Politický svár o zdravotnické poplatky narušil dobrý obraz Čechů v NATO
Česká republika si vede v NATO dobře. Její renomé však poškodila debata o zrušení zdravotnických poplatků výměnou za nasazení českých vojáků v Afghánistánu. Za nešťastné to považuje i Jiří Šedivý, náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance pro obrannou politiku a plánování. „Chápeme, že mnoho vlád má vnitropolitické problémy. Obtížně pochopitelné však bylo, že na jedné straně byly bezpečnostní zájmy země a závazky vůči Alianci a na druhé zdravotní poplatky ve výši něco nad jedno euro,“ míní bývalý ministr obrany a nejvýše postavený český úředník v NATO.
EURO: Je Česká republika dobrým spojencem? ŠEDIVÝ: Nepřísluší mi hodnotit členské státy. Jsem sice vůči vlastní zemi kritičtější než k ostatním, ale přesto mohu říct, že ČR je dobrým spojencem. Češi jsou výborní ve vojenských operacích a jejich činnost odpovídá požadavkům Aliance. To o všech státech prohlásit nelze. Přispívají nejen z hlediska počtu vojáků, ale i kvality. V NATO jsou skvělí v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Výbornou práci odvádějí v Afghánistánu speciální jednotky a zdravotníci. Čeští experti měli na starost řízení letového provozu v Kábulu. ČR dodala helikoptéry a související podporu pro afghánskou armádu. Naši vojáci chrání holandský provinční rekonstrukční tým.
EURO: Přicházejí Češi s novými nápady? ŠEDIVÝ: V aliančních debatách patří Češi k nejaktivnějším. Kupříkladu v oblasti protiraketové obrany – mám na mysli technické diskuse. Přicházejí i s výbornými iniciativami v oblasti plánování sil a logistiky. V nedávném hodnocení dvouletého cyklu transformace ozbrojených sil dopadli také dobře. Stále znovu mě překvapuje rozdíl mezi často negativním hodnocením české působnosti v Alianci v tuzemských médiích a tím, s čím se setkávám v NATO. Doufám, že tento trend – dobrá práce v Alianci a zvyšování účasti v operacích – bude pokračovat.
EURO: Není to v protikladu k nedávným problémům se schválením české účasti v zahraničních operacích? ŠEDIVÝ: Chápeme, že mnoho vlád má vnitropolitické problémy. Byli jsme však přesvědčeni, že se situace vyřeší. A to se stalo.Obtížně pochopitelné však bylo, že na jedné straně byly bezpečnostní zájmy země a závazky vůči Alianci a na druhé zdravotní poplatky ve výši něco nad jedno euro. Doufáme, že příště se ČR takovému problému včas vyhne.
EURO: NATO chystá vytvořit nový strategický koncept. Na jaké hrozby se bude zaměřovat? ŠEDIVÝ: Debatu o nové strategické koncepci zahájí dubnový summit. Nová strategická koncepce Aliance by měla být schválena na summitu v prosinci 2010. NATO sice v současnosti nečelí existenčnímu ohrožení, výsledný dokument však bezesporu potvrdí jeho základní roli, jíž je kolektivní obrana. Velkou výzvou bude, aby se NATO dokázalo vyrovnat s problémy 21. století: terorismem, šířením zbraní hromadného ničení, důsledky zhroucení států, bezpečnostními dopady klimatických změn i novými riziky včetně ochrany energetických infrastruktur nebo kybernetické obrany. Obecně se diskuse povede o povaze Aliance. Mezi zastánci spíše tradičního pojetí NATO jako především vojenské struktury a těmi, kdo podporují rozšíření funkcí a aktivit Aliance směrem k hybridním a nevojenským aspektům bezpečnosti.
EURO: EU by chtěla revidovat Evropskou bezpečnostní strategii? Jaké by mělo být rozdělení rolí mezi Aliancí a Evropskou unií? ŠEDIVÝ: Tyto dva procesy jsou formálně oddělené. Důvodem jsou přetrvávající rozpory mezi některými státy NATO a EU. Nicméně 21 států Aliance je zároveň členy EU. Existuje jakási nevyslovená dělba práce, dle níž se NATO soustřeďuje spíše na vojenské schopnosti. Výhoda EU spočívá v civilních aspektech misí, jako je budování právního státu, hospodářský a sociální rozvoj. Existuje však určitý průnik rolí, protože EU disponuje i vojenskými schopnostmi a NATO se zabývá civilním rozvojem, například v rámci provinčních rekonstrukčních týmů v Afghánistánu. Geografická dělba práce je také neformální a vyplývá z převažujících zájmů klíčových států obou organizací. NATO z velké části definují globální zájmy USA. Evropská unie se v poslední době zaměřuje na území bývalých kolonií, například na Kongo a Čad. Společně se také snažíme vyčistit Adenský záliv od somálských pirátů.
