Menu Zavřít

Pozor, škůdce na trati

29. 6. 2007
Autor: Euro.cz

Tlustý dal věci do pohybu, Topolánkova vláda je ohrožena

Furt je to batoh, ujišťuje vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Není ale jasné, jak nakonec bude vypadat. Poslanci ODS začali bojovat o nižší daně. Nespokojili se s tím, co jim předložila vláda ve svém reformním balíku, o němž občanští demokraté nyní mluví spíše jako o souboru stabilizačních opatření. Zjevně pod tlakem rebelujícího bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého a jeho spojenců uvnitř strany začali poslanci ODS prosazovat rychlejší snižování daně z příjmu firem i fyzických osob. Devatenáctiprocentní sazba pro podniky by podle nich měla platit už od příštího roku, nikoli až od roku 2010. A také daň z příjmu lidí by mohla dosáhnout devatenáctky, tedy kdyby se počítala z klasické hrubé mzdy. Jestliže by daňovým základem v souladu s batohem zůstala superhrubá mzda, měla by sazba klesnout pod navrhovaných patnáct procent.
Tlustý se bezpochyby mohl radovat, že vyvolal nový pohyb na politické scéně a ve vlastní straně. Vondra nicméně upozorňuje, že základní princip batohu pořád platí. Když poslanci připraví státní rozpočet o část peněz, budou muset najít také nové adekvátní zdroje státních příjmů. „Konečný součet musí sedět,“ zdůrazňuje Vondra. Všechny možnosti takové kompenzace se nicméně jevily jako nepříliš reálné. Rušení jednotlivých daňových výjimek je vždy velmi obtížné a politický kompromis se v tomto ohledu hledá obtížně. Další úspory ve výdajích různých resortů narážejí na námitky ministrů, že se už podle dosavadních plánů škrtá až příliš. Pak je tu ještě možnost zvyšování nepřímých daní. Vyšší sazba daně z přidané hodnoty na potraviny či léky, která by šla nad vládou schválených devět procent, by však také nebyla politicky příliš přitažlivá.

Terčem Topolánek?

Ani Tlustý není absolutním vítězem. Sázku na Lafferovu křivku neprosadil. Se svým předpokladem, že razantní snížení daní v poměrně krátké době výrazně posílí hospodářský růst, omezí daňové úniky a v důsledku zvýší příjmy z výběru daní, dosud neprorazil. I poslanci ODS přistoupili na to, že se bude počítat konzervativně. Nic jiného jim ostatně nezbývá, jestliže nechtějí přejít do přímého útoku proti ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (KDU-ČSL). Taková akce by ovšem nejspíše znamenala rozpad koalice.
Vláda velmi těžko hledala politický kompromis, poslanci ODS to však zkoušejí ještě jednou. Může si vůbec někdo myslet, že takový reparát by mohl být úspěšný? Kalousek to říká natvrdo. Kritiku části ODS vůči vládě Mirka Topolánka považuje za skrytý pokus sesadit předsedu občanských demokratů (EURO 26/2007). Celou situaci přirovnává k situaci z roku 2002, kdy rebelující socialisté chtěli odstavit předsedu Vladimíra Špidlu. Lidovci Kalouskovi se současný vývoj v ODS tímto způsobem hodnotí určitě snáze než občanským demokratům, kteří jsou vtaženi do vnitrostranických diskusí.
Premiér Mirek Topolánek se snažil reagovat klidně a promyšleně. Když Vlastimil Tlustý se svými spojenci vytvořili platformu uvnitř ODS, Topolánek prohlásil, že vzhledem k jejímu programu (který se hlásí k tradiční ekonomické politice ODS) by do ní mohl sám vstoupit. Když se poslanecký klub občanských demokratů rozhodl prosazovat „daňové představy ODS“, tento nový pokus o razantnější daňové změny neodmítl. Dá se dokonce říci, že se postavil do čela nové ofenzivy občanských demokratů v Parlamentu. Na druhé straně však mnozí spekulovali o tom, že tomuto pokusu nevěří. Poslanci dříve či později poznají marnost svých snah, říká si možná premiér. V takovém případě by se rýsoval návrat k jedinému možnému řešení - proslulému Topolánkovu batohu v té podobě, v jaké prošel vládou. Ministr práce Petr Nečas (ODS) odmítá spekulace, že nejvyšší představitelé ODS už s tímto vývojem předem počítají. „Možná se však ukáže, že vládní návrh je jediným možným průsečíkem představ vládních stran,“ připouští Nečas. Dostal by pak po všech peripetiích batoh dostatečnou podporu při rozhodujícím hlasování v Poslanecké sněmovně?

Riziko pádu vlády.

