Více než polovina účastníků by hlasovala pro zákon o protikomunistickém odboji
Hlasoval(a) byste pro přijetí zákona o protikomunistickém odboji?
- Ano – 51,1 %
- Ne – 26,1 %
- Zdržel(a) bych se hlasování – 22,8 %
I když si zákon o protikomunistickém odboji dal značně na čas, i dnes by pro něj hlasovala více než polovina z těch účastníků Manažerského barometru, kteří odpověděli na zadanou anketní otázku. V komentářích však i oni vyjádřili své výhrady. Především tu, že se o podobné normě mělo diskutovat už dávno. V tomto pohledu se shodli s respondenty, kteří jsou proti nebo by se hlasování zdrželi. „Rád bych pro takový zákon hlasoval už začátkem devadesátých let, nikoliv téměř 22 let po revoluci. Ta doba je již uzavřena a měla by se řešit jinou formou,“ vysvětluje jeden z účastníků ankety.
Pro jiné je ovšem odpověď jednoznačná: Byl to mnohem těžší odboj, než protinacistický, protože tehdejší režim se tvářil jako „lidský“, „mírumilovný“, a přitom byl nenávistný, brutální, a ke všemu – což je nejhorší – zaměřený proti vlastnímu lidu!
Některé manažery přitom „nabudil“ nedávný projev komunistického poslance Grebeníčka. Ten při druhém čtení návrhu zákona prohlásil, že by jeho přijetí přineslo adoraci teroristických aktů minulosti. „Běhal mi mráz po zádech a připadal jsem si jako v sedmdesátých letech za normalizace. Kdyby Grebeníček nevystoupil, zřejmě bych se zdržel hlasování,“ uvedl jeden z odpovídajících.
„Lidé bojující v minulosti proti komunismu, a vystavující se tím represi ze strany tehdejšího režimu by v každém případě měli dostat uznání společnosti a v těch nejtvrdších případech i určité finanční odškodnění,“ píše další z respondentů. Obává se však, jak by tato kompenzace probíhala. A nedokáže si představit, že by měla být placena tehdy aktivními zástupci a příslušníky komunistického režimu. Tento postup by podle něj vyžadoval stanovení kritérií, kdo se jak provinil, a kolik má dotyčný platit. To by bylo značně sporné, což by následně vyvolalo desetitisíce, možná statisíce soudních procesů s těmito viníky. „Při rychlosti naší justice by to byl velmi dlouhý a finančně náročný proces.“
S tím, že bude problém vymezit, co byl, anebo nebyl protikomunistický odboj, souhlasí respondent, který se však ptá: „Co třeba aktivní přisluhovači z 50. let, z nichž se v letech 70. a 80. stali ,bojovníci‘ proti komunistickému režimu? A co veksláci, zloději, řezníci, taxikáři, hospodští, ,řemeslníci-fuškaři‘ a další, kteří tehdejší rozkrádání a hospodářskou kriminalitu dnes vydávají za protikomunistický odboj?“
Ze složitého posuzování má obavy i tento účastník ankety: „Obávám se, že by se mezi skutečné bojovníky proti komunismu nacpali i prospěcháři nebo takoví, kteří neví, co vlastně dělali, či nedělali. Bylo by to jako ve vtipu o slovenské babce, která chtěla získat partyzánské dávky s odůvodněním, že ona sice nebojovala, ale nosila partyzánům jídlo. A ti ji za to srdečně děkovali slovy: Danke, Mutti“.
Několik odpovědí obsahuje návrh na spojení této otázky s diskusí o zrušením komunistické strany. Ne všichni jsou však téhož názoru. Podle nich je nyní hlasování o protikomunistickém odboji směšné. „Tváříme se, že komunisti jsou zločinci, ale jejich strana je v Parlamentu. A když cokoli potřebujeme, tak jsou nám dobří. Ale formálně se od nich distancujeme.“
Objevil se i názor, že pokud bychom chtěli demokratickým způsobem zlikvidovat komunistickou stranu, museli by mít její konkurenti lepší program. „Někdy mi připadá, že současné strany jsou demagogické, nikoli demokratické. A jako jediná demokratická mi tak bohužel vychází jen ta současná komunistická.“
Dilema ohledně minulosti komunistické strany shrnuje tento příspěvek: „Maminčinu rodinu rozkulačili, nemohla studovat. Tátova šla dobrovolně do družstva a vstoupila do KSČ.“
Poměrně velký počet účastníků ankety by se v tomto případě raději zdržel hlasování. Politici by se podle nich měli věnovat důležitějším věcem: reformám důchodů a zdravotnictví nebo restrukturalizaci státního rozpočtu. Zajímavý námět, jak odškodnit ty, kteří byli vystaveni represím, se nicméně objevil v tomto příspěvku: „Jednodušší a spravedlivější by bylo zvýšení penzí pro politické vězně, což je víceméně skutečným kritériem opravdového odboje. Naopak nižší důchody bych přiznal všem vedoucím pracovníkům politických věznic a táborů, samozřejmě ovšem i členům ÚV KSČ.“
Odpovídalo celkem 88 manažerů.
