Střechou Srí Lanky je strmá hora Srí Páda. Na její vrchol proudí už přes tisíc let poutníci všech velkých náboženství.
Foto: Profimedia
Důvodem je stopa, kterou tu prý zanechal možná sám božský šiva či Buddha. Noční pouť osvětlenou stezkou je magickým zážitkem. Z vrcholu hory pak poutník spatří úchvatný úsvit a jeden působivý optický jev.
Je vlhká tropická noc. Po příkrých schodech stoupají tiše vzhůru nekončící zástupy poutníků. Stezku lemují útulné krámky s čajem či cetkami. Člověk zvolna, zadumaně, v jakési samovolné meditaci stoupá s lidským proudem. Z kamene na kámen, ze schodu na schod. Jako by odříkával nějakou monotónní buddhistickou mantru. Občas zvedne hlavu, aby odhadl, kolik tak ještě může zbývat namáhavých kroků na vrchol nejposvátnější hory světa. Nad ním se vine výš a výš jak šnůra žhnoucích korálků klikatá stezka vyznačená světly. Vrchol, ze kterého se přes amplion ozývají nábožné litanie, jako by se snad vůbec nepřibližoval. Výstup potrvá celou noc. Tím působivější bude magický moment rozbřesku, kvůli němuž lidé na vrchol chodí právě v tuto hodinu.
Zapomenutý vlak
Pokud se rozhodnete navštívit horu Srí Páda, určitě se k ní přibližte vlakem. V době svého koloniálního panství vybudovali Britové na Srí Lance železnici, která je páteří místní dopravy dodnes. A právě v centrální Vysočině si navíc zachovala původní koloniální ráz. Přestože na tamější trase, která se kroutí po hřebenech mezi čajovými plantážemi, urazí supící starý vlak sotva 30 kilometrů za hodinu, stejně stojí za to jet právě po železnici. Jednak pro krásnou vyhlídku, kterou vysoko položená trať skýtá. Přitažlivý je na ní ale také punc „staré dobré Anglie“ z dob průmyslové revoluce. Starosvětský kolorit mají malebná nádražíčka ve městech Ella či Haputale stejně jako samotné vlakové vagony. Je to onen ocelový ráz prvotní industrializace, který už v samotné Velké Británii jen tak neuvidíte.
Čí to byla svatá noha?
Vrcholek Srí Páda neboli Svatá stopa se tyčí uprostřed Srí Lanky do výšky 2 243 metrů nad mořem a patří tak mezi nejvyšší hory tohoto jihoasijského ostrova. Je ovšem především jeho nejnavštěvovanějším poutním místem. Každý obyvatel Srí Lanky alespoň jednou za život podstoupí namáhavý několikahodinový výstup. Ať už je vyznáním buddhista, muslim, křesťan či hinduista. Každé z těchto náboženství má své vlastní vysvětlení, proč považovat horu za posvátnou.
Co vyneslo hoře takovou auru? Věřte nebo ne, je to pouhý otisk připomínající lidskou stopu, který tam byl nalezen. Podle buddhistů, jichž je na Srí Lance nejvíc, je to prý stopa samotného zakladatele náboženství Buddhy. To hinduisté zase míní, že je to otisk boha šivy, který patří v pestrém hinduistickém panteonu mezi nejpopulárnější. Co si o původu stopy myslí křesťané a také muslimové, to napovídá anglický název hory – Adam’s Peak. Ano, tato dvě náboženství věří, že vrchol hory byl prvním místem světa, kam vkročil praotec lidstva Adam, poté co byl vyhnán z biblického ráje.
Mystický trojúhelník se zjevuje jen jednou denně
Na Srí Páda chodí poutníci už víc než tisíc let. Vedle náboženské motivace ale existuje ještě další důvod, proč na horu v potu tváře lidé vystoupají. Člověk to pochopí, když konečně stane za úsvitu po několikahodinovém pochodu na vrcholu a krajinu pod ním začne pomalu odhalovat kradmé ranní světlo.
Srí Lanka
Tropický ostrov v Indickém oceánu je ještě menší než Česká republika, ale má dvakrát tolik obyvatel. Většinu tvoří Sinhálci, kteří jsou převážně buddhistického vyznání. Menšinoví Tamilové vyznávají hinduismus či islám.
Mezi vládou a separatistickým hnutím Tamilských tygrů zuřil desítky let krvavý konflikt, který skončil až vítězstvím vládních vojsk v roce 2009. Část ostrova také zdevastovalo katastrofální tsunami v roce 2004. V současnosti se ale země zvedá a těží hlavně z turismu a produkce čaje.
- *Jak se tam dostanete Zpáteční letenka z Evropy do metropole Kolomba stojí kolem 25 tisíc korun. Do 30 dní pobytu platí pro české turisty bezvízový styk. Pokud směřujete na posvátnou horu Srí Páda, jeďte z metropole do města Kandy. Odtud vlakem do stanice Hatton. Místní autobus vás odtud převeze do osady Dalhousie, která je výchozím bodem pro pouť na Srí Páda. Kde se ubytovat**
V Dalhousie je mnoho penzionů v cenové relaci do 15 dolarů za osobu. Domluvte si s provozovatelem, aby vás vzbudil kolem druhé v noci, kdy se obvykle vyráží na cestu k hoře. Majitel vám dá na cestu určitě napít dobrého čaje. Sedmikilometrová pouť totiž trvá kvůli náročnému terénu kolem tří až čtyř hodin.
Srí Páda stojí uprostřed centrální srílanské Vysočiny. Pohled na to, jak se zvolna proti slunci vykreslují siluety okolních hor a jak se v údolích objevuje zelený koberec čajových plantáží, to je opravdu pohled pro bohy. Zvláštní kouzlo okamžiku je umocněno tím, jak je situován vrchol hory. Je to totiž jen relativně malá plošina, na níž je zbudován chrám. V tomto malém prostoru se v době úsvitu tlačí stovky poutníků. Halasný a cirkulující dav se v určitý moment jak mávnutím kouzelného proutku utiší a strne v očekávání východu slunce. K tomu začnou hrát chrámoví hudebníci tklivou melodii. Ztichlé napětí graduje, pak se konečně za jednou z hor vyloupne žhavý sluneční kotouč.
To nejlepší má ale teprve přijít. Stoupající slunce totiž na pár minut promítne na okolní mraky a krajinu stín samotné hory Srí Páda. Ten tvoří téměř dokonalý trojúhelník. Působivý optický vjem zhruba po čtvrthodině pomine. Opět existují různé výklady, které symetrickému trojúhelníkovému stínu připisují všemožnou náboženskou symboliku, například že představuje nejsvětější trojici.
Teprve při návratu za plného světla si člověk uvědomí, jak strmá je zejména vrcholová část stezky. Také se přesvědčí, že noční výstup má i své praktické důvody. Dopoledne se totiž začne tropické slunce opírat do stezky naplno, takže podnikat cestu za horkého dne je podstatně úmornější než v noci.
Cesta zpátky je znovu příležitostí v klidu se zastavit u některého z čajových stánků, které jsou rozesety podél celé sedmikilometrové stezky až do vesničky Dalhousie, kde je k vidění také nádherná bílá buddhistická stúpa.
Davy směřující na vrchol Srí Páda proudí prakticky 24 hodin denně od prosince do května, kdy trvá poutní sezona. Je to místo, jež by nemělo chybět v itineráři žádného návštěvníka, který přijede na Srí Lanku. Ostatně kdo by si nechal ujít možnost nechat svou stopu tam, kam vkročil dokonce i sám božský Buddha či šiva.
