Pochytat tuneláře se zatím nedaří
Miliardy korun, které se koncem devadesátých let ztratily z účtů družstevních záložen, jsou nenávratně pryč. Dohledat z nich se nepodaří ani desetinu.
Vedení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) uvádí, že z kampeliček zmizel majetek zhruba za osm miliard korun. „Lze konstatovat, že se podaří zpětně dohledat asi osm procent ze všech ztracených prostředků, což odpovídá částce kolem 640 milionů korun,“ tvrdí šéf úřadu Ivo Vrzal. Upozorňuje však, že jde o odhad týkající se celého sektoru družstevního bankovnictví, nikoliv jednotlivých případů.
Jen v Českomoravské družstevní spořitelně, spořitelním a úvěrním družstvu, která patřila k největším tuzemským kampeličkám, si téměř třináct tisíc střadatelů uložilo 1,4 miliardy korun. Konkursní správce nyní registruje závazky ve stejné výši. Odhady říkají, že ze ztracených peněz se podaří najít jen několik desítek milionů korun. Pesimistická varianta v tomto případě hovoří o pětadevadesáti, optimistická, která závisí na tom, jak dopadne spor o vlastnictví společnosti Svět aut, o 155 milionech, což odpovídá výtěžnosti šesti a půl až jedenácti procent.
Obdobná situace je i u I. Družstevní záložny Ostrava – konkursní správce firmy registruje přihlášené závazky přibližně za 3,2 miliardy korun. Na účty kampeličky se však zřejmě podaří vrátit majetek jen za 215 milionů korun, tedy 6,5 procenta jeho původní hodnoty.
Důvodů, proč je miliardový majetek záložen nenávratně pryč, vidí nynější šéf I. Družstevní záložny Ostrava Bohuslav Hager vícero: “Neexistují dokumenty, kterými by bylo možné doložit, že majetek patří skutečně kampeličce. Nikdy nebyl zaúčtován, jak vyžaduje zákon.“. Navíc soudí, že řada dlužníků se buď všemožně vyhýbá splácení svých závazků, nebo prostě na jejich úhradu nemá, protože není solventní.
Černá díra na peníze.
Vedení kampeliček navíc koncem devadesátých let nenávratně rozházelo stovky milionů korun, které stála například rozsáhlá reklamní kampaň či budování pobočkové sítě. „Ne nevýznamnou roli sehrálo i poskytování nedostatečně zajištěných úvěrů,“ konstatuje Vrzal. Další stovky milionů zmizely v obchodech pro kampeličky nevýhodných. Doslova černou dírou na peníze byly rozsáhlé investice do nákupu pozemků nebo nemovitostí. Například někdejší vedení Rodinné záložny rozhodlo koncem devadesátých let koupit hotel Rozánka. Za nemovitost zaplatilo sedm milionů korun, dalších 62 milionů spořádala nákladná rekonstrukce budovy. Soudní znalec v posudku, který si u něj před časem nechal vypracovat konkursní správce kampeličky, však cenu nemovitosti ohodnotil částkou 9,266 milionu korun. Nový majitel nakonec objekt vydražil za třináct milionů. Policisté, kteří tunelování kampeliček vyšetřují, případ označili za jednu z mnoha ukázek, kdy někdejší vedení záložen podobnými cestami vyvádělo ze záložen peníze buď pro svoji vlastní potřebu, nebo na účty spřízněných firem či osob. „Šlo o nestandardní obchodní transakce, neúměrné platby za nikdy neprovedenou poradenskou činnost a podobně,“ sdělil týdeníku EURO policista, který na Ostravsku vyšetřuje několik případů spojených s tunelováním kampeliček. „O tom, jaká bude výtěžnost konkursu, mnohdy rozhoduje i čas. Na Rodinnou záložnu byl loni vyhlášen konkurs, rychle se sešel věřitelský výbor a rozprodej majetku se na ničem nezasekl. Proto se podaří dohledat relativně velkou část majetku,“ konstatoval Vrzal. Z přihlášených pohledávek za 1,8 miliardy korun se má na účet kampeličky vrátit kolem 286 milionů korun, což odpovídá šestnácti procentům. U dalších záložen je však situace opačná. „Než se sejde věřitelský výbor, může uběhnout půl roku a více,“ vysvětlil Vrzal. Tak tomu bylo i u Živnostenského spořitelního a úvěrního družstva. Věřitelský výbor se sešel až po roce a půl od vyhlášení konkursu. „Obecně platí pravidlo, že čím déle se proces prodlužuje, tím méně majetku se podaří dohledat,“ dodal šéf Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Odborníci v této souvislosti poukazují na skutečnost, že zákon o konkursu a vyrovnání nestanovuje jasné termíny, do nichž mají být jednotlivé úkony ukončeny. Tím se značně snižuje výtěžnost konkursů a znesnadňuje pozice věřitelů. V současnosti je v českém obchodním rejstříku zapsáno 127 družstevních záložen, z nichž je 31 v konkursu. Dalších 49 subjektů je v likvidaci, na zbylých 47 kampeliček se nevztahuje žádné ze zmíněných opatření.
tabulka
Rok Vklady (v miliardách korun) Počet členů
1999 10,55 126 484
2000 0,550 6 500
2001 0,7 8000
2002 0,9 13 000
Pramen: ÚDDZ
boxy
Tuneláři utíkají.
