I když už dnes nevznikají v tuzemských, ale v tchajwanských dílnách, přesto dál patří českým majitelům. Otec a syn Skokanovi z Olomouce se rozhodli zachránit šicí stroje Lada, jejichž značka vznikla po první světové válce.
Lada Těm nejstarším je téměř devadesát let a přestože už nešijí půvabné blůzky pro paní a dívky, alespoň jako malebná starožitnost zdobí interiér pravnuček tehdejších prvních majitelek. Šicí stroje značky Lada se dokázaly hlavně po druhé světové válce na trhu natolik prosadit, že dodnes z té slávy docela dobře žijí. „Když se zeptáte deseti lidí, tak devět bude vědět, že Lada je značka šicího stroje,“ tvrdí nový spolumajitel společnosti Lada šicí stroje Jiří Skokan. S největší pravděpodobností nepřehání, protože „Ladovka“, to byl na trhu šicích strojů pojem. V listopadu loňského roku se společnost Mather obrátila na přibližně 250 představitelů velkých českých společností, aby zjistila jejich názory na úspěšné i méně úspěšné tradiční české značky. A právě Ladu řadili respondenti ke značkám, které by si zasloužily opět se prosadit na tuzemském trhu. Úkol je to pro třiatřicetiletého Jiřího Skokana i jeho sedmapadesátiletého otce Milana Skokana, kteří před necelými dvěma roky značku Lada koupili. V Soběslavi vznikla i zanikla Nápad založit továrnu na šicí stroje vznikl brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie. Mnozí Češi, kteří před válkou nalezli obživu ve Vídni, hledali po roce 1918 uplatnění ve své vlasti, a tak 1. září 1919 vznikla v Soběslavi akciová továrna na šicí stroje Lada. Pro dosud neznámou značku nebylo snadné čelit evropské i zámořské konkurenci. Přesto se jí podařilo proniknout mezi špičkové firmy světového formátu a navázat obchodní spojení v Holandsku, Belgii, Francii a Blízkém východě. Úspěšný rozvoj továrny narušila II. světová válka, kdy musela být výroba omezena, a v roce 1943 dokonce zastavena. Po osvobození ovšem navázal závod Lada na své předválečné tradice. V roce 1957 v Soběslavi vyrobili první kufříkový šicí stroj. A právě v 60. letech odsud ročně expedovali 100 tisíc kusů šicích strojů. Začleněním do hospodářské jednotky Elitex v roce 1965 ztratila Lada samostatnost a na základě usnesení vlády byla v roce 1972 dokonce výroba šicích strojů zastavena. Přednost dostaly v rámci východního bloku takzvané Rady vzájemné hospodářské pomoci německé stoje Veritas. Teprve pád komunistického režimu umožnil opět navázat na tradici výroby šicích strojů značky Lada. Ovšem už ne v měřítku její bývalé slávy, k čemuž přispělo i střídání majitelů. Nakonec soběslavský závod získala strojírenská firma Motor Jikov, která v roce 2001 převedla výrobu do Běloruska. Dnes se akciová společnost Motor Jikov strojírenská zaměřuje především na komponenty pro automobilový průmysl, a proto značku Lada i s výrobou šicích strojů prodala. Značku zachránil opravář**
Uplynulých třicet let Milan Skokan šicí stroje prodával i opravoval. Nápad koupit Ladovku měl ovšem jeho syn Jiří. „Byla by škoda, kdyby značka Lada zanikla. Vlastně to byl hlavní důvod, proč jsme se rozhodli ji koupit,“ svěřuje se junior. Sídlo společnosti Lada šicí stroje je v Olomouci, ovšem výrobní linky jsou na Tchaj-wanu.
„Naší podmínkou při nákupu bylo ukončení výroby v Bělorusku. Ovšem víc ze zákulisí prodeje neprozradím,“ prohlašuje mladší z obou majitelů. Zato ze současnosti už se chlubí exportem, který postupně rozjíždí. „Ozývají se nám zájemci z Německa, kontaktují nás z Polska. Teď jednáme s firmou, která vyváží na východ, do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu.“ Na tuzemském trhu se cena šicího stroje Lada pohybuje od pěti do osmi tisíc korun. Prodejci zdůrazňují, že nabízejí tradiční šicí stoje.
Jakub Plášek ze společnosti Cocoon poskytující reklamní a marketingové služby a zabývající se strategií značek tvrdí, že Lada osloví spíše konzervativní uživatelky, které preferují tuzemské výrobky. „Ze vztahu mezi formou a významem znaku odkazuje Lada směrem na východ, který je naneštěstí pro výrobce spojován spíše s nízkou kvalitou zpracování. V dnešní době přesycené marketingem by měla firma v konkurenci silných značek zahraničních výrobců stavět spíše na výrazné emocionální stopě,“ míní stratég pro značky Plášek.
