Žít Brno už mu dávno nestačí, teď se snaží rekonstruovat celý stát O životní dráze devětadvacetiletého Matěje Hollana bylo s trochou nadsázky rozhodnuto ještě před příchodem na svět. Pokud se narodíte v rodině vědce a bojovníka proti globálnímu oteplování Jana Hollana a ekologické aktivistky Yvonny Gaillyové, těžko z vás může vyrůst něco jiného než aktivista. „Klíč je v tom, aby si člověk vyčlenil čas na zaměstnání a rodinu, ale i na zájmy, které jsou nějak tvůrčí. A jestli je to hraní divadla nebo něco jiného, to je vedlejší,“ popisuje Hollan cestu, jak se stát „profesionálním občanem“.
Mohutný zarostlý mladík, který snad nevychází ven bez pruhovaného námořnického trika, dokonale klame tělem. Za zanedbaným zevnějškem se skrývá možná nejlepší český expert na PR. Hollana neuvidíte na ulici rozdávat neuměle vytvořené aktivistické letáky. „Naše forma je taková, aby s námi mohli spolupracovat politici, advokáti, podnikatelé a podobně. Chtěli jsme také, aby se aktivismus stal,cool věcí‘, aby to mělo sexy balení,“ popisuje vlastní přístup k ovlivňování věcí veřejných.
Vědomí, že anarchistické ideály k prosazení cílů nevedou, zajistilo Hollanovi první výrazný úspěch. Projekt Žít Brno, který na internetu s humorem shazuje dění v druhém největším městě země, skutečně vedl ke změně lokálních poměrů. Stačilo si jen uvědomit, že Češi nedokážou téměř nic brát vážně, ostatně už Hitler nás označil za smějící se bestie. „Lidi z novin nám od začátku hrozně fandili, bavilo je to. Mnoho novinářů chtělo mít možnost psát tak volně jako na Žít Brno,“ vysvětloval Hollan tradiční náklonnost novinářů k jeho osobě.
Se změnou brněnských poměrů se profesionální aktivista nesmířil. Že z vašeho okolí mizejí v poslední době herny, je z velké části jeho úspěchem. Nebýt projektu Mapy hazardu, žádná regulace by tento byznys nejspíš nepostihla. „Místo toho, abychom tvrdili, že je něco v rozporu s veřejným zájem, začali jsme to prostě ukazovat vizualizacemi a mapami. Když to média a veřejnost vidí reálně před sebou, tak to najednou berou úplně jinak,“ říká brněnský rodák.
Na pomyslný vrchol občanského aktivismu má Hollana, který si podle svých slov vydělá zhruba 17 tisíc korun měsíčně, dostat projekt Rekonstrukce státu. K přijetí devíti jednoduchých zákonů, které mají zatočit s korupcí, se přihlásila i nová vláda Bohumila Sobotky. „Využíváme toho, že naše výstupy dobře vypadají, jsou dělány mainstreamově, nejsou to amatérské,fanziny‘ nebo anarchistické letáky,“ vysvětluje úspěch projektu, jemuž v současnosti nedokáže veřejně odporovat žádný politik, ani opoziční.
Nalezení společné řeči s politiky může vysvětlovat Hollanovo epizodní koketování s politikou. Loni na podzim se přidal ke vznikající straně LES exministra životního prostředí Martina Bursíka, ale rychle zase vycouval. Jako by mu došlo, že politické ambice přivodily pád mnoha aktivistů.
