Dánové mohou jít příkladem v zaměstnanosti, v produktivitě práce i v makroekonomické, potažmo fiskální politice
Výběr dánské ekonomiky pro posouzení povahy makroekonomického vývoje navazuje na již zveřejněné pohledy na hospodářský vývoj v poslední dekádě a na jeho výhledy v České republice, Švýcarsku, Německu, Spojených státech či Švédsku. Jejich výběr byl podřízen zájmu na zpřehlednění pozitivních trendů a kontextu hospodářských politik v těch zemích, které prokázaly větší odolnost a menší zranitelnost vůči krizovým situacím. Nejinak je tomu i v případě Dánska.
Špičková mezinárodní pozice Dánská ekonomika se vyznačuje několika silnými stránkami. Patří k nim především stabilita jedné z předních pozic mezi vyspělými zeměmi, a to u indikátorů trhu práce.
U jednoho z nejvíce sledovaných ukazatelů, kterým je míra nezaměstnanosti, se jeho výše již dlouhodobě pohybuje v blízkosti přirozené míry nezaměstnanosti. V roce 2012 činila jeho výše 7,5 procenta, zatímco průměr zemí eurozóny dosáhl 11,4 procenta. O velmi dobrých výsledcích na trhu práce svědčí i mezinárodní pozice v míře zaměstnanosti (74 procent oproti průměru EU 69 procent), v dlouhodobé nezaměstnanosti (11 procent oproti průměru EU 35 procent z celkového počtu nezaměstnaných) a nezaměstnanosti mladých a starších osob.
Jednou z hlavních determinant příznivé mezinárodní pozice u ukazatelů trhu práce je aktivní politika zaměstnanosti, jež uplatňuje cíleně vymezené rámce pro vývoj míry nezaměstnanosti. Jde o součást přístupu nazývaného flexicurity, jenž kombinuje aspekty pružnosti a stability trhu práce. V praktické rovině jde o efekty z integrace aktivní a pasivní složky politiky na trhu práce. Přínosy jsou evidovány zejména u dlouhodobé míry nezaměstnanosti, nicméně náklady vynaložené na pokles nezaměstnanosti jsou prozatím velmi vysoké.
U dalšího důležitého indikátoru trhu práce, kterým je produktivita na jednu hodinu práce, patří Dánsko mezi pět nejlepších zemí na světě. Vysvětlení lze hledat ve studiích úspěšnosti ekonomických procesů v Dánsku, jež za hlavní zdroje efektivnosti považují institucionální konkurenceschopnost. Ta je pojímána jako schopnost ekonomických institucí reagovat na specifika poptávky signalizované na trzích práce a promítnout je do programů odborných tréninků a do nastavení potřebných záměrů jak u politiky zaměstnanosti, tak i u průmyslové politiky.
U mezinárodního srovnání úhrnného ukazatele ekonomické úrovně dosahuje Dánsko špičkové pozice, jež činí 56 tisíc amerických dolarů na obyvatele v přepočtu podle parity kupní síly, kterou lze pojímat i jako měřítko životní úrovně. Dánsko tak zaujímá sedmé místo ve světovém žebříčku, lepší výsledek mají pouze Lucembursko, Katar, Norsko, Švýcarsko, Austrálie a Spojené arabské emiráty. Silná makroekonomická politika K další přednosti země patřil jak v předkrizovém období, tak i v letech krizových setrvalý trend převisu příjmů nad výdaji na běžném účtu platební bilance. Ten se v poslední dekádě pohyboval v rozmezí tří až pěti procent HDP.
Svědčí to o uplatnění expanzivní makroekonomické politiky ve vnějších ekonomických vztazích. Podstatou této politiky je dosažení dostatečné výše národních úspor a respektování pravidla o potřebě zachovávat vnější makroekonomickou rovnováhu.
Ta napomáhá brzdit rizikové zahraniční úvěry a vyhlazovat hospodářský cyklus za pomoci vyšší investiční aktivity kryté národními úsporami.
Rovněž fiskální pozice Dánska patří v rámci Evropské unie k těm lepším. Prokazuje to evidence vládního dluhu, který se v letech 2010 až 2012 pohyboval v rozmezí 38 až 46 procent HDP a svědčil o nižším nárůstu dluhu vlády v porovnání s vývojem ve většině vyspělých zemí Unie. Nedošlo tak k nadměrnému zadlužení a současně se vytvářel dostatečný rezervní prostor pro překonání krizových situací v současném či budoucím období, jenž vytváří hlavní zázemí pro fiskální udržitelnost. Za růstově prospěšnou lze považovat nezávislou měnovou politiku centrální banky. Úrokové sazby jsou v roce 2013 nižší než v eurozóně. Jejich cílem je potlačit příliv zahraničního kapitálu a tím i brzdit posilování měny, které tak má ve svých důsledcích větší manévrovací prostor pro podporu ekonomického růstu.
Centrálně nastavená úroková sazba je nízká, činí 0,2 procenta, ovšem podle úvěrových přehledů je praxe standardů na poskytování úvěrů pro korporace a obyvatelstvo nastavena velmi přísně. Rozsahu poskytnutých úvěrů brání slabost poptávky ovlivněné především poklesem spekulačně orientovaných úvěrů s vypůjčenými penězi.
Pokles cen domů ve městech se sice již pozastavil, avšak oživení prodeje domů je nízké a další vývoj cen nejistý.
V současné době vládní autority neusilují o vstup do eurozóny, důvodem jsou převládající nejistoty spjaté s dluhovou krizí v EU. Podle aktuálních průzkumů názorů obyvatelstva v první polovině letošního roku se zhruba 65 procent obyvatel kloní k tomu, do eurozóny v současné době raději nevstupovat.
U aktuálního vývoje výkonnosti dánské ekonomiky se po oslabení ekonomického růstu v roce 2012 letos očekává oživení. Podílet se na něm mají fiskální stimuly uskutečněné v předchozím období, dále nízké úrokové sazby a posílení důvěry v oživení růstu světového obchodu a produktu.
Za růstově prospěšnou lze považovat nezávislou měnovou politiku centrální banky. Úrokové sazby jsou v roce 2013 nižší než v eurozóně.
Graf
Nízká nezaměstnanost (v %)
Zdroj: OECD, Economic Outlook, Statistical Annex, May 2013
O autorovi| SLAVOJ CZESANÝ• VŠE Praha
