Čeští zemědělci dostali začátkem dubna očekávaný dárek. Vláda se rozhodla vrátit k takzvané zelené naftě, tedy úlevě na spotřební dani z dieselu. Návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky počítá s tím, že se bude vracet 40 procent z daně.
V době, kdy zemědělci dostávají přímé podpory na obdělávané hektary, může plošná daňová úleva na naftu vyznít poněkud kontroverzně. O to víc, když ve vládě sedí majitel největšího agrokomplexu v zemi (i když je třeba uvést, že ministr financí Andrej Babiš se při hlasování o zelené naftě ve vládě zdržel).
Státní pokladna na vratkách ročně oželí zhruba 1,3 miliardy korun. Taková suma jistě předpokládá věcné argumenty, proč zelenou naftu znovu zavést.
„Návrh na zavedení vratky spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu byl předložen spolu s aktualizovanou analýzou dopadů zrušení ‚zelené nafty‘ do zemědělství ČR,“ odpověděl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Úřad se nejprve zdráhal novou analýzu poskytnout, po několika dnech ji ale týdeníku Euro poslal.
Záhadná spotřeba
Pětistránkový dokument, který postrádá datum vyhotovení i jméno autora, shrnuje dosavadní vývoj v nastavení zelené nafty a podává statistický přehled jejího využívání.
Soustředí se na tvrzení o konkurenční nevýhodě (v EU podobné zvýhodnění letos neuplatňuje pouze Slovensko, Rakousko, Bulharsko a Nizozemsko) a na argument, že dražší nafta by zemědělce motivovala k dalšímu rozšiřování polí řepky a pšenice, při jejichž pěstování se projezdí méně paliva než například u okopanin. „Zrušením vrácení spotřební daně z minerálních olejů hrozí celkové snížení rentability zemědělské produkce,“ uvádí se v závěru analýzy.
Týdeník Euro však získal o něco starší a zároveň propracovanější studii. Ministerstvo tvrdí, že tento materiál použilo při zpracování současné analýzy. Závěry se ale úplně rozcházejí.
Zpráva s názvem Vyhodnocení dopadů zrušení „zelené nafty“ do zemědělství ČR, předložená loni v září Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), zpochybňuje oprávněnost daňové úlevy. Asi proto nelze materiál nalézt na oficiálních legislativních webech.
Loňská studie odmítá argument o hrozícím poklesu konkurenceschopnosti českých zemědělců. Zdůrazňuje levnější pracovní sílu a nižší ceny půdy v Česku. K nářkům zemědělců, že placením spotřební daně dotují Státní fond dopravní infrastruktury (to zdůrazňuje i aktuální analýza ministerstva), připomíná, že do fondu směřuje asi jen devět procent ze spotřební daně. Z „účetního“ hlediska je zajímavý poukaz na nesoulad mezi vývojem spotřeby nafty v rostlinné výrobě a množstvím nafty, na niž byl uplatněn nárok na vratku spotřební daně – zatímco celková spotřeba stoupla v letech 2007 až 2012 o čtyři procenta, zelená nafta nabobtnala o deset procent (viz graf). K tomu přidejme, že osevní plocha v ČR se za uvedené období snížila z 2,59 milionu hektarů na 2,48 milionu hektarů. Zemědělské stroje se navíc modernizují a více se u nich dbá na nižší spotřebu. Jak tedy vysvětlit nárůst spotřeby zelené nafty? Buď se podstatně rozšířila skupina zemědělců, kteří si o vratku žádají, nebo máme co dělat se skrytými daňovými úniky. Možné je samozřejmě i obojí.
Se zelenou k bionaftě
Úniky přes zelenou naftu se neodhalují snadno. Od roku 2008 se vratky nevážou na spotřební normativy, zemědělci opírají svoje nároky o doklady o zakoupených pohonných hmotách a technické údaje o spotřebě. Nemusíme zrovna kopírovat Německo a zelenou naftu barvit. Objevily se i jiné návrhy, například na kontrolu prostřednictvím GPS na strojích a propočtu spotřeby.
Rozhodnout teď musí ministerstvo financí, které připravuje daňové zákony. Jenže zde narážíme na střet zájmů jeho šéfa. Ztížené možnosti kontroly zelené nafty vyhovují zejména velkým zemědělským podnikům, kterým na úlevách přitékají až desítky milionů ročně (část menších farmářů naopak zelenou naftu neuplatňovala; odrazovalo je papírování).
Postoj Andreje Babiše k zelené naftě se dá snadno ověřit. Ve webovém archivu České televize stále visí dva roky starý záznam z pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou, při němž vyhroceně překřikoval skeptického předsedu Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka a hlavně šéfa Svobodných Petra Macha. Ten Babišovi v pořadu trefně připomněl výdělečné kolečko Agrofertu – při sklizni řepkových lánů si koncern vyžádá vratky na naftu a z plodiny pak vyrobí rovněž dotovanou bionaftu, jejíž vyšší podíl v palivu současný ministr v roce 2010 prolobboval přes mimořádné zasedání Poslanecké sněmovny.
Krátká přestávka
Do roku 2012 se uplatňovala úleva na spotřební dani 60 procent, respektive 85 procent pro naftu s více než 30procentním podílem řepkové příměsi (MEŘO). Vláda Petra Nečase chtěla tento druh podpory jednorázově zastavit. Zemědělcům se to pochopitelně nelíbilo a vyrazili se stroji do ulic. Vymohli si ústupek, že konec zelené nafty nebude jednorázový. Vratka se nakonec přestala uplatňovat až letos v lednu. K zelené naftě se chtěl vrátit už ministr zemědělství z prezidentské vlády v demisi, dnes šéf Agrární komory Miroslav Toman. Stejný pohled na věc měly i současné koaliční strany, zejména Babišovo hnutí ANO. A tak se daňová úleva lehce dostala do koaliční smlouvy. Systém vratek se znovu rozjede nejspíš ještě letos, pokud se podaří včas schválit novelu zákona o spotřební dani.
Čtěte také:
Sto dní v úřadě: Ministr zemědělství Jurečka se rád chlubí. A občas lže
