Když část země zasáhne povodeň, stojí politik před zásadní otázkou, jak se zachovat. Nejet do oblasti vůbec a z pohodlí své kanceláře jen vyslovit postiženým účast? Nebo do regionu odjet? V holínkách? Nebo snad v obleku?
Autor: Jakub Stadler
Během předminulé soboty spadlo na úpatí hor Libereckého kraje tolik vody, jako obvykle za čtvrt roku. Rozvodněné řeky i potoky braly mosty, silnice, domy i životy. Zanechaly miliardové škody. Význam celé události ale zásadně umocnily nedělní návštěvy. Přijeli prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas i ministr vnitra Radek John. Ne vždycky byla ale účast tak hojná. Třeba na jarní povodně, které zasáhly sever Moravy a Zlínsko, prezident nevyrazil. Tehdy řekl, že „není třeba, aby prezident dělal akčního hrdinu“. Narážka patřila tehdejšímu ministru vnitra Stanislavu Grossovi, který v roce 2002 v gumácích ze břehu hráze řídil záchranné práce. Tehdy mu raketově stoupla popularita. Jeho počínání pozitivně hodnotilo 80 procent občanů.
Vrtulníkem raději ne V dubnu 2006 vyrazil premiér Jiří Paroubek na obhlídku povodní na jižní Moravě. Přiletěl vrtulníkem, přistavený policejní vůz ho přivezl až na místo, kde se prošel pár metrů sem a pár metrů tam a pokýval hlavou. Přestože místní hodnotili návštěvu spíš negativně, jeho mediálnímu obrazu povodně pomohly. Pár týdnů před volbami mu podle STEM stoupla popularita. Zatímco před povodněmi v březnu 2006 jeho obliba byla na 50 procentech, v květnu po povodních se zvedla na 53 procent. Podle politologa Jana Kubáčka je důvodem okolnost, že o veřejném mínění rozhodovala společnost, která nezažila osobně Paroubkovu návštěvu postižených míst. „Lidé viděli jen televizní záběry, jak monitoruje situaci. Přítomnost politika má v takovém případě spíš symbolický význam, a to tehdy jednoduše stačilo.“ Jak by Paroubek obstál v Americe? Těžko soudit. Jisté je, že například G. W. Bushe mladšího chování po hurikánu Katrina, na jehož následky podle veřejného mínění nereagoval dost rychle a razantně, stálo významné politické body. A své o tom ví i Barack Obama, který nedostatečně pružně reagoval na ropnou katastrofu v Mexickém zálivu. V Česku si kritiku v roce 2007 vysloužil i Mirek Topolánek, který jako premiér v době, kdy voda zaplavovala Krnov, hrál golf. Nepomohlo vysvětlování, že je o situaci pravidelně a podrobně informován. Prezident a premiér jedna ruka
Špatně připravenou návštěvu má za sebou i Václav Klaus. Podle Jana Kubáčka to bylo v roce 1997, kdy voda srovnala se zemí Troubky a další obce v okolí: „Bylo to po velkých vládních škrtech, problémy měla i samotná ODS. Očekávalo se, že Václavu Klausovi by živelní pohroma mohla pomoci. Mediálně i vnitrostranicky. Tehdy to ale pojal jako muž v lakýrkách.“
Tentokrát ale podporu v postiženém kraji zvládl dobře. Přijel s premiérem, promluvil s občany i se starosty. Podle mluvčího prezidenta Radima Ochvata byl význam návštěvy hlavně v tom, že Václav Klaus mohl osobně povzbudit občany, záchranáře, dobrovolníky i hasiče v tíživé situaci. Politolog Petr Just upozorňuje i na další aspekt. „Kdo znal starostu Chrastavy před návštěvou prezidenta? Přitom je to právě ten člověk, který má nejvíc práce a potřebuje od úřadů na úrovni kraje i státu nejrychlejší a flexibilní pomoc. S prezidentem ale do obce přijela i média, a o Chrastavě se ví. Postižených obcí, ale bez větší mediální pozornosti, jsou přitom desítky.“
Spokojeni budou snad všichni
Návštěva povodní je populistický krok, křičí vždy politici v opozici. Je jedno, jestli jsou pravicoví nebo levicoví. Zcela to popřít opravdu nelze. Je jen na úsudku a citu každého, nakolik hodlá podobné příležitosti využít a nahnat na ní politické body.
Víkendová obhlídka postižených míst byla v tomto směru určitě pozoruhodná. Prezident tu byl společně s premiérem, a vlastně ho tak významně podpořil. Podle politologa Jana Kubáčka umocnil jeho váhu a autoritu. Václav Klaus totiž pečlivě váží, v čí společnosti se ukáže.
Když k tomu připočteme, že na jarní povodně prezident přijet nechtěl, dodává to nynější návštěvě další zajímavý rozměr. Prezidentská kancelář cestu zdůvodňuje tak, že se Václav Klaus do regionu chystal na jinou akci – Mimoňskou dostihovou pouť, takže cesta byla plánovaná, jen podle situace změnil cíl.
I kdyby společná návštěva dvou nejvýše postavených mužů země byla jen souhra náhod, mohlo to ODS, která po parlamentních volbách a před komunálními volbami i volbami do Senátu není v nejlepší kondici, rozhodně prospět.
Zvláštní pozornost z nejvyšších míst ale pomůže i regionu. Krajští i státní úředníci snad budou rychleji pracovat a pomáhat tak, aby veškerá možná pomoc do kraje co nejdříve dorazila. Nakonec budou možná spokojeni všichni.
