JAZYKOVÉ ŠKOLY Podnikatelé z oblasti jazykového vzdělávání mají starosti s novelou zákona o DPH. „Zákonu nerozumíme a metodické pokyny finančních ředitelství jsou protichůdné. Nevíme, čím se řídit, což může v budoucnu znamenat konflikt s finančními úřady,“ tvrdí Petr Pasek, ředitel jazykové školy Slůně.
JAZYKOVÉ ŠKOLY
Podnikatelé z oblasti jazykového vzdělávání mají starosti s novelou zákona o DPH. „Zákonu nerozumíme a metodické pokyny finančních ředitelství jsou protichůdné. Nevíme, čím se řídit, což může v budoucnu znamenat konflikt s finančními úřady,“ tvrdí Petr Pasek, ředitel jazykové školy Slůně.
Provozovatelé jazykových škol se během posledních let potýkali s celou řadou změn a problémů. Nejprve zvýšení pětiprocentní DPH na 19 procent, poté daňové znevýhodnění soukromých škol oproti bývalým státním. Nakonec zákon, který místo definitivního řešení situaci spíš zkomplikoval.
Daňový zákon je podle nich natolik nejasný, že se někteří obávají střetu s finančními úřady. „Zákony se neustále mění, pojmy jsou zmatené a normy lze vykládat různými způsoby. Nemůžeme platit jednoho zaměstnance navíc, který by měl v popisu práce orientaci v tomto chaosu,“ říkají podnikatelé.
JE ZÁKON DISKRIMINAČNÍ?
Byznys s cizími jazyky vyžaduje v Česku pevné nervy. Někteří odborníci i podnikatelé tvrdí, že zákony týkající se daní jazykových škol nestanovují rovné podmínky pro každého. Tento obor však není prioritou vlády a starostmi jazykovek se úřady zabývají jen sporadicky. „Všechny strany mají v programu podporu vzdělávání, ale skutek utek,“ potvrzuje Hana Neznalová, jednatelka brněnské jazykové školy LinguaPlus. Problémy podnikatelů z oboru se množí, ovšem vyjednávat s ministerstvy si troufne málokdo. K nejodvážnějším patří Petr Pasek z jazykové školy Slůně, který si na postupy české vlády stěžoval až u Evropské komise. Na výsledek si však musí počkat několik měsíců.
Nejcitelnější změnu v účetnictví jazykových škol způsobil zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tento zákon nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii a pro jazykové školy znamenal přechod na devatenáctiprocentní DPH. Po dlouhých vyjednáváních zástupců jazykových škol a zejména díky aktivitám firmy Slůně se nakonec podařilo zákon změnit. „K zákonu o finančních konglomerátech poslanci připojili takzvaný přílepek s ustanovením, které osvobodilo některé typy jazykových škol od DPH. Změna se však týkala pouze zařízení, která poskytují pomaturitní vzdělávání, tedy nikoliv všech jazykových škol. Opět tak došlo k situaci, kdy zákonodárci měřili dvojím metrem a některé subjekty zvýhodnili,“ vysvětluje Pasek z jazykové školy Slůně. Tento podnikatel prostřednictvím dopisů úřadům a stížností ombudsmanovi celé měsíce usiloval o změnu zákona, ale s výsledkem není spokojený. „Ptám se, kde je rovnoprávnost? Proč škola, která poskytuje pomaturitní studium, nemusí platit DPH, zatímco ostatní jazykovky ano? To nemá logiku,“ tvrdí Pasek.
ŠPATNÉ NAČASOVÁNÍ
Údajnou diskriminací některých typů jazykových škol však potíže s novým zákonem nekončí. Dalším problémem je podle Paska nesrozumitelnost některých ustanovení.
„Zákon vyšel narychlo bez odborné diskuze. Navíc vyšel s platností od října 2005, což je absolutní nesmysl. Jazykové školy a hlavně jejich kurzy fungují na principu běžného školního roku. V červenci a v srpnu každá jazykovka připravuje plány, ceny a pokyny na září. Když se v říjnu změnil zákon, způsobilo to velké potíže,“ říká Pasek. Dle jeho názoru si zákonodárci se správným načasováním zákonů hlavu moc nelámou.
KAŽDÝ ÚŘEDNÍK TVRDÍ NĚCO JINÉHO!
