Banky předpokládají, že cena evropské povolenky poklesne pod deset eur
Od počátku roku prudce poklesla cena evropské emisní povolenky z patnácti eur (6. ledna) na jedenáct eur (23. ledna). Tak velký propad byl dosud nepředstavitelný.
Pád ceny povolenky vzaly konečně na vědomí i velké finanční ústavy jako Deutsche Bank či Société Générale, které ještě před pár týdny hýřily optimismem, že se hodnota povolenky vbrzku vrátí k 25 eurům za kus. Společnosti s přebytkem povolenek, které těmto mylným odhadům uvěřily a otálely s prodejem, se dostaly do problémů. Mnohé otálejí dál s vírou, že se cena povolenky ještě někdy odrazí ode dna. Jiné prodávají, protože tuší, že v příštích dnech bude cena zase o kus nižší. To dneska tvrdí i zmíněné banky, jež mezitím stačily své předpovědi otočit o 180 stupňů. Dnes už s jistotou říkají, že cena evropské povolenky poklesne pod deset eur!
Elektrizovaný pád
Brokerské společnosti však tento vývoj dlouhodobě předvídaly, ale klienti jim často nedopřávali sluchu. Jako první v Evropě odhadla s velkým předstihem (už v září 2008) tento prudký pokles česká firma Pravda Capital, členka burzy Bluenext ze skupiny New York Stock Exchange. Mnozí klienti její předpovědi uvěřili, včas prodali – a vyhráli. Jenže většina to nebrala vážně. Držitelé přebytečných povolenek se nechali ukolébávat postoji velkých „renomovaných“ bank a byli v klidu. Teď ho ovšem ztrácejí.
„Klienti se často chovají jako ovce. Vůdčí samice zamečí a všechny ostatní se bůhvíproč za ní hrnou do kopce a zase zpátky. Zbytečně. A tak je to i s bankami. Ty klientům většinou nic zásadního neřeknou, protože jim často chybějí přímé zkušenosti v oboru. A tomu, kdo ty zkušenosti má, nebývá příliš ochota naslouchat,“ komentuje situaci Jan Pravda, šéf společnosti Pravda Capitals.
Příznačný pro toto období je odklon emisních kreditů od cen komodit. Pravda analyzoval, že ceny ženou dolů především povolenkové výprodeje evropských společností, jež postihla ztráta schopnosti exportovat, a tím i vyrábět. Tyto výprodeje ještě posilují už tak dost silnou paniku, která je dle Pravdy další příčinou současného neutěšeného stavu. Do třetice se do pádu povolenky promítá klesající poptávka po elektřině.
Dokreslením předchozího je listopadový pokles exportu, nejrychlejší za posledních osm let. Globální finanční krize především výrazně omezila poptávku po evropských autech a letadlech.
Povolenka není v bryndě sama
Na cenu evropské povolenky se velmi silně vážou i další „produkty“ uhlíkového trhu, jako jsou kredity CER (Certified Emission Reductions) a další druhy kjótských kreditů. Povolenka i kredit mají však jedno společné: opravňují jejich držitele vypustit jednu tunu oxidu uhličitého. Dost výrazně se ale kredity a povolenky liší v tom, jakým mechanismem toto oprávnění vzniklo. A samozřejmě cenou.
Dominantní je zmiňovaná evropská povolenka. Rodí se přídělem – z Evropské unie státům, ze států na velké znečišťovatele, určené patřičným zákonem. Firmy, jež mají přebytek, povolenky prodávají. Společnosti, které emitují víc, než je jejich příděl, musejí nakupovat.
Deset procent povolenek lze v Česku nahradit kjótským kreditem CER, který pochází z investic na snížení emisí mimo Evropskou unii. Povolenka při svém pádu prudce snižuje i cenu kreditu CER. Tím si však kredit CER udržuje cenový odstup (viz graf), aby byl při nákupu atraktivnější než povolenka. Prvotní odstup (takzvaný spread) byl až sedm eur na tunu a byl pro kupujícího velmi výhodný, při krizovém sestupu byl však stlačen až na 0,6 eura (19. ledna).
GRAFY