ČESKÝ TRH Již na počátku 90. let se v Praze usídlila řada velkých nadnárodních koncernů. Jako první tak na řadu přišla výstavba kancelářských budov. Spolu s nárůstem kupní síly přibývaly také mamutí obchodní centra. To vyvolalo potřebu velkých logistických center.
ČESKÝ TRH Již na počátku 90. let se v Praze usídlila řada velkých nadnárodních koncernů. Jako první tak na řadu přišla výstavba kancelářských budov. Spolu s nárůstem kupní síly přibývaly také mamutí obchodní centra. To vyvolalo potřebu velkých logistických center.
V současné době je v Praze k dispozici takřka 1,83 milionu metrů čtverečních nových nebo rekonstruovaných kancelářských prostor nejvyššího standardu (takzvaná kvalita A). Loni bylo postaveno dalších 144 tisíc metrů, více než polovina z toho ale v okrajových čtvrtích.
Ve vnitřním městě se volné pozemky či budovy vhodné k rekonstrukci hledají už velmi těžko. Proto se stále více staví v takzvaném širším centru a na periferii. „Velmi oblíbená začíná být Praha 8, což je zjevně důsledkem zmizení obav ze záplav a tamní nově vybudované infrastruktury,“ říká Tewfik Sabongui z konzultantské společnosti Jones Lang LaSalle. Právě v Karlíně se nachází loni dokončený a v soutěžích často oceňovaný Nile House.
V atraktivních lokalitách Prahy se v současnosti za metr čtvereční kancelářské plochy platí až 19,50 eura měsíčně. Míra neobsazenosti je poměrně vysoká (přes 12 procent), ale na druhou stranu se má za to, že nájemné v příštích letech poroste. „Přes relativně silnou nabídku se administrativní budovy staví dále, developeři ale musejí brát zřetel na stoupající nároky nájemců stran lokality a vybavení,“ říká Sabongui.
OBCHODŮ JE STÁLE MÁLO
Nabídka je silná i v segmentu nových obchodních ploch. Loni ji posílilo rozměrné Centrum Chodov (55 tisíc metrů čtverečních), letos se očekává dostavba komplexů NovoPlaza a Šestka, před dokončením je také další etapa rozšíření centra Tesco Letňany.
Přes velmi aktivní výstavbu má v evropském kontextu Praha moderních obchodů spíše málo: celkem jich je 534 tisíc metrů, zatímco třeba Varšavané mají k dispozici kolem jednoho milionu metrů a třeba v Paříži lze nakupovat v obchodních centrech o rozloze 3,6 milionu metrů. Praha má ovšem pátou nejdražší obchodní ulici v Evropě - jsou to Příkopy, kde se za metr obchodní plochy platí 150 eur měsíčně.
Narůstající obchod i výroba si vynucují výstavbu logistických parků. To je developerský hit posledních dvou let, přičemž jejich výstavba se v první fázi soustřeďovala na okolí Prahy, hlavně kolem dálničních tahů D1 a D5. Letos bude například dokončen park Southpoint. Současně s výstavbou nových parků se rozšiřuje výměra i již dokončených. Výše nájemného v těchto prostorách činí v průměru 5,25 eura za metr a měsíc a do budoucna se počítá s mírným růstem. Míra neobsazenosti je totiž extrémně nízká (3,4 procenta).
BYT ZA ŠEDESÁT MILIONŮ
Jestliže česká metropole patří k nejatraktivnějším lokalitám „komerčních“ developerů, pro bytovou výstavbu platí totéž. V loňském roce padlo několik rekordů: dokončeno bylo v Česku takřka 33 tisíc nových bytových jednotek a výstavba dalších 40 tisíc byla zahájena. Právě Praha měla na obou údajích lví podíl. Její role je ovšem patrnější, když přičteme ještě výstavbu ve Středočeském kraji. Satelitní bydlení je totiž ve stále větší oblibě, neboť mimo pražský katastr developery vytlačuje nedostatek volných pozemků. Praha a Středočeský kraj se tak na zahájených bytových stavbách podílejí celými 44 procenty.
Nabídka bytů je v hlavním městě poměrně široká. Přitom je patrné její zesílení ve vyšších kategoriích. „V posledním období zaznamenáváme trend zvýšeného zájmu o byty střední a vyšší cenové úrovně. Trh se již stabilizuje, což se promítá nejen do poptávky o levnější byty, ale i do rostoucího zájmu o dražší bydlení,“ komentuje poměry na pražském bytovém trhu Radek Polák ze Sekyra Group.
Ta mimo jiné stojí za přestavbou bývalé cukrárny „U Myšáka“ ve Vodičkově ulici v centru Prahy. Původně šlo o neorenesanční dům (postaven byl v roce 1883), kde měl sídlo proslulý cukrář František Myšák. Dům je ovšem dnes již víceméně nefunkční. Proto z něj zůstane jen zachovalá část rondokubistické fasády z dvacátých let minulého století. Dům, jehož přestavba začala loni, po dokončení nabídne obchodní a kancelářské prostory a především také byty.
Nadstandardní bydlení rovněž nabídne rezidence Františkánská zahrada, kde vznikne 33 bytových jednotek. Za metr čtvereční zájemci zaplatí od 125 až do 195 tisíc korun. Nejdražší byt o výměře 310 metrů bude stát 60 milionů korun. „Třetina bytů je už rezervována, a to právě ty nejdražší,“ tvrdí Polák.
Praha má zjevně schopnost absorbovat i takovou nabídku, základ jejího bytového trhu ale tvoří projekty „skromnější“. Cena za metr čtvereční nového bytu v Praze se pohybuje od 30 do 40 tisíc korun. Ovšem jen málokdy podkročí hranici 30 tisíc korun. K největším projektům, jejichž realizace je rozdělena na několik etap, patří Nové Zahradní Město a Nová Harfa, kde nové bydlení naleznou stovky rodin.
