Odborníci jsou na tuzemském pracovním trhu nedostatkovým zbožím. Pomoci v nouzi může zahraniční stážista. Cizinec navíc vaší firmě rozšíří obchodní obzory.
Foto: Profimedia.cz
Prvním zahraničním stážistou společnosti Atollon byl programátor z Brazílie. V Česku firma delší dobu nemohla odborníka sehnat. „Naši obchodní partneři si stážisty chválili, tak jsme se rozhodli to také zkusit,“ říká manažer společnosti Jan Šafka, a dodává: „Naše společnost se snaží o hlubší globalizaci. Tak nám tento nápad přišel právě vhod. Brazilec pomohl vnést do společnosti cizí prvek, což pozitivně motivovalo relativně mladý tým pracovníků. Ale výhod je ve skutečnosti daleko víc.“ Na základě této zkušenosti zve firma Atollon do svých řad další a další praktikanty.
Přestože nezaměstnanost v Česku už od poloviny roku 2009 přesahuje úroveň 6,7 procent, firmy mnohdy nemohou nalézt vhodné zaměstnance podle svých představ. Kvalita uchazečů o zaměstnání se totiž ani při růstu nezaměstnanosti nezlepšuje.
Jednou z možností, jak tuto situaci řešit, je právě posila ze zahraničí. „Kromě toho, že zastane svou práci, může zahraniční stážista přispět odbornými znalostmi v oblasti zahraničních trhů či obchodních zvyklostí země, ze které pochází. Někdy také posune jazykovou úroveň na pracovišti,“ konstatuje Veronika Losová, mluvčí neziskové organizace AIESEC, která se už přes 60 let zaměřuje právě na zprostředkovávání zahraničních stážistů firmám.
Šoku je třeba předejít
Díky tomu, že je AIESEC mezinárodní organizací, nabízí stážisty zhruba ze stovky zemí světa, od Japonska přes Arabské emiráty až po Ugandu nebo Chile.
U praktikantů ze světa se proces prodlužuje kvůli vízům, a je tedy třeba počítat minimálně se třemi, spíše ale s pěti měsíci, než k vám posila nastoupí. Stážista z Evropské unie může „dorazit“ i do měsíce. „Pokud by pracovní náplň a požadavky na praktikanta byly komplikovanější či velmi specifické, proces by pak trval o něco déle, ale tři měsíce by v rámci Evropské unie překročit neměl,“ říká Losová. U zájemců o stáž podle ní nestačí jen vlastní motivace. Při výběrovém řízení je testovaná jazyková dovednost uchazeče, jeho schopnost začlenit se do skupiny či přizpůsobit se kulturnímu šoku.
„Zpočátku byl pro mě a ostatní pracovníky jazyk spíše bariérou. Tehdy mi přišlo, jako by Češi měli nějakou fobii mluvit anglicky. Jestli byl tento strach dán opatrností z chyb v konverzaci, nevím doteď,“ vzpomíná na své první dojmy Orlando Saavedra, který na stáž do Česka přicestoval z Kolumbie. Díky delšímu času strávenému ve firmě měl prý možnost pozorovat, jak se bariéry postupně odbourávají a lidé se přestávají komunikace v cizím jazyce bát.
Třináct tisíc měsíčně
Za zprostředkování stážistů firmy organizaci AIESEC platí. Nejprve musejí uhradit 6 500 korun při podpisu smlouvy za zařazení do databáze. V momentě příjezdu stážisty do Česka a zahájení pracovního poměru ještě 13 tisíc jako realizační poplatek. Minimální měsíční plat stážisty je stanoven na 13,5 tisíce čistého, což je v naprosté většině případů méně, než by firma platila klasickému zaměstnanci na daném postu. „V praxi se běžně stává, že se firma rozhodne dát více, zejména proto, že je se stážistou spokojená,“ konstatuje Losová. Aby byla k něčemu, měla by podle ní stáž trvat minimálně půl roku. Spodní hranice určená smlouvou AIESEC je šest týdnů.
