* Čím konkrétně vám vadí Airbnb?
Nejde ani tak o to, čím vadí mně, jako spíše o to, čím vadí občanům. Airbnb a další formy sdíleného ubytování jsou skutečně závažným problémem, protože turisté, kteří v zapůjčených bytech bydlí, mnohdy nerespektují téměř žádná pravidla vzájemného soužití: ruší noční klid, dělají nadměrný hluk, znečišťují společné prostory domu apod. V Praze 1 jsme si udělali analýzu tohoto fenoménu a zjistili jsme, že půjčování svého bytu v rámci sdíleného ubytování přiznává - a tím pádem přebírá odpovědnost za své nájemníky - pouze zlomek skutečných pronajímatelů.
* Jak byste tedy tuto problematiku řešil?
Zde by měly nastoupit legislativní změny, které by pomohly celý problém vyřešit. Nemusíme zase vymýšlet něco extra, stačí se inspirovat v zahraničních metropolích, například v Amsterdamu. Mělo by platit, že půjčovat svůj byt v rámci sdíleného ubytování lze pouze po určitý počet dní v roce.
My v Praze 1 nicméně voláme po změně legislativy také v tom smyslu, aby jednotlivá sdružení vlastníků bytů mohla efektivněji rozhodovat. Když je dnes někdo bezohledný a svůj byt pronajímá skupinám zahraničních turistů, kteří dělají ostatním sousedům peklo, ostatní tento neblahý stav nemohou jakkoli ovlivnit. Ke změně stanov je totiž nutný stoprocentní souhlas. Kdyby však byla přijata zákonná norma, která by místo 100 procent stanovila pouze 60procentní rozhodovací pravomoc, hned by vše bylo jinak. Slušní vlastníci bytů by stanovy pohodlně upravili tak, aby nebylo možné byty v režimu Airbnb pronajímat.
* No dobře, stále však hovoříme o legislativních změnách. Neexistuje ještě nějaké rychlé řešení?
Vím, že některá sdružení vlastníků bytových jednotek začínají využívat místo klíče ke vchodovým dveřím čtečku otisků prstů. To je samozřejmě nápadité a svým způsobem velmi elegantní, avšak nikoli systémové řešení. Já, jako starosta čili veřejný činitel, se přece nemohu smířit s tím, že „lidová tvořivost“ supluje chybějící legislativu.
* Nestačilo by k nápravě, kdyby lépe fungovala policie - zejména ta městská? Nebo jste snad s její prací spokojen?
Víte, my v Praze 1 máme právě těch zmíněných strážníků chronický nedostatek a neustále na to upozorňujeme pražský magistrát. Strážníci jsou natolik přetíženi, že prostě nestíhají. My strážníky a policisty motivujeme přidělováním služebních bytů, mimořádnými odměnami a dalšími benefity, ale bez zásadního navýšení jejich počtu budeme pořád jen „látat díru za dírou“, pokud to tak mohu vyjádřit.
* Máte povědomí o tom, jestli Airbnb podobně jako v Praze vadí také v jiných velkých městech?
Samozřejmě že vadí, a to i v jiných zemích. Praha 1 dlouhodobě spolupracuje s dalšími čtyřmi centrálními městskými částmi hlavních měst ve střední Evropě. V poslední době se na každé z našich schůzek řešila hlavně problematika Airbnb. Mají s tím stejné problémy, ať je to Bratislava-Staré Mesto, Budapešť-Budavár, Varšava 1-Šródmiešcie či Vídeň 1-Innere Stadt. Jak vidíte, v případě Airbnb jde skutečně o globálnější problém.
* Nebylo by tedy lepší sdílené ubytování vnímat spíše jako projev moderní doby, než proti němu tolik bojovat?
Kdybych tohle řekl svým voličům, ti by mě asi hnali… Ale vážně: platforma Airbnb byla na začátku vynikajícím nápadem, který měl především mladým lidem usnadnit cestování a poznávání zahraničních měst a zemí. Posléze to však zcela „nabobtnalo“ a zbytnělo do současné komerční podoby, která je svou masovostí naprosto neudržitelná zejména ve vztahu k ostatním lidem, kteří v daném domě bydlí.
Již jsem řekl, že bychom se měli inspirovat ve vyspělých západních městech, a to nejen v otázce regulace Airbnb.
Komerční tlak, který je u nás v Praze 1 všudypřítomný, dosahuje mnohdy příšerných podob. Takzvaná pivní kola, různé elektrokoloběžky a podobné věci obtěžují v neutuchající míře a sotva se podaří po mnohaletém boji něco omezit (jako byly například vozítka Segway), vzápětí se objeví jiná turistická „hračka“. Nezbývá mně nic jiného než být důsledný, trpělivý a až neodbytný v přesvědčování kolegů na ministerstvech a ve sněmovně, aby nám starostům poskytli další nástroje, jak účinně chránit občany před „divokými“ formami turistického ruchu. •
Mělo by platit, že půjčovat svůj byt v rámci sdíleného ubytování lze pouze po určitý počet dnů roku.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
