Zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin na 20 % povede s ohledem na stávající ekonomickou situaci k významnému narušení trhu s potravinami v České republice. Jeho důsledkem bude celkový pokles prodeje a následně výroby potravin českého původu, ale také snižování počtu pracovníků v potravinářském sektoru.
Foto: Profimedia
Prakticky ve všech evropských zemích s výjimkou Dánska a Slovenska je aplikována na potraviny snížená DPH, v řadě zemí i ve dvojí výši – snížená na potraviny a dále snížená nebo i nulová na vybrané základní potraviny. Zkušenosti Slovenska s přijetím jednotné sazby DPH jsou silně záporné a blíží se katastrofickým scénářům. Došlo k propadu prodeje a výroby u jednotlivých potravinářských komodit až o 30 % se všemi ekonomickými a sociálními dopady na výrobce i obchodníky. Hlavními příčinami tohoto stavu byly hromadné nákupy potravin v příhraničních oblastech, které přetrvávají dodnes a růst dovozu levného zahraničního zboží s cílem udržení původní cenové hladiny.
Z pohledu trvale rostoucích dovozů levného zahraničního zboží do ČR, které probíhají i za dnešní situace, i z pohledu absolutní neochoty vlády tento stav řešit se dá očekávat další významné zvyšování dovozů potravin akcelerované snahou zejména německých diskontních řetězců o udržení cenové úrovně. Lze předpokládat, že dovoz u některých tradičních potravinářských komodit (mléčné výrobky, maso a masné výrobky, drůbež, vejce) přesáhne 50% hranici na trhu.
Výsledkem tedy bude významné a dlouhodobé, popřípadě i trvalé narušení trhu v ČR s ekonomickými dopady do podnikatelské sféry i objemu inkasovaných daní, s trvalým poškozením konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a zemědělství.
V případě, kdy bude vládní koalice přesto prosazovat sjednocení DPH, je nutno se seriózně zabývat otázkou výběru „základních“ potravin, které budou zařazeny do snížené daně, a to i s ohledem na podporu tuzemské produkce. Vyvstává zde celá řada otázek, které by si zasloužily odbornou, a ne pouze politickou diskuzi: mléčné výrobky – proč pouze konzumní mléko, jehož spotřeba trvale klesá a lze předpokládat, že ani toto opatření tento vývoj nezmění. Nezpracovaná zelenina – proč ne i nezpracované ovoce mírného pásma? Bude patřit do nezpracované zeleniny se sníženou sazbou i chřest, artyčoky a další. Nezpracované ryby – pokud podporujeme ryby, protože jsou zdravé, proč ne kvalitní drůbež a drůbeží maso, proč ne kvalitní hovězí maso nebo zvěřinu?
