ARBITRÁŽ AD HOC Metod, jak obrat bližního svého a vydělat na jeho nevědomosti, je bezpočet. Některé jsou hloupé a naivní, jiné rafinovanější. K těm druhým patří samozvaný tribunál sídlící na Praze 3 - předvolá vás, v nepřítomnosti odsoudí a třeba ještě zabaví majetek.
ARBITRÁŽ AD HOC Metod, jak obrat bližního svého a vydělat na jeho nevědomosti, je bezpočet. Některé jsou hloupé a naivní, jiné rafinovanější. K těm druhým patří samozvaný tribunál sídlící na Praze 3 - předvolá vás, v nepřítomnosti odsoudí a třeba ještě zabaví majetek. Na ministerstvo spravedlnosti byl nedávno doručen dopis, po jehož přečtení pracovníci úřadu pouze nevěřícně zalapali po dechu. Advokátka Marie Látová zde vylíčila příběh, který se stal jejímu klientovi, firmě Agrozetcentrum Hronětice. Této společnosti byla krátce předtím doručena žaloba Václava Šafra o zaplacení částky 1 643 483 korun, s tím, aby se k ní vyjádřil. Ve sporu šlo konkrétně o placení nájemného z pronájmu nemovitostí. Žaloba však nebyla zaslána prostřednictvím soudu, ale takzvaným sdružením „Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc“ se sídlem na pražských Vinohradech. Příloha žaloby obsahovala rovněž jednací řád rozhodčího senátu tohoto sdružení a poučení. Nejdůležitější bylo následující sdělení: V případě, že se žalovaná strana nevyjádří k důkazům a po skončení řízení i k nálezu rozhodčího senátu, má se za to, že s důkazy a s následným nálezem souhlasí. Podobnou hrozbu obdržela v poslední době i řada dalších firem. Hrozí jim opravdu nějaké nebezpečí? Je rozhodnutí „samozvaného“ rozhodčího soudu právně závazné a vynutitelné například exekucí? MLČENÍ NEZNAMENÁ SOUHLAS O všech sporech mezi občany a firmami rozhodují v České republice soudy. Pouze na základě aktivního souhlasu obou stran může být alternativou klasického soudního řízení takzvaná arbitráž, tedy rozhodčí soud. Podrobnosti upravuje zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/1994 Sb. Tuto možnost lze využít pouze v majetkových sporech, nikoli tedy třeba v trestním řízení. Rozhodčí řízení je tedy alternativou soudního řešení majetkového sporu. Především pro podnikatele představuje rychlejší a i levnější variantu posouzení jejich právního problému. Na rozdíl od klasického soudu je ale pro rozhodčí řízení důležitá jeho dobrovolnost. Je tedy nezbytné, aby pro konkrétní spor daly všechny zúčastněné strany předchozí aktivní souhlas - ten musí mít podobu písemně uzavřené rozhodčí smlouvy. Funkci rozhodce může vykonávat jakákoli osoba starší osmnácti let, na níž se zúčastněné strany sporu dohodnou. I z tohoto pravidla tedy vyplývá, že podmínkou pro závaznost rozhodčího řízení je předchozí výslovný souhlas obou účastníků. Narozdíl od klasického soudu je tedy potřeba učinit aktivní projev vůle - nestačí pouhé mlčení a nečinnost, a to ani kdyby byl účastník o důsledcích této nečinnosti předem poučen. Účastník sporu má dokonce také právo od rozhodčího řízení během jeho průběhu odstoupit (i když s ním předtím souhlasil) a obrátit se na běžný soud, aby věc projednal on. V praxi se proto v takzvané rozhodčí doložce - smlouvě mezi oběma stranami případného sporu - výslovně uvádí, že obě strany budou nález rozhodčího soudu považovat za konečný. VYKUTÁLENÁ ROZHODČÍ
Vraťme se ke zmíněné pochybné žalobě na Agrozetcentrum Hronětice. Jako zástupkyně rozhodčí firmy „Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc“ je pod ní podepsána Sandra Svobodová. O tom, že se nejedná o její ojedinělou aktivitu, jak svérázným způsobem přijít k penězům, svědčí další případ, který byl předán ministerstvu spravedlnosti. V něm se jednalo o žalobu na nesplacený dluh, který začal rozhodčí soud pod vedením Svobodové vymáhat po ručitelce. Také tato žaloba měla jednu zásadní vadu: Postižená totiž žádnou smlouvu o rozhodčím řízení nesepsala a s rozhodováním neznámého sdružení „Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc“ vůbec neprojevila souhlas.
Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že výše zmíněné sdružení porušuje zákon. Proto již zaslalo trestní oznámení na státní zastupitelství Prahy 3 pro podezření z trestných činů podvodu a zločinného spolčení, případně nedovoleného podnikání. Sdružení totiž není registrováno na ministerstvu spravedlnosti, což je podmínkou pro jeho fungování. „Činnost sdružení již šetří policie,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
O případ se zajímala rovněž Hospodářská komora, při níž funguje vlastní rozhodčí soud. Jeho internetové stránky www.arbcourt.cz mimo jiné obsahují podrobnější návody a informace, jak by rozhodčí řízení mělo vypadat. Pro úplnost však dodejme, že obě smluvní strany si jako rozhodce mohou zvolit prakticky jakýkoli subjekt - pokud se na něm ovšem výslovně předem shodnou.
JAK SE BRÁNIT
Jakmile se podnikatel nebo běžný občan dozví, že je proti své vůli vtažen do jakéhokoli rozhodčího sporu, měl by okamžitě podat trestní oznámení na daný subjekt. Vhodné je rovněž obrátit se na obecný soud, aby zrušil veškeré úkony, které dosud v dané věci rozhodce či rozhodčí soud učinil. Problémem je, když postižený začne reagovat až ve chvíli, kdy běží exekuční řízení. O něm se často dozví až tehdy, když na dveře zaklepe exekutor se stěhováky. Pokud se postižený dozví, že byl „odsouzen“, musí co nejdříve podat běžnému soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu pro neexistenci rozhodčí smlouvy, a to do tří měsíců od doby, kdy mu rozhodčí nález byl doručen. Rovněž je třeba požádat příslušný soud o odložení vykonavatelnosti rozhodnutí. Nutností je také návrh na zastavení exekučního řízení. Veškeré náklady související s těmi úkony pak postižený může požadovat na falešném rozhodci.
