Všichni čtyři by se vlastně o dění ve straně nemuseli vůbec zajímat. Nemají žádné významné funkce a celková atmosféra v ODS jim tak nějak z různých důvodů nepřeje. Šnajdr s Fuksou seděli ve vazbě poté, co přijmuli křesla ve vedení firem se státní účastí údajně odměnou za skončení své vnitrostranické rebelie.
Ať už je právní trestnost téhle výměny bláznivou teorií nebo ne, tak i kdyby jí nebylo, přinejmenším u Marka Šnajdra se dá o jeho morálním profilu zapochybovat. Připomeňme privatizaci brněnské tkáňové banky nebo „odstátnění“ nákupu vakcín. Šnajdr je také jedním z otců systému předražených zdravotnických nákupů přes prostředníky, za jeho působení se na ministerstvu zdravotnictví zrušila přístrojová komise.
Roman Jurečko, bývalý číšník, je zase považován za vlivného jihočeského člena ODS, velmi blízkého exministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Historii exministra vnitra Ivana Langera není ani třeba vypisovat.
Všichni tito muži měli na kongresu ODS své starosti. Zajímali se o svoji budoucnost. Snad jen Ivan Langer pochopil, že ve zchudlé opoziční ODS už asi není o co bojovat. Od slivovice ze stánku CEVRO alespoň zkomplikoval volbu místopředsedů, když se část olomouckých delegátů odklonila od svého primátora Martina Novotného.
Nový předseda ODS Petr Fiala to nebude mít lehké, záležet bude jen na ně, jestli se ODS opravdu změní. Pokud chce svoji stranu dovést do vlády, musí ji na to připravit už v opozici. A politologické teorie o směřování pravice k tomu stačit nebudou.
Čtěte další komentáře Petra Weikerta:
