod ČR v oblasti hraček a her (v mil. eur)
pramen: Eurostat
O autorovi| Ondřej Hergesell • hergesell@mf.cz
