Podle analytické společnosti Oxford Economics by za potraviny v tomto roce měli spotřebitelé konečně platit méně. A to v globálním měřítku. „Z naší základní prognózy vyplývá, že by světové ceny potravinářských komodit měly v letošním roce zaznamenat meziroční pokles, čímž se sníží tlak na maloobchodní ceny potravin,“ uvádí CNBC s odkazem na zmíněnou společnost.
Hnacím motorem zlevňování by měla být především bohatá nabídka některých obilovin. Dle odborníků nás letos pravděpodobně čeká rekordní sklizeň kukuřice a velmi bohatá sklizeň pšenice. Ta bude však o něco málo nižší než v roce 2022 a 2023. Že je obou komodit dostatek, ostatně dokazují i ceny na burze, které v případě obilí meziročně klesly o 10 procent. U kukuřice byl pokles šestiprocentní.
Produkci obilovin zvýšili farmáři globálně už v roce 2022, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Obě země patřící k největší vývozcům obilí si ale i přes konflikt stále udržují silný export. Ukrajině se to daří i přesto, že ruský vůdce Vladimir Putin loni v létě upustil od Černomořské obilné iniciativy a Rusko následně zaútočilo na dva černomořské přístavy, které značně ochromily export z Oděsy a nedalekého Čornomorsku.
Polovina světového kalorického příjmu
Proč s cenami potravin hýbou zrovna obiloviny? Spolu s rýží tvoří totiž kukuřice a pšenice více než polovinu světového kalorického příjmu. To jinými slovy znamená, že pokles globálních cen výrazně ovlivní rozpočty spotřebitelů po celém světě.
Jenže zatímco obě obiloviny mají tendenci zlevňovat, ceny rýže kvůli globálnímu nedostatku neustále rostou. Situaci navíc nepomáhá ani omezení vývozu ze strany Indie, jednoho z největších dovozců rýže, který se na celosvětovém obchodu běžně podílí více než 40 procenty. Loni v létě se země uvedeným strategickým krokem snažila zabránit růstu cen na domácím trhu, které měly povyskočit kvůli slabé úrodě zničené silnými dešti. A tak na rozdíl od kukuřice a pšenice ceny na burze rostly meziročně o více než osm procent.
Pokud jde o celkové ceny potravin, ty podle Světové banky klesaly už v loňském roce, a sice devítiprocentním tempem. „Očekává se, že v letech 2024 a 2025 se světové ceny potravin dále sníží, a to o dvě, respektive tři procenta, protože se výhled globální nabídky i nadále zlepšuje,“ napsala instituce koncem ledna na svém blogu.
Pozor na špatné počasí
Obdobné zprávy přinesl také Index světových cen Potravinářské agentury OSN. Ten v únoru dosáhl tříletého minima. V březnu ale vykázal mírné oživení, a to především rostoucími cenami mléčných výrobků, masa a rostlinných olejů. „Očekáváme, že ceny letos klesnou o dalších 5,6 procenta a v příštím roce se budou každoročně zvyšovat,“ předpovídá hlavní ekonomka Oxford Economics Kiran Ahmedová.
S prognózou by ale stále mohlo zamávat špatné počasí a nemoci plodin. Obojí ostatně narušilo třeba proces pěstování kakaa, které nedávno vyletělo na rekordní úroveň. Na burze se aktuálně obchoduje za více než 10 tisíc dolarů (zhruba 233 tisíc korun) za tunu. „Ceny potravin jsou nyní blízko spodní hranice a během druhé poloviny roku 2024 začnou postupně růst,“ zmiňuje zpráva.
K opětovnému zdražování by mohlo přispět také probuzení kupujících z Afriky a Asie, kteří s pořízením pšenice čekají na nižší ceny. Drahá rýže by pak mohla vyústit v další omezení vývozu ze strany Indie. „Ačkoli předpokládáme, že ceny potravin zůstanou v letošním roce utlumené, zvyšuje se riziko, že by se pak ode dna mohly odrazit výrazněji, než se očekávalo,“ doplňuje Ahmedová s tím, že něco takového může udržet vyšší inflaci i tlak na spotřebitele.
