V rámci celkové vzdálenosti 3100 kilometrů, kterou musí ruský plyn ze Sibiře urazit k břehům severního Německa, se může pouhých 80 kilometrů v otevřených vodách zdát jako nepatrný kousek. Přesto začíná být dokončení tohoto nepatrného závěrečného úseku plynovodu Nord Stream 2 na dně Baltského moře velice palčivým a drahým problémem pro šest evropských plynařských společností, které do plynovodu investovaly miliardy eur.
Od počátku kontroverzní plynovod kritici vnímají jako politický projekt, který prohloubí energetickou závislost Evropy na Kremlu. Srpnová otrava ruského aktivisty Alexeje Navalného zesílila volání, aby vlády zemí Evropské unie zamezily dokončení výstavby. Plynovod staví ruská státní skupina Gazprom, ale polovinu z vynaložených 9,5 miliardy eur (asi 253 miliard korun) financují ve formě úvěrů Royal Dutch Shell, rakouská OMV, Engie z Francie a německé společnosti Uniper a Wintershall, které se teď ve světle politického napětí o své investice obávají.
Washington v prosinci uvalil na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu sankce, což donutilo švýcarskou společnost Allseas, která plynovod pokládá, zastavit práce ve chvíli, kdy jsou z 94 procent dokončené. V červenci letošního roku pak byly sankce uvaleny dodatečně i na společnosti, které se na plynovodu podílejí jakkoli, což ohrozilo i výše uvedené korporace financující celý projekt.
Poté co byl Navalnyj otráven novičokem, nervovým jedem vyvinutým Sověty, vyzývají němečtí politici kancléřku Angelu Merkelovou, nejvýraznější evropskou zastánkyni plynovodu, aby tento projekt přestala podporovat.
Ředitel sekce zemního plynu na oxfordském Institutu pro energetická studia James Henderson uvedl, že sankce jsou pro EU jediným možným prostředkem, jak projekt zastavit, jelikož už prošel kolečkem potřebných povolení. „Rušit tento proces zpětně by znamenalo vážné právní komplikace. Pro společnosti, které zajistily financování ropovodu, je to choulostivá situace. V případě, že plynovod nebude zprovozněn, budou muset s Gazpromem zahájit jednání o vrácení investovaných peněz,“ říká Henderson.
Bojkot na plný plyn
Už před otravou Navalného, který musel být ze Sibiře letecky přepraven do nemocnice v Berlíně a strávil devatenáct dní v kómatu, panovaly pochybnosti o životaschopnosti celého projektu Nord Stream 2. Nový plynovod má zdvojnásobit množství ruského plynu přitékajícího do Německa na 110 miliard kubických metrů za rok, ale kritici, zejména z východních zemí, jako je například Polsko, od počátku poukazovali na to, že plynovod záměrně obchází současnou pevninskou síť, která vede ruský plyn do EU přes Ukrajinu, aby byl Kyjev odstřihnut od tranzitních poplatků. Spojené státy pak varují, že dokončení plynovodu by prohloubilo závislost Německa a Unie na Kremlu a zvýšilo by množství peněz, které Moskva vydělává na evropských spotřebitelích.
Uniper na základě těchto skutečností minulý měsíc oznámil, že bude možná muset odepsat svůj úvěr, a to právě z důvodu narůstající hrozby nových amerických sankcí. Výkonný ředitel Andreas Schierenbeck sice věří, že bude plynovod nakonec dokončen a Uniper sankcionován nebude, ale počítá i s extrémním scénářem. „Nemůžeme vyloučit, že nedojde k dalším průtahům a že nakonec nemusí k dokončení plynovodu vůbec dojít. Tyto sankce v nás vyvolávají obavy,“ uvedl Schierenbeck.
Britsko-nizozemská korporace Shell prozradila, že má v Nord Stream 2 jen velmi omezenou roli jakožto poskytovatel úvěrovaných financí. „V možné uvalení sankcí úplně nevěříme, nicméně Shell vždy dodržoval vyhlášené sankční režimy či jiná opatření regulující obchodní styk,“ uvedla společnost ve svém vyjádření.
