FNM má problémy s právy minoritních akcionářů
Vstup LNM Holdingu do Nové huti se trochu zadrhl a patrně začne nabírat určité zpoždění. Zařídil to minoritní akcionář Michal Mitýska na mimořádné valné hromadě minulý týden. Její konání si vyžádal Fond národního majetku (FNM), který na základě transakčních dokumentů podepsaných s LNM měl umožnit zvýšení základního jmění o 896 milionů korun. Navyšovat měl právě nizozemský investor. Získal by podíl ve výši 7,25 procenta, a tím i možnost přímo ovlivňovat chod Nové huti.
Valná hromada tento návrh sice schválila, ale vzhledem k formálním nedostatkům i vážnému sporu o předkupní právo je otázkou, zda nebude prohlášena soudem za neplatnou. Karel Ležatka, právní zástupce akcionáře Mitýsky, je připraven podat žalobu a okamžitě hodlá informovat rejstříkový soud o sporu, aby zamezil zápisu navýšení jmění.
Hlasování přes ulici.
Nutno podotknout, že formální nedostatky působí až komicky. Především valná hromada se nekonala v sídle společnosti, tedy na adrese Vratimovská 689 v Ostravě - Kunčicích, kde je ředitelství Nové huti, ale v hotelu Kovák stojícím přes ulici naproti. Dobře připravený advokát Ležatka ho identifikoval jako číslo popisné 142, což doložil i kopií katastrální mapy. Marně předseda představenstva František Chowaniec argumentoval tím, že i Kovák je majetkem nové huti - a tím součástí sídla společnosti - a bral si za svědky strážné z ředitelství, kteří potvrzovali, že na adresu uvedenou na pozvánce se žádný akcionář na valnou hromadu nedobýval. Takové pomýlení se bude před soudem obtížně vysvětlovat. Další formální nedostatek, který se však obešel bez protestu, spočíval v tom, že úředník hlasující za FNM během jednání odcházel z místnosti. Valná hromada v ten okamžik přestávala být usnášeníschopná, podle zákona měla být ukončena a představenstvo mělo svolat novou mimořádnou valnou hromadu. „Už jsem začal psát protest, že akcionář zastupující FNM opouští místo konání valné hromady a ta není usnášeníschopná, ale zase jsem přestal, protože místo, kde jsme se nacházeli, vlastně nebylo místem konání valné hromady, a tak ho vlastně dotyčný úředník ani opustit nemohl,“ vtipkuje Karel Ležatka.
FNM v ofsajdu.
Tím však protesty teprve začaly. Advoká je názoru, že Fond národního majetku neměl na valné hromadě vůbec hlasovací právo, i když drží zhruba 67,25 procenta akcií. Měl o ně přijít tím, že ve stanovené lhůtě neučinil nabídku k převzetí ostatním menšinovým akcionářům. Původně totiž FNM držel jen 49 procent akcií a dalších 18 prodal v rámci původního privatizačního projektu investiční bance Credit Suisse First Boston (CSFB). Po změně privatizačního rozhodnutí však akcie získal zpět a obnovil svou majoritu přesně 30. srpna letošního roku. Tímto datem měla začít šedesátidenní lhůta k podání návrhu na převzetí akcií od malých akcionářů, a ta vypršela na konci října. Od tohoto termínu nemá akcionář právo uplatňovat svá hlasovací práva až do doby, kdy odkup nabídne, říká novela Obchodního zákoníku. Zákon dává státním orgánům včetně FNM a České národní banky výjimku pro případy, kdy jde o privatizaci. Ležatka je přesvědčen, že v tomto případě rozhodně nejde o privatizaci, ale naopak o postátnění, tudíž se na FNM výjimka vztahovat nemůže. „Kdyby FNM vykoupil podíly v soukromé společnosti, získal majoritu a tu pak se ziskem prodával, nevztahovala by se nabídková povinnost ani na fond ani na nového nabyvatele. To je přece absurdní,“ argumentuje logicky advokát. Nejmenovaný zdroj z ministerstva financí však tvrdí, že nabídková povinnost FNM nevznikla, protože akcie od CSFB získal zrušením smlouvy a následným vypořádáním, nikoli odkupem. „Jenže zákon v tomto případě nemluví o nákupu majoritního balíku, ale o nabytí většinového podílu, a je jedno, zda nákupem, darem, či dědictvím, nebo zmíněným zrušením smlouvy,“ kontruje Ležatka.
