Novela zákona o obalech stanovuje minimální hustotu sběrné sítě. Návrh naopak nepočítá se zavedením zálohového systému na PET lahve. Novelu vložilo do meziresortního připomínkového řízení společně s dalšími zákony týkajícími se odpadů ministerstvo životního prostředí (MŽP). Česko podle resortu již nyní plní souhrnné evropské cíle v třídění a recyklaci obalů.
Zákon nezakazuje možnost zavést zálohování obalů, může se pro to rozhodnout každý výrobce. Ani v novele ale nebude systém zaveden povinně. Výrobci, kteří zálohování zavedou, musí všude, kde uvádějí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.
MŽP si nechalo zpracovat studii hodnocení zálohového systému, výsledky by měly být známy zhruba do konce dubna, řekl již dříve novinářům ministr Richard Brabec (ANO). S dalšími studiemi pracují například Karlovarské minerální vody nebo Svaz měst a obcí ČR. Právě města a obce podle Brabce zálohování nepodporují a považují stávající systém třídění za fungující.
Podle ministra se i přes absenci zálohování může dařit plnit závazky Evropské unie. Do roku 2025 chce EU dosáhnout cíle 77 procent pro zpětný sběr plastových nápojových obalů, do roku 2029 pak 90 procent. První cíl Česká republika už plní, řekl ministr. „Jsou dnes studie, které říkají, že jsme schopni devadesátiprocentní podíl splnit i bez zavedení zálohování,“ poznamenal. Ze zemí, které mají zálohový systém na PET lahve, podle něj jen osm splňuje cíl 90 procent zpětného odběru.
Měla by se platit záloha na PET lahve?
Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů MŽP, je problém, že PET lahve jsou jednocestné. „Občan je odnese, strčí do výkupního automatu, nebo nechá za kasou, obal se stává odpadem a nedochází k jeho dalšímu využití,“ uvedl již dříve.
Novela také upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností. Do roka od založení bude muset například nová společnost pokrýt 90 procent obcí, kde žije 90 procent českých obyvatel.
Z velké části novela zavádí závazky vyplývající z evropské směrnice o obalech. Podle nich má být recyklováno nejpozději do konce roku 2025 alespoň 65 procent hmotnosti veškerých obalových odpadů, o pět let později to má být o pět procent více. Česko podle Manharta dosahuje již nyní materiálového využití v úrovni 77 procent.
„To, že plníme parametry, které si Evropa stanovuje, je dáno tím, že máme výborně fungující systém třídění,“ Brabec. Podobný systém podle něj chtějí zavést v Polsku, na Slovensku nebo v Izraeli.
Boj o nový odpadkový zákon: ministerstvo si znepřátelilo ekology i průmyslníky
Evropská směrnice stanovuje také dílčí cíle. V roce 2025 by mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle ještě vyšší o pět až deset procent.
V Česku je podle Manharta stále více kontejnerů na tříděný sběr kovů, podle Evropské komise se mají ale ještě rozdělit na sběr železných a neželezných kovů. „To se domníváme, že by mohl být jediný reálný problém v České republice. Ale nebude to znamenat nic jiného, než že my ten šedý kontejner budeme muset roztřídit na magnetické a nemagnetické,“ poznamenal Manhart.
Přečtěte si také:
