Rekonstrukce se týká části náměstí od Můstku k ústí Vodičkovy a Jindřišské ulice a Prahu vyjde zhruba na 326,6 milionu korun. Rozšířen má být prostor pro pěší na úkor automobilů, přibýt mají například pítka čí zeleň. Oprava se uskuteční na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005. V budoucnu bude opravena také horní část náměstí, na kterou se podle plánů vedení města mají vrátit tramvaje.
"Všichni jsme si vědomi závažnosti situace kolem koronaviru, ale chceme na druhé straně pomoci ekonomice a začít stavět. Problematické jsou ovšem provozní doby na úřadech a také omezená možnost osobního setkávání," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Nedá se tak podle něj vyloučit drobné zpoždění, ale cílem je s pracemi začít v dubnu.
Mrtvo pod koněm. Revitalizace Václavského náměstí se významně komplikuje
Magistrát se delší dobu zabývá zbývajícími stánky, jejichž provozovatelé i přes absenci nájemní smlouvy odmítají svoje místa na Vácalvském náměstí opustit. Smlouva všem stánkařům skončila s koncem roku 2016 na základě novely městského tržního řádu, od té doby se snahám města je vystěhovat právně brání. "V tomto případě tak mohl koronavirus částečně sehrát i pozitivní roli, neboť jeden z posledních stánkařů na Václavském náměstí, který odmítal prostor opustit, sám dobrovolně ukončil činnost, neboť neměl zákazníky," vysvětlil Hofman.
Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. Původně se jmenovalo Koňský trh a bylo zřízeno dekretem Karla IV. V 19. století bylo nejprve přejmenováno na Svatováclavské náměstí, posléze na Václavské.