Bez brzdy.
Akcionář Mitýsek na dotaz, co svým postupem sleduje, odpovídá, že pouze naplnění práva. Dodává, že způsob svolání a vedení valné hromady je projevem pohrdání minoritními akcionáři. O tom, že by měl mít z vyvolaného právního sporu nějaký prospěch, nechce ani slyšet a jeho advokát mu dává za pravdu. I když by totiž byla stažena žaloba, tak případ musí soud projednat a rozhodnout. Soudce v takovém případě stanoví opatrovníka ostatním menšinovým akcionářům, který povede spor v jejich zastoupení. Jenže žaloba by měla být podána až po vyhotovení zápisu z valné hromady, a na to má společnost třicet dní. Má tedy měsíc i na vyjednávání s Mitýskem.
V napjaté atmosféře valné hromady nakonec představenstvo stáhlo poslední bod jednání, kterým měl být souhlas akcionářů s tím, že budou rozšířena zástavní práva ve prospěch IFC, ČSOB a české HVB i na další majetek a práva ze smluv Nové huti. Je to poněkud zvláštní postup. IFC jako největší věřitel fakticky vybral LNM jako partnera pro Novou huť, a požadavkem na dozajištění mu tak trochu vyslovuje nedůvěru. To české banky mají pro svůj požadavek reálný podklad. Byly členy konsorcia vedeného Komerční bankou. Ta svou pohledávku včetně zajištění celého konsorciálního úvěru postoupila v rámci předprivatizačního očištění na Českou konsolidační agenturu. Zbylé dvě banky se tak ocitly v pozici nezajištěných věřitelů. „Představenstvo udělalo jenom dobře, že tento bod stáhlo.“ říká Ležatka „Tohle rozhodnutí vůbec nepatří na valnou hromadu. Jde o kompetence a odpovědnost představenstva,“ dodává.
Klíč k bráně.
Pro Novou huť nebude fatální, pokud se navýšení poněkud opozdí, nebo nepřijde vůbec. Prostředky získané úpisem nových akcií měly sloužit k posílení provozního kapitálu. Nová huť má sice stále značný objem závazků po splatnosti, ten však díky solidnímu hospodaření stále klesá. Nevoli to vyvolá spíše u LNM, kterému by i minoritní balík akcií pomohl k přímému řízení Nové huti. Týdeník EURO má informace, že již dnes ovlivňuje chod firmy prostřednictvím smlouvy o technické pomoci. Zástupci LNM se účastní všech důležitých jednání a rozhodovacích procesů. Za to jim náleží odměny ve výši 1,5 procenta z tržeb. Tato odměna, která tak může za rok dosáhnout až 400 milionů korun, je však splatná až poté, kdy LNM odkoupí od státu akcie a stane se rozhodujícím, více než dvoutřetinovým akcionářem.
Fifty fifty.
Zdržení prodeje Nové huti na druhou stranu může vyhovovat Třineckým železárnám, které v ní drží zhruba 12 procent akcií a chtěly Novou huť koupit. Nyní však usilují o to, aby státní pomoc v hutnictví ukápla i jim. Minulý týden jednali v Praze a v Brně zástupci Evropské komise o výjimce ze zákazu státní pomoci s ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Dostupné informace říkají, že se zatím jedná stále jen o třech podnicích. Nové huti, Vítkovicích Steel a Válcovnách plechu Frýdek Místek. Třinečtí jsou však oprávněně přesvědčení, že státní subvence by měla být rozdělena mezi všechny podniky v oboru a spočítali, že vzhledem k výší státní dotace, kterou má v rámci privatizace obdržet Nová huť, by Třinecké železárny měly získat zhruba dva a půl miliardy korun. Navíc vzhledem k zařazení Válcoven plechu do programu státní pomoci lze čekat, že se o státní dotaci přihlásí i další hutní druhovýrobci, zejména Zemkova Z-Group. Na valné hromadě Nové huti se zástupci Třineckých železíren chovali velmi mírně a při klíčových hlasováních se zdržovali. Je zřejmé, že si nepřejí otevřený konflikt se silným LNM. Pokud však budou při rozdělování státních subvencí opomenuti, lze čekat, že se jejich chování změní.
