S tím, jak se klade stále větší důraz na životní prostředí, zdraví a psychickou pohodu, čelí města napříč světem novým výzvám, k jejichž splnění zavádějí řadu chytrých řešení. Ať už jde