Čínské investice ve Velké Británii jsou zdaleka největší v Evropě. A přibudou další díky stavbě nové jaderné elektrárny
Křišťálový palác postavený v roce 1851 původně na území známého londýnského Hyde Parku symbolizoval několik desetiletí politickou a ekonomickou sílu tehdejšího britského impéria. Unikátní budova vznikla pro účely mezinárodní výstavy, prostřednictvím které chtělo Spojené království představit světu své produkty a zvýšit jejich odbyt v zahraničí. Londýňanům sloužila budova až do roku 1936, kdy 30. listopadu podlehla ohni. Zánik významného architektonického díla sledovali v ten den tisíce lidí, oheň bylo vidět na míle daleko. Winston Churchill událost komentoval slovy: „Toto je konec věků.“
Nyní se zdá, že se ministerský předseda mýlil. Čínská investiční firma Zong Rong Group má v plánu financovat projekt na obnovu někdejší britské ikony. Ředitel společnosti Ni Čao-sing hodlá investovat 810 milionů dolarů. „Chtěl bych znovu vzkřísit tu nádhernou slávu minulosti,“ komentoval rozhodnutí, k němuž došlo počátkem října.
V této souvislosti se nabízí otázka: Nejedná se také o symboliku, když se čínský miliardář rozhodne vybudovat za své peníze přesnou kopii někdejší londýnské budovy, která zažívala největší slávu v době, kdy měla Velká Británie vůči Číně dominantní postavení, a dokonce vlastnila na jejím území kolonii Hongkong? Není pochyb o tom, že rozhodnutí firmy částečně nese historický podtext, nicméně movitým a úspěšným Číňanům dnes dělá dobře, když mohou své bohatství vystavovat na odiv. A k tomu ještě v centru Londýna.
Skutečností je, že Čína je dnes druhou nejsilnější ekonomikou světa a stává se čím dál dominantnější a také rozpínavější. Zatímco v roce 2005 investovala tamní vláda a čínské soukromé firmy dohromady 17 miliard dolarů různě po světě, loni to bylo podle The Heritage Foundation už celkem 130 miliard dolarů.
Čínští developeři na Temži Pro Brity však může být docela skličující, když si uvědomí, že repliku stavby reprezentující časy zašlé slávy jejich země jim nanovo postaví Číňané. Statistiky ekonomického růstu jednotlivých zemí jsou však neúprosné. Zatímco mnohé státy nemají finance ani na dobudování základní infrastruktury a většina evropských zemí v několika posledních letech škrtala a utahovala opasky, jedna soukromá čínská firma vynaloží téměř miliardu dolarů na vybudování turistické atrakce v cizí zemi.
Významných čínských investic na území Spojeného království, a dokonce i samotného Londýna je však mnohem více. Letos v květnu podepsala čínská developerská společnost Advanced Business Park (ABP) kontrakt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů s londýnským primátorem Borisem Johnsonem na revitalizaci 14 hektarů kdysi nejmodernějších doků Londýna, známých Royal Albert Dock. Na jejich místě vznikne Asian Business Port, jehož součástí budou kancelářské budovy, obchody a rezidenční byty. Další čínská developerská firma Wanda má pro změnu v plánu vybudovat na londýnském Jižním nábřeží luxusní hotel. Mělo by jít o investici ve výši 1,1 miliardy dolarů.
Velká Británie patří k desítce zemí, do níž v posledních letech mířily největší čínské investice.
Od roku 2005 až do současnosti dosáhla jejich výše 17,8 miliardy dolarů, což je dvakrát více než v případě druhé evropské země, kterou je s 9,2 miliardy Francie. Pro zajímavost, Číňané investovali nejvíce do britského energetického sektoru, ale také do banky Barclays, společnosti BP, Diageo a Thames Water. Na jádro společně Před dvěma týdny se čínským investorům otevřely ve Velké Británii další dveře. Ministr financí George Osborne v průběhu pětidenní návštěvy Číny oznámil uzavření dohody o výstavbě nové jaderné elektrárny Hinkley Point, kterou má za 14 miliard liber realizovat francouzská společnost EDF. Čínská státní společnost China General Nuclear Power Group (CGNPG) má ze začátku hrát pouze roli investora s menšinovým podílem, postupně se však bude moci vypracovat na většinového vlastníka. Podle deníku The Wall Street Journal by koncern CGNPG mohl v projektu získat 30- až 40procentní podíl.
