Litevské úřady míní, že firma by mohla ohrozit národní bezpečnost
Na rozdíl od české a ruské vlády si litevské úřady společnost Falkon Capital rozhodně nijak neoblíbily. Překazily jí totiž vítězství v privatizaci elektrárenské společnosti Mazeikiu Elektrine. Falkon sice podal nejvyšší nabídku, litevský Fond státního majetku ho ale následně ze soutěže vyloučil. Firma prý nesplnila stanovená kritéria tendru, a navíc údajně znamená riziko pro národní bezpečnost Litvy. V Česku přitom Falkon Capital pomáhá vládě deblokovat značnou část z bezmála čtyř miliard dolarů, které státu dluží Ruská federace.
Pozor na Falkon!
Do souboje o majoritu (85,72 %) v litevské firmě Mazeikiu Elektrine se přihlásili dva uchazeči: v Česku registrovaná společnost Falkon Capital a místní podnik Mazeikiu Nafta. Ten ovšem vlastní ruský ropný gigant Jukos. Falkon nabídl za akcie 5,21 milionu eur, Jukos jen 5,16 milionu. Česká firma tedy měla podle všeho bez problémů zvítězit. Litevský Fond státního majetku, který měl privatizaci na starost, ji ale z tendru vyloučil. Zdůvodnil to tím, že Falkon nesplnil základní kritéria: neprokázal, že by se minimálně ve třech posledních letech zabýval zpracováním ropy a zemního plynu nebo výrobou elektřiny. Nedoložil prý ani roční příjmy v hodnotě minimálně 200 milionů litasů (zhruba 58 milionů eur).
Litevská média ale hovořila ještě o jednom, možná zdaleka nejpodstatnějším důvodu k odmítnutí Falkonu. Tak například Baltic News Service uvedl, že „litevský Fond státního majetku obdržel zprávu od (litevského) ministerstva vnitra, která tvrdí, že česká společnost může ohrozit národní bezpečnost Litvy“.
Samotný fond nehodlá tuto informaci komentovat. „Tato zpráva podléhá utajení,“ sdělila týdeníku EURO Jolita Bitkiene z jeho marketingové divize. „Fond již vítěze privatizace Mazeikiu Elektrine vybral. Nebude ale oznámen dříve, než s ním podepíšeme privatizační dohodu. Firma Falkon Capital byla z privatizace vyloučena,“ dodala Jolita Bitkiene.
Příliš sdílní nejsou ani zaměstnanci litevské Služby pro vyšetřování finanční kriminality. Inspektorka Laura Drobnyte týdeník EURO odkázala na obecnou definici litevských „národně- bezpečnostních“ zájmů. Mezi ekonomická rizika tak například spadá „kriminalizace ekonomiky“ a „nekontrolovaný nárůst míry kriminality v ekonomice“.
Falkon se ale nechce vzdát bez boje. Rozhodnutí litevského Fondu státního majetku ohledně jeho vyloučení z privatizace Mazeikiu Elektrine napadl u soudu. „Soudy Republiky Litva neuznaly požadavky Falkonu Capital, kterými se domáhal svého opětovného zařazení mezi překladatele nabídek v privatizace Mazeikiu Elektrine,“ tvrdí Jolita Bitkiene. To ale není tak úplně pravda.
Příslušný místní soud sice rozhodl, že vyloučení Falkonu z privatizace proběhlo podle všech pravidel, firma se ale odvolala k litevskému odvolacímu soudu. Ten letos 22. března také rozhodl, že vyškrtnutí české firmy bylo legální, Falkon má přesto ještě další možnost odvolat se k litevskému vrchnímu soudu. Do doby, než soudní peripetie skončí, nemůže být privatizace Mazeikiu Elektrine ukončena.
V Česku je jim hej.
V České republice Falkon – vyjma občasných útoků v médiích – prakticky žádné skutečné problémy nemá. Zdejší vlády mu přejí. První velký obchod se firmě vydařil na podzim 2001, kdy tehdejší premiéři Česka a Ruska Miloš Zeman a Michail Kasjanov podepsali dohodu o tom, že část ruského dluhu v hodnotě 2,5 miliardy dolarů odkoupí od České republiky právě soukromá firma Falkon Capital. S tím, že za něj zaplatí zhruba 22 procent jeho účetní hodnoty, tedy asi 21,8 miliardy korun. Falkon měl peníze čerpat z bankovních úvěrů od švýcarských bank a následně je splatit z tržeb za vývoz ruské elektřiny od tamního státního podniku RAO-JES na západní trhy.
Později, na podzim 2003 za premiéra Vladimíra Špidly, pak Falkonu spadla do klína i deblokace zbývající části ruského dluhu. Firma by se měla pokusit získat ze 12,9 miliard korun, které nám Rusko ještě dluží, 4,25 miliardy. Tedy zhruba pětatřicet procent účetní hodnoty dluhu. Dohoda navíc stanovuje, že Rusko České republice poskytne zboží, zejména vojenskou techniku, za osm miliard korun. Celá transakce by měla být ukončena do konce roku 2006.
I přes obchodní úspěchy (k deblokaci se mu ještě podařilo zprivatizovat luxusní Hotel Praha) ale Falkon, jehož vyjádření se týdeníku EURO nepodařilo získat, nemá v Česku zrovna nejlepší pověst. Kontrarozvědka upozorňovala již v roce 2001 na to, že pozadí společnosti Falkon je velmi neprůhledné. Zpravodajové shromáždili informace, podle nichž za podnikem stojí bývalí občané Sovětského svazu, kteří počátkem 90. let minulého století převedli na západ desítky milionů dolarů záhadného původu. Sídla svých nových firem umístili například do Německa, Švýcarska, ale i České republiky. Do jejich vedení pak údajně nastrčili „bílé koně“.
Falkon Capital založili na podzim 1995 v Praze tři společníci: Paata Mamaladze, Aristakes Alaverdian a Važa Kiknavelidze. Nejprve šlo o společnost s ručením omezeným, která se ale později „proměnila“ na akciovou společnost s nepřehlednou majetkovou strukturou. Mamaladze a spol. opustili své posty ve vedení firmy, nahradil je český zástupce. Akcie Falkonu prý patří ve Švýcarsku registrované firmě Magchim AG. Vlastníci Magchimu zůstavají neznámí. Není ale vyloučeno, že za firmou stojí bývalí nebo současní ruští politici.