Zákon změnil daňová kritéria pro jazykové školy ze dne na den a navíc umožňuje několik různých výkladů. Klíčová ustanovení někteří chápou jako úplné osvobození všech jazykových škol či jen některých kurzů od DPH, jiní jako zvýhodnění škol poskytujících pomaturitní studium. Podnikatelé neměli mnoho času na nastudování norem, a tak se často obraceli na finanční ředitelství s dotazem, jak mají postupovat. „Nevěděli jsme, co zákon přesně říká a pro jistotu jsme si vyžádali výklad finančního ředitelství v Ostravě. Stanovisko úřadu bylo takové, že pokud poskytujeme jazykové pomaturitní studium, pak jsme osvobozeni od DPH na veškerou výuku a tedy i na tu, která s pomaturitními kurzy nemá nic společného,“ vysvětluje Pasek.
Kdyby se firma neinformovala o situaci v jiných městech, pak se v klidu mohla řídit metodickým pokynem z Ostravy. Tento podnikatel si však před měsícem otevřel pobočku v Plzni. Informace od tamních jazykových škol jej překvapila: výklad plzeňského finančního ředitelství se prý od stanoviska ostravského úřadu lišil. Došlo ke střetu dvou metodických pokynů. „Když jsme problémy s nejednoznačností DPH konzultovali s kolegy z konkurenčních plzeňských škol, dozvěděli jsme se, že Finanční úřad v Plzni zákon vykládá jinak než tentýž úřad v Ostravě. Plzeňští tvrdí, že pouze pomaturitní kurzy jsou v nulové sazbě, zatímco pro všechny ostatní platí devatenáct procent,“ říká podnikatel. Stejně jako mnozí jeho konkurenti tedy neví, čím se má řídit. Pasek vidí další nesnáz ve skutečnosti, že závazný výklad zákona může poskytovat především soud, zatímco výklad úřadů není závazný. Nový zákon právní jistotu zrovna neposílil.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ: ZÁKON SE NÁM NELÍBÍ
Na stranu podnikatelů se postavilo také ministerstvo školství, podle kterého je formulace klíčového ustanovení zmatečná, a to i přes výklad ustanovení zákona ministerstvem financí. „Některé subjekty poskytující jazykové vzdělávání v rámci vzdělávání absolventů středních škol a dalších osob se tak cítí být poškozeny uvedenou právní úpravou včetně výkladu, který je osvobozuje od daně bez nároku na odpočet daně,“ říká Karolína Svobodová z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Ministerstvo se domnívá, že situaci by definitivně vyřešila důsledná novela paragrafu 57 zákona č. 235/2004 Sb., kterou by se odstranily nejasnosti a duplicity v citovaném ustanovení. „Dle našeho názoru je totiž nepřípustné, aby daňová povinnost fyzických a právnických osob byla vymezena způsobem, který ohledně určitých služeb umožňuje protichůdné výklady,“ tvrdí Svobodová. Úřad ale podle ní nemá kompetenci k výkladu zákona o dani z přidané hodnoty. „S konkrétními dotazy v dané věci je třeba obracet se na ministerstvo financí,“ upozorňuje.
Případ jazykové školy Slůně ministerstvo sleduje. „Pan Pasek byl jedním z iniciátorů změny zákona o DPH. Byl však zaskočen tím, že výkladem ministerstva financí je mimo jednoletého kurzu cizích jazyků s denní výukou osvobozeno od DPH veškeré jazykové vzdělávání, které uskutečňují. Tedy například i kurzy pro podniky. A hlavně, že jsou bez nároku na odpočet přijatých zdanitelných plnění. V praxi to znamená, že si z přijatých faktur nemohou odečíst DPH, a tím se jim zvyšují náklady,“ uzavírá Svobodová.
DVA ÚČETNÍ A TŘI PRÁVNÍCI NESTAČÍ
Zmiňovaný zákon je podle odborníků natolik nepřehledný a mnohoznačný, že na jeho spolehlivý výklad leckdy nestačí ani zkušení právníci a účetní. „Situaci jsem konzultovala s třemi právníky, dvěmi účetními a jedním daňovým poradcem a vždy s rozdílným výsledkem,“ popisuje svou anabázi Hana Neznalová, jednatelka brněnské jazykové školy LinguaPlus.