„Samozřejmě dohlédneme na to, že budou dodržena veškerá velmi přísná britská pravidla a nařízení týkající se bezpečnosti. Ovšem čínská investice do britské jaderné energetiky znamená, že peníze britských daňových poplatníků budou moci být použity namísto výstavby jaderných zařízení na vybudování škol a nemocnic a v dlouhodobější perspektivě budou rodinám ve Velké Británii účtovány nižší a stabilnější poplatky za elektrickou energii,“ komentoval rozhodnutí ministr Osborne.
Ten se v průběhu návštěvy snažil mimo jiné i o návrat britsko-čínských bilaterálních vztahů do normálu. Vzájemný dialog ochladl poté, co se loni na jaře setkal britský premiér David Cameron s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Peking podobné akce vždy vyhodnocuje jako provokaci.
Podle Osborna představuje nová dohoda „velký krok vpřed ve vzájemných vztazích Velké Británie a Číny čili mezi světově nejstarší a nejrychleji se rozvíjející jaderně-energetickou mocností na světě“.
Zpráva o dohodě vzbudila značnou pozornost nejen díky čínské účasti, ale i díky faktu, že půjde o výstavbu prvních jaderných reaktorů ve Velké Británii od roku 1995. Po katastrofě v japonské Fukušimě se totiž řada zemí od jádra spíše odklání.
Stavba má trvat deset let a poté se Hinkley Point stane jednou z největších elektráren v zemi, schopnou zásobovat elektřinou pět milionů domácností. Londýn chce pomocí dvou nových velkokapacitních reaktorů (generace 3+ typu EPR společnosti Areva, každý o výkonu 1600 megawattů) nahradit stárnoucí jaderné kapacity, jejichž životnost se blíží ke konci. A také snížit emise oxidu uhličitého.
Číňané velice pečlivě studují vlastní historii a na léta ponížení od západních mocností nezapomínají. Nicméně současné vztahy mezi Velkou Británií a Čínou, již dávno dvou rovnocenných partnerů, nejlépe vystihuje pojem pragmatismus. Tím se řídí obě strany. A oběma se to vyplácí, což dokazují i další dohody domluvené v průběhu návštěvy ministra Osborna.
Ten v Pekingu oznámil, že britská vláda hodlá dát čínským bankám širší prostor pro uplatnění v londýnské City. A také zmírní požadavky při udělování víz čínským návštěvníkům. Momentálně mohou držitelé pasů Čínské lidové republiky cestovat do zemí Schengenu na vízum udělené jednou z členských zemí. Na cestu do Velké Británie však musejí podávat samostatnou žádost. Od léta 2014 to již nebude nutné v případě, že navštíví některou ze zemí EU.
„Jsme dvě obchodní velmoci a máme společný zájem na tom, aby obchodní cesty ve světě byly otevřené a volné,“ uvedl v této souvislosti Osborne.
Výměnou za to dostali investoři v Londýně možnost investovat na čínském kapitálovém trhu, který je jinak cizincům uzavřený, 80 miliard jüanů (kolem 13 miliard dolarů).
První desítka
Objem čínských investic a kontraktů v Evropě
(od roku 2005 do června 2013; v mld. USD)
Velká Británie 17,8
Francie 9,2
Švýcarsko 8,2
Řecko 6,6
Turecko 6,4
Německo 4,9
Norsko 4,9
Portugalsko 4,0
Itálie 3,4
Belgie 3,0
Zdroj: Heritage Foundation
Vztahy mezi Velkou Británii a Čínou, již dávno dvou rovnocenných partnerů, nejlépe vystihuje pojem pragmatismus. Velká Británie patří k desítce zemí, do níž v posledních letech mířily největší čínské investice.
O autorovi| Dáša Hyklová • hyklova@mf.cz
