Odpovědnost za způsobenou škodu jinému u nás nepatří mezi silné lidské stránkyZa několik týdnů si připomeneme listopadový samet. Přelomové období, se kterým si spojujeme navrácení a rozvoj osobních svobod a lidských práv. Nejde jen o navrácení, ale také o dobrovolné dodržování.
Odpovědnost za způsobenou škodu jinému u nás nepatří mezi silné lidské stránky
Za několik týdnů si připomeneme listopadový samet. Přelomové období, se kterým si spojujeme navrácení a rozvoj osobních svobod a lidských práv. Nejde jen o navrácení, ale také o dobrovolné dodržování.
O demokracii v občanském životě, podnikání i politice již bylo řečeno mnoho slov. Významných i bezvýznamných, kterými se významní či bezvýznamní lidé snaží prezentovat ostatním svůj pohled či zkušenosti. Za více než dvanáct let, pro někoho dlouhých, pro jiného krátkých, se ukazuje, že přes všechny rychlé změny dochází jen pomalu ke změnám tam, kde se rozhoduje o základních principech fungování společnosti lidí. Stále je až příliš mnoho prvků, které nasvědčují spíše tomu, že vykořenit je není jednoduché ani snadné. Třeba neodpovědnost za svoje jednání, za svoji občanskou odpovědnost. V celé nahotě se ukazuje, že jak postoje samotných občanů, tak i orgánů státní moci a správy nedokázaly ještě nastolit opravdu rovná a vynutitelná pravidla, která by fungovala vždy, když někdo způsobí škodu jinému. Hodně se přitom svádí na legislativu a její nedokonalost, respektive až příliš opožděnou reakci na nové poměry a nedostatečnou vynutitelnost práva. Ostatně o tom Profit mnohokrát psal a i čtenáři upozorňují, že to je téma, kde je u nás pole nepříliš orané. Možnost jak problematiku s odpovědností za způsobenou škodu řešit ukazuje do jisté míry právní úprava pojištění odpovědnosti za škody vzniklé při provozu vozidla. Již třetí rok platí zbrusu nový zákon, který sice novým institutem povinného ručení navázal do určité míry na předchozí stav tzv. zákonného pojištění. Dokázal ale přitom už v evropsky moderním střihu dostatečně důrazně upozornit na spoustu skutečností. Třeba na to, že i pojišťovnictví je určitý druh podnikání s bezpečností občanů, ale hlavně jde o finanční podnikání, obchod, kde musí opravdu platit Má dáti - Dal. Pojišťovny jsou přitom v roli kvalifikovaného prostředníka, který dokáže řešit vypořádání škody mezi škůdcem a poškozeným. V případě povinného ručení si pro takový účel vybudovaly Českou kancelář pojistitelů. Mimo jiné, aby také daly všem účastníkům silničního provozu najevo, že dosavadní vnímání odpovědnosti za škodu je potřeba vnímat opravdu v moderním pojetí, tedy vidět i možné dlouhodobé následky neodpovědného jednání při provozu vozidel. Především v případě vzniku lehkých či těžkých zranění, dlouhodobě léčených zranění a jiných závažných následků. Právě v povinném ručení poprvé každý z majitelů vozidel vidí, jak jsou nastavena pravidla a o jaké částky, v řádech milionů a jejich desítek, se na silnicích denně „hraje“. O tom, kolik je škod vzniklých v souvislosti s provozem vozidel v silničním provozu, svědčí, bohužel, stále vysoká čísla ve statistických přehledech jak Policie ČR, tak samotné kanceláře. I když její ředitel chválí, že naši motoristé jsou v převážné většině velice odpovědní, přece jen existuje část, která spoléhá na štěstí, se kterým uspoří na pojistném povinného ručení. Konkrétní příklady z praxe ale ukazují, že když se štěstí odvrátí, nastupuje opravdu tvrdá realita, ve které se zase dopočítává podle Má dáti - Dal. U nás v souvislosti se škodami na zdraví už rok platí 400% nárůst hodnot odškodnění za úrazy a ztížení společenského uplatnění. Zcela určitě se musí projevit i do tvorby sazeb povinného ručení v následujících letech. Již nyní se v případě úhrady škod na zdraví projevuje nová situace, tentokrát ale s konkrétními poměrně vysokými peněžními částkami. V některých případech zajištěných od škůdce dokonce exekucemi. Zatím nebylo mnoho případů, kdy by nepojištěný vlastník vozidla přišel kvůli své neodpovědné bezohlednosti o majetek. Co dnes ale není možné!?