„Zákon je skutečně komplikovaný a navíc si nejsme jisti, co zákonodárci některými pojmy zamýšleli. V jednom ustanovení je pojem vzdělání, v druhém vzdělávání a výsledkem je nejistota těch, kteří zákon používají v praxi,“ potvrzuje Pasek z firmy Slůně. „V případě, že se obrátíte s dotazem na ministerstvo financí, tak vám maximálně pošlou odkaz na webové stránky a to je tak vše. Znám jazykovku, která se s dotazem obrátila na finanční úřad a tam jí také nebyli schopni dát odpověď,“ vypráví Neznalová. Malá informovanost úředníků však není jen problémem jazykových škol.
Časté změny zákona o DPH, špatné načasování nejnovější verze a nejednoznačnost některých ustanovení se odrazily i v praxi. Některé jazykové školy v chudších regionech si už před mnoha měsíci stěžovaly na úbytek klientů, který byl způsobem změnami DPH.
„Změn je tolik, že teď už vlastně vůbec nevíme, kdo DPH uplatňuje a kdo ne. Prostě tu neexistuje žádná koncepce,“ stěžuje si zákazník. Asociace jazykových škol České republiky však tvrdí, že u svých členů žádný pokles klientů nezaznamenala. Oslovené jazykové školy se rozdělily na dva tábory: Jedni tvrdí, že je úbytek klientů postihl, a druzí opak. „Klienti nepocítili žádný problém, pokud je jazykovka s předstihem informovala a vysvětlila situaci,“ tvrdí Neznalová z LinguaPlus.
VÝSLEDEK? ROZHODNE EVROPSKÁ UNIE
Profit kontaktoval ministerstvo financí a požádal o stanovisko k problému. Odpovědi byly velmi obecné. „Metodický výklad zákona v obecné rovině vydává ministerstvo financí, a to k určitým komplikovaným ustanovením zákona. V případě, že metodický výklad nebyl vydán, je správce daně vázán výkladem nejblíže instančně nadřízeného orgánu, případně výkladem vlastním,“ tvrdí Petra Krainová z ministerstva financí.
Konkrétnější odpověď včetně výkladu ministerstva financí Profitu nakonec dodal rezort školství. Stanovisko, kterého se někteří podnikatelé kvůli neinformovanosti úředníků na jednotlivých finančních ředitelstvích zřejmě nedopátrali, zní takto: „Pokud se nejedná o přípravné jazykové kurzy, které směřují k výkonu standardizovaných zkoušek, ale vztahují se například pouze k prohloubení a rozšíření znalosti cizího jazyka, nevztahuje se na tyto kurzy osvobození od daně, ale jedná se o poskytování zdanitelného plnění s uplatněním základní sazby daně.“
Například jazyková škola Slůně se tedy v současné době řídí metodickým pokynem z Ostravy, který má k dispozici. „V okamžiku, kdy jiné finanční ředitelství uplatní jiný výklad zákona než ředitelství v Ostravě, se však ocitneme v nesnázích. A nejen my. Žijeme v nejistotě a nevíme, co se stane,“ říká Pasek. Firma čeká na vyjádření Evropské komise. „Prošetřování naší stížnosti ještě probíhá. Je pravděpodobné, že vyzvou Česko k nápravě,“ uzavírá jeden ze zákazníků.
| DPH V UNII Členské státy Evropské unie mohou jazykové školy osvobodit od DPH, ale definice veřejného zájmu a subjektů na něm se podílejících je už na zvážení. „Některé státy DPH u jazykových škol neuplatňují. Taková situace je například v Rakousku, Řecku a na Maltě. Ve Finsku, Švédsku a Slovinsku je tomu naopak. Je však otázka, zda současná česká úprava nenarušuje hospodářskou soutěž mezi jednotlivými subjekty a nezpůsobuje nerovné postavení na trhu,“ tvrdí Zdeněk Sychra z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity. |
* nevyplatí se vykládat si problematický zákon po svém a riskovat tak postih úřadů
- v první řadě je nejvhodnější požádat o stanovisko oborovou asociaci či jiné sdružení podnikatelů
- v případě nejasností je vždy lepší vše konzultovat s daňovými poradci či právníkem
- nespoléhejte se pouze na jeden výklad, informujte se u příslušných úřadů a vždy žádejte písemnou odpověď