EURO: České předsednictví EU sází na nárůst obranných schopností EU a NATO. Co je na této iniciativě důležité? ŠEDIVÝ: Česká republika je v této oblasti aktivní jak v EU, tak v NATO. Soustřeďuje se na modernizaci vrtulníků sovětského původu, které skýtají velký potenciál pro nasazení v misi v Afghánistánu (ISAF). Vlastní je v podstatě všechny postkomunistické státy NATO. Nedostatek vrtulníků pociťujeme jak v misi v Afghánistánu, tak v operaci EU v Čadu. Vrtulníky jsou přitom klíčové pro logistickou i bojovou podporu vojáků na zemi.
EURO: Ohrozil by případný neúspěch mise v Afghánistánu další fungování Aliance? ŠEDIVÝ: Afghánistán je naší nejdůležitější a největší operací. V silách ISAF dnes působí přes 60 tisíc vojáků ze všech 26 států NATO a z patnácti partnerských zemí. Hlavním cílem je vytvořit v této zemi dlouhodobě udržitelnou stabilitu. Chceme postupně předávat odpovědnost Afgháncům. Klíčové je nyní vytvořit regionální přístup a lépe koordinovat naši činnost s dalšími aktéry, jako jsou OSN, EU, Světová banka a nevládní organizace. Všichni si uvědomují, že pád Afghánistánu by měl dalekosáhlé důsledky. Nastala by destabilizace celé střední Asie až k severnímu Kavkazu – tedy území Ruska – rozvrat Pákistánu a vyhrocení jeho vztahu s Indií, nárůst terorismu, šíření drog a možná i zbraní hromadného ničení a raketových technologií. Důsledky by pocítila podstatná část světa. Pro Alianci by to byl velký problém, tento neúspěch by však přežila. NATO neexistuje pouze kvůli Afghánistánu. Jeho smysl a význam pro členské státy a světovou bezpečnost přesahují tento momentální úkol. Takový katastrofický scénář však nesmíme připustit.
EURO: Co očekáváte od dubnového projevu amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze? ŠEDIVÝ: Obamova administrativa avizuje nový přístup k mezinárodní politice založený na mírové diplomacii, obnovení dialogu s Ruskem či jednání s Íránem. Pražský projev bude prvním velkým veřejným poselstvím nového amerického prezidenta vůči Evropě a světu. Určitě bude mít silný strategický náboj, pokud jde o novou definici vztahů USA a Evropy. Naznačí obrysy nových přístupů ke globálním problémům. A určitě se také dotkne současné hospodářské krize.
EURO: Jak hodnotíte nedávné prohlášení premiéra Mirka Topolánka, ve kterém oznámil rozhodnutí vlády pozastavit ratifikaci smluv o umístění radarové základny v ČR? ŠEDIVÝ: Nepřísluší mi vyjadřovat se k vnitropolitickým záležitostem ČR ani k jejím bilaterálním vztahům. Co se týká dubnového summitu a protiraketové obrany, nečekejme žádné průlomové rozhodnutí. Momentálně zpracováváme analýzu různých variant propojení amerického systému s protiraketovou obranou bojiště NATO. Předpokládám, že summit vezme závěry analýzy na vědomí a pověří nás hlubším rozborem vybraných aspektů jednotlivých variant. Víc ze mne nedostanete.
EURO: Omezuje rozvoj obranných schopností NATO současná hospodářská recese? ŠEDIVÝ: Dosud víme o čtyřech státech, které škrtají v obranných rozpočtech na tento rok. Další budou přibývat v tomto i v příštím roce. Může to způsobit vážný problém. Pak bude nutné, aby se členské státy zamyslely nad svými prioritami a případně je i přehodnotily, aby ambice NATO odpovídaly zdrojům. Určitě můžeme očekávat přehodnocení mnoha vyzbrojovacích projektů. Všichni v NATO však zdůrazňují, že snižování výdajů na obranu se nedotkne operací. Na konkrétní závěry je však brzy. Více budeme vědět koncem roku.
EURO: Které čtyři země to jsou? ŠEDIVÝ: To nemohu sdělit. Informaci jsme získali v rámci utajovaných konzultací.
EURO: Kdo dle vás bude příštím generálním tajemníkem NATO? ŠEDIVÝ: Musím vás zklamat. V kuloárech Aliance se sice o této otázce značně diskutuje a ještě více spekuluje, ale nemáme jiné než mediální informace. Určitě se odehrávají zákulisní konzultace mezi hlavními spojenci. Které faktory však ve výběru nakonec převáží, je ve hvězdách. To však neznamená, že konečné rozhodnutí nepadne zanedlouho. Možná již na summitu začátkem dubna.
Box:
Jiří Šedivý (46)
Syn bývalého českého ministra zahraničí Jaroslava Šedivého studoval na londýnské King’s College a Karlově univerzitě. Patřil mezi externí poradce Václava Havla. V letech 1998 až 2004 vedl Ústav mezinárodních vztahů. V období 2006 až 2007 zastával funkci ministra obrany ČR a následně náměstka místopředsedy vlády pro evropské záležitosti.