Opačný názor zastává výkonný ředitel společnosti Wintershall Mario Mehren. Věří, že bude plynovod „v dohledné době zprovozněn a i naše půjčky budou splaceny, jak bylo smluvně ujednáno“. Do dubna přispěl Wintershall na plynovod částkou 730 milionů eur ze slíbených 950 milionů. Rakouská OMW celou situaci komentovat odmítla a ani Engie na výzvu ke zhodnocení situace neodpověděla.
„Jakožto developer byznysového projektu se Nord Stream 2 AG nemůže k politickým debatám vyjadřovat,“ sdělila Financial Times společnost, jež má na starost development plynovodu. Navrch dodává, že „i společnosti podporující celý projekt jsou stále přesvědčeny, že co nejrychlejší zprovoznění plynovodu je v zájmu evropské energetické bezpečnosti“.
Projekt beze smyslu
Vedle hrozby možných sankcí navíc analytici zpochybňují i obchodní význam plynovodu. Ten zvýší možnou kapacitu dodávek ve chvíli, kdy jsou ceny plynu na historickém minimu a trh je zahlcen přebytkem zásob. Za tím stojí snížená poptávka v důsledku koronavirové pandemie a stoupající objem dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA a dalších zemí.
Gazprom očekává, že v důsledku nižší spotřeby a vyšších dodávek ze strany konkurence jeho prodeje plynu do Evropy a Turecka během letošního roku klesnou o cca 16 procent, tedy na zhruba 165 miliard kubických metrů. Současná síť plynovodů má na těchto trzích celkovou kapacitu 219 miliard kubických metrů ročně. „V tuto chvíli nemá z hlediska provozu celý projekt nejvyšší prioritu. Na vině je LNG, který zaplavil trh, pokles poptávky, nepříliš chladná zima a tak dál,“ vysvětluje Ronald Smith, výkonný ředitel BCS Global Markets v Moskvě. „V celé síti je v současnosti kapacity více než dost,“ dodává.
To by mohlo znamenat, že potenciální odklad prosazovaný evropskými vládami v reakci na otravu Alexeje Navalného by měl na financující společnosti menší dopad. Většina předpovědí říká, že v důsledku růstu poptávky po LNG v Asii jeho přebytek během tří let zmizí a klesající produkce na domácím evropském trhu nakonec přece jen zvýší potřebu dovážet plyn z ciziny.
„V tuto chvíli je nepravděpodobné, že by následky nesli evropští nebo němečtí politici, pokud by se rozhodli výstavbu plynovodu z krátkodobých politických důvodů protáhnout,“ tvrdí Ronald Smith. „Ale žádná evropská vláda pak nebude ve školách vypínat topení jen kvůli tomu, že se plynovod nedostavěl,“ dodává.
Gazprom, který se zavázal, že plynovod dokončí na své vlastní náklady, pokud bude muset, na žádost Financial Times o vyjádření nereagoval. Ruský ministr energetiky Alexander Novak, který je mimo jiné i členem představenstva Gazpromu, řekl, že plynovod dokončen bude a má stále obchodní význam. „Jde tu o dlouhodobý provoz po několik desetiletí. Celý projekt je bezesporu stále relevantní,“ doplnil.
Moskva tvrdošíjně trvá na tom, že Nord Stream 2 je projekt, který umožní vyhnout se výpadkům dodávek způsobeným politickými neshodami mezi Ruskem a Ukrajinou, které už v minulosti razantně zvýšily ceny pro evropské spotřebitele. „Je to celé neskutečně bizarní,“ říká James Henderson. „Plno lidí si klade otázku, proč se to vlastně staví? Jakou to má hospodářskou roli? Jde o navýšení možné kapacity? Kdybyste zítra oznámili, že Nord Stream 2 končí, podle mě by plno obchodníků nehnulo ani brvou,“ uzavírá.
© 2020 The Financial Times Limited
Odkud pochází plyn dovážený do EU
Ostatní 5,7
Rusko 38,3
Norsko 24,5
Spojené státy 4
Velká Británie 4,5
Nigérie 5,1
Katar 7,2
Alžírsko 10,6
ČLÁNKY DO MAILU