Ze srovnání vzdělání dětí z dětského domova a dětí z běžného rodinného prostředí vyplynul jednoznačný a zásadní nepoměr nejvyššího dosaženého vzdělání.
Foto: Siebert Martin
Zatímco v běžné populaci dosáhne vysokoškolského a vyššího odborného vzdělání každé čtvrté dítě ve věku 20 až 29 let, mezi dětmi pocházejícími z dětského domova je to jen každé 171. Dítě z běžné rodiny tak má více než čtyřicetkrát větší šanci studovat vysokou školu. Obecně prospěšná společnost Spolu dětem se svými projekty snaží podporovat vzdělávání dětí a mladých lidí žijících v dětských domovech a pěstounských rodinách.
„Důvody nižšího vzdělání u dětí z dětských domovů mají samozřejmě základ už v nevyhovujícím rodinném prostředí,“ říká Naďa Dittmannová, ředitelka Spolu dětem. „Špatný start se s nimi táhne a je doplněn o řadu dalších problémů. Například, když se v dětství nenaučí cizí jazyk, je to při přijímacím řízení na vysokou školu téměř vždycky problém,“ dodává Dittmannová. Právě vzdělávací aktivity dětí žijících mimo vlastní rodinu Spolu dětem podporuje prostřednictvím projektu Dejme šanci dětem. Na internetových stránkách www.sance.cz mohou dárci ve virtuálním domečku podpořit vzdělání a talent konkrétního dítěte. Nejčastěji jde o platbu za autoškolu, jazykové kurzy, příspěvek na speciální školní pomůcky apod.
„Ve druhé třídě jsem propadl a chtěli mě převést do zvláštní školy,“ říká Gracián Svačina, dnes student prvního ročníku Univerzity Jana Ámose Komenského. „A já si najednou uvědomil, že chci sobě, ale i spolužákům a ostatním dokázat, že nejsem hloupej. A začal na sobě pracovat.“ I přes to, že ambice ho skutečně přivedla až na vysokou školu, život má podstatně složitější než ostatní vysokoškoláci. Vede rozsáhlou administrativní agendu, ve které do detailů vykazuje všechny své náklady. Musí vyžít s denním limitem na jídlo ve výši 85 Kč a měsíčním kapesným ve výši 300 Kč, ze kterého nakupuje běžnou kosmetiku, ale musí mu stačit i na pokrytí telefonu a všech dalších osobních nákladů.