Jedna z teorií, kterou lze zaslechnout v politických kuloárech, říká, že Vlastimilu Tlustému nejde o nic jiného než o pád vlády. Bývalý ministr financí je považován za stoupence spolupráce s ČSSD, třeba formou opoziční smlouvy naruby. Když Tlustý vystupoval na setkání představitelů ODS na pražském Žofíně se svým alternativním projektem daňové reformy, mimo jiné ocenil bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindu za to, že v pravolevé koalici prosadil pravicový koncept rovné daně. Domnívá se rebelující poslanec, že by se něco podobného mohlo podařit i v Česku?
Tomu, že Topolánkův klid je pouze zdánlivý, nasvědčují premiérovy odpovědi na otázky čtenářů serveru iDNES. Předseda vlády prohlásil, že „pozice Vlastimila Tlustého proti vlastní vládě v situaci, kdy je evidentní, že ODS nemůže prosadit celý ekonomický program, občanským demokratům škodí“. Tlustý údajně Topolánka „svým výkonem v menšinové vládě nepřesvědčil, že je týmovým hráčem, který je loajální ke svému předsedovi vlády“.
Je velmi pravděpodobné, že po případném odmítnutí batohu v klíčovém (zřejmě srpnovém) hlasování ve sněmovně by pád současné koaliční vlády dříve či později následoval. Vyplývá to ze slov premiéra Topolánka i Nečase - tedy dalšího politika ODS, který se na vládním kompromisu podílel. Ostatně i lidovecký ministr Kalousek uvedl, že by podal demisi, kdyby nebyl schválen dostatečně úsporný rozpočet na příští rok. Stále platí, že rozpočtový deficit nemá překročit úroveň tří procent hrubého domácího produktu. Přepočteno podle metodiky evropského statistického úřadu Eurostatu to znamená, že schodek může být podle vládních představ jen mírně vyšší než zmiňovaná tři procenta.

Rodiny mohou prodělat.

Poslanci ODS nicméně nejsou ve vládním táboře se svými námitkami vůči vládnímu batohu osamoceni. Vicepremiér Petr Nečas v rozhovoru pro týdeník EURO řekl, že lavinu nových požadavků nespustili občanští demokraté, nýbrž klub KDU-ČSL. Není žádným tajemstvím, že někteří lidovci mají velké výhrady zvlášť vůči té části reformního balíku, která se týká zdravotnictví. Lidovec Ludvík Hovorka rozhodně odmítá, aby poplatky u lékaře platily děti. Hovorka je někdy označován za rebela podobného Tlustému mezi křesťanskými demokraty, batoh však pochopitelně kritizuje ze zcela odlišných politických pozic.
Petr Nečas nyní snahu poslanců ODS dále snižovat daně podporuje, ale upozorňuje na různá úskalí. Rychlejší snižování sazby daně z příjmu firem by kupříkladu mohlo znamenat výrazné rozšíření daňového základu. „Nevím, zda si to všichni kolegové v ODS uvědomují,“ dodává Nečas. Podle ministra práce není vůbec jisté ani to, zda by stanovení devatenáctiprocentní sazby daně z příjmu fyzických osob, vypočítávané z hrubé (nikoli superhrubé) mzdy, reálně opravdu znamenalo razantní snížení zdanění lidí. Záleželo by totiž na nastavení odečitatelných položek. Nečas varuje před situací, kdy by se v zájmu nového kompromisu dospělo k tomu, že by výsledek byl méně výhodný pro rodiny s dětmi. Ministr Kalousek šel před časem ve svých vyjádřeních ještě dále, když prohlásil, že alternativní návrhy Vlastimila Tlustého povedou k největšímu zdanění rodin s dětmi od roku 1989. Faktem je, že i nyní poslanci ODS v zájmu potřebných kompenzací uvažují o snižování daňových slev na děti či manželku.

Devatenáctka znovu ve hře.

Vicepremiér Nečas připomíná, že už při projednávání vládního batohu se porada ekonomických ministrů rozhodovala mezi dvěma variantami sazby u daně z příjmu lidí - devatenáctiprocentní z hrubé a patnáctiprocentní ze superhrubé mzdy. Tehdy to vyhrála patnáctka, a to ze tří důvodů, zdůrazňuje Nečas. Za prvé šlo o symboliku, protože patnáctka (byť trochu jiná) byla součástí předvolebního programu ODS. Za druhé se tato varianta (při započtení slev na dani) ukázala být výhodnou pro rodiny. A za třetí se plnil slib, podle něhož bylo nutné začít pracovat se superhrubou mzdou. Lidé si měli začít uvědomovat skutečnou výši svého zdanění, tedy i to, že zaměstnavatelé za ně platí také příspěvky na sociální a zdravotní pojištění.
Pro poslance ODS, mezi nimiž byl v minulých dnech zvlášť viditelný daňový expert občanských demokratů Michal Doktor (též člen nové platformy), však byla devatenáctka lákavá z jiného důvodu. Znamenala by návrat k myšlence téměř rovné daně. Na devatenáct procent se má snížit sazba daně z příjmů firem a stejně vysoká je horní sazba DPH. Kdyby tato sazba platila i pro daně z přijmu lidí, odlišná by byla proti dřívějším plánům ODS už pouze dolní, snížená sazba daně z přidané hodnoty.

Kdo škrtá rychleji.

V duchu dřívějších návrhů Vlastimila Tlustého se daňová expertní skupina ODS pod vedením Michala Doktora pustila do určení daňových výjimek, jež by bylo možné zrušit. První nástřel ukázal, jak těžké zadání to může být. V první fázi se podařilo identifikovat spíše výjimky, které se týkají fyzických osob - díky jejich odstranění by stát získal do svého rozpočtu více než osm miliard korun navíc. U daně z příjmu firem však první představa byla mnohem skromnější. Rušení vybraných výjimek by přineslo 440 milionů korun, což je mnohem méně než suma, o niž by státní pokladna přišla okamžitým snížením sazby daně z 24 na 19 procent od příštího roku. Jde asi pouze o začátek, návrhů na rušení daňových výjimek se může shromáždit více. Sehnat dostatečný počet stoupenců pro jejich odstranění však bude složitější než prosadit Topolánkův batoh jako takový.
Miroslav Kalousek uvádí, že snaha o zrušení každé z výjimek vyvolá samostatnou válku. V praxi se vždy najde dost poslanců, kteří budou tvrdit, že ta či ona odečitatelná položka, sleva na dani, osvobození od daně či nezdanitelná část základu daně jsou zcela zásadní. Daňových výjimek, které si zaslouží být zrušeny, je podle ministra financí mnoho. Cesta však podle něj nevede přes soutěž, kdo škrtne více položek, ale přes racionální systémovou diskusi o tom, co musí a co nemusí mít výjimku. Je evidentní, že na takovou diskusi příliš času nezbývá, má-li být batoh skutečně schválen v létě.

bitcoin_skoleni

Změna u stavebního spoření?

Poslanci ODS nicméně prozatím přišli kupříkladu s návrhem zdanit úroky z vkladů u stavebního spoření, což se má týkat i těch ze státní podpory. Předpokládá se, že stát by tak mohl vydělat 2,2 miliardy korun ročně. Experti ODS by dále zrušili daňové osvobození, jež se týká příspěvků vojákům a žákům vojenských škol. Tím by se ušetřily necelé dvě miliardy korun. Také by bylo údajně možné zavést horní limit pro kumulaci položek, jež snižují základ daně z příjmu lidí na úrovni 190 tisíc korun. Tento limit by se ovšem netýkal odpočtů na poplatníka, děti a manželku. Stát by získal další necelé dvě miliardy. Ve srovnání s očekávanými propady daňových příjmů kvůli nižším sazbám to je však pořád málo. V příštích dnech můžeme očekávat nové propočty toho, kolik by stát musel uspořit na svých výdajích, aby bylo snížení daňových sazeb možné.
Paradoxně ve stejný den (26. června), kdy se poslanecký klub ODS rozhodl dále bojovat o nižší daně, informoval ministr práce Nečas o tom, že by bylo chybou dále rozevírat nůžky mezi příjmy důchodců a aktivní populace. Loni činil podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě čtyřicet procent, má však dlouhodobě klesající tendenci. V médiích se dokonce objevila konkrétní čísla, o kolik Nečas hodlá zvyšovat důchody. Ministr práce později upřesnil, že o přesném navýšení nebylo rozhodnuto a bude nutné o něm ještě jednat s ministerstvem financí. O potřebě zajistit důchodcům důstojné příjmy není pochyb. Jedno je ovšem jisté. Vzhledem k dosud nerealizované penzijní reformě bude tlaků na veřejné finance přibývat. Reforma penzí si vyžádá vytvoření fondu, do něhož stále více poplynou příjmy z privatizace, které mohou časem chybět jinde, byť zatím vláda chce z těchto peněz financovat i budování dopravní infrastruktury. Odstraňování rozpočtového schodku je v této situaci pro vládu cílem číslo jedna.

Souboj dvou velkých T.

Mnozí ministři ODS jsou vůči snahám poslanců téže strany skeptičtí, protože vědí, jak těžko se hledá koaliční kompromis. Ve skutečnosti je to však možná nepřesná interpretace toho, co se nyní děje. Miroslav Kalousek považuje za mýtus, že vládou navržené tempo snižování daní je koaličním kompromisem. „Všechny tři koaliční strany by chtěly snížit přímé daně mnohem rychleji, než je navrženo. Nicméně vědí, že to nejde, protože si nemohou dovolit zvýšit deficit,“ prohlásil Kalousek na nedávném setkání pořádaném týdeníkem EURO (EURO 26/2007). Příběh o bitvě dvou politiků, jejichž příjmení začínají písmenem T, vypadá mnohem pravdivěji.

  • Našli jste v článku chybu?