Podobně, jako se nedaří vrátit ztracené miliardy zpět na účty kampeliček, jsou nemalé problémy i s hledáním a případným trestáním viníků, kteří záložny o majetek připravili. Policii se zatím podařilo dopadnout jen malé ryby, a pokud se jim přece jen v sítích uvíznou nějaké větší, dlouho chycené nezůstanou.
Martin Říha.
Typický je příběh spoluzakladatele První pražské družstevní záložny Martina Říhy, který střadatele v kampeličce připravil o stovky milionů korun. Vždy toužil mít vlastní banku. Sen si splnil v roce 1996, kdy ve svých 26 letech založil První pražskou družstevní záložnu. O tři roky později skončil ve vazbě a loni v prosinci mu soud vyměřil desetiletý trest. Proti rozsudku se odvolal, s ohledem na to, že mu vypršela dvouletá lhůta pro pobyt ve vazbě, byl propuštěn z vězení. Krátce poté zmizel a v současnosti jej bez úspěchu hledá policie. Vyšetřovatelé mají pro Říhovo zmizení několik vysvětlení. Nevylučují, že již dávno žije někde v zahraničí a užívá si peněz, které se mu podařilo odvést z kampeličky. Další variantou je, že finance, které Říha z družstevní záložny ukradl, byly příliš velkým lákadlem pro některé kriminální živly, a tak se stal obětí trestného činu. Policie soudí, že v tom případě se jeho ostatky jen stěží podaří někdy najít. „Ať je jeho osud jakýkoliv, Říha je každém případě dobře uklizen. Pokud se jej vůbec někdy podaří dopadnout, můžeme mluvit o velkém štěstí,“ sdělil kriminalista, který je s případem dobře obeznámen. Říha připravil klienty kampeličky o stamiliony korun, odhady hovoří o 135 až 270 milionech korun. Zmíněné peníze zmizely krátce před Říhovým uvězněním.
František Zoubek.
Jeden ze zakládajících členů a někdejší předseda brněnské Družstevní záložny Pria po krachu kampeličky začal bojovat za zájmy okradených střadatelů. Dokonce se jako spolupořadatel podílel na organizování demonstrací před Úřadem vlády. Ze záložny vytvořil takřka rodinný podnik, v jejím představenstvu figurovala například i jeho dcera Kamila Březinová. V současné době čeká na začátek soudního procesu, žaloba jej viní mimo jiné z toho, že za několik milionů korun, které nezákonně s dcerou získal z kampeličky, nechal opravit dům své manželky. Hlavní líčení má začít u Krajského soudu v Brně koncem září.
Miroslav Kalinský.
Jeden z někdejších šéfů I. Družstevní záložny Ostrava se v současné době živí jako fotograf na volné noze. „Momentálně dělám internetové stránky, především pro malé firmy, které si tuto službu mohou dovolit, a navíc fotografuji,“ tvrdí Kalinský. Přiznává, že si v porovnání s dobou, kdy působil jako generální ředitel I. Družstevní záložny, finančně pohoršil. „Beru zhruba poloviční plat, ale vyžít se s tím dá,“ konstatoval. Žije v Ostravě v jednopokojovém družstevním bytě, a jak tvrdí, snaží se dělat dobře svoji současnou práci. Policie obvinila jedenáct lidí včetně Miroslava Kalinského, jako bývalého generálního ředitele záložny, z toho, že se podíleli na stamilionových nezákonných obchodech vedoucích k pádu kampeličky. Soudní proces začne zřejmě ještě letos koncem roku. “Ani jedno obvinění nezní v tom smyslu, že bych se osobně jakýmkoliv způsobem obohatil,“ tvrdí Kalinský. Dodává, že o tom svědčí i způsob, jakým žije. „Většina trestních oznámení je ekonomického rázu a vychází z osobního výkladu mých údajných činů prezentovaných orgány činnými v trestním řízení nebo osobami, které je podávaly,“ dodal.
Petr Bezruč.
Bývalý předseda Českomoravské družstevní spořitelny (ČMDS) je v současnosti vazebně stíhán. Státní zástupce viní Bezruče společně s dalšími členy představenstva kampeličky a místopředsedou firmy Svět aut, že záložnu připravili přesuny jejího majetku téměř o 140 milionů korun. „Za velice podezřelých okolností byl majetek společnosti Svět aut vyveden z kampeličky,“ tvrdí Vrzal. Další body obžaloby tvrdí, že obvinění připravili kampeličku ještě o 207 milionů korun, a to formou převodů peněz mezi společnostmi patřící do skupiny kolem ČMDS. Sám Bezruč čelí ještě jedné obžalobě, že připravil kampeličku o dalších téměř sto milionů korun. Státního žalobce soudí, že tyto peníze částečně použil pro svoji vlastní potřebu. Krajský soud v Ostravě již soudní přelíčení několikrát odložil, má však pokračovat ještě letos koncem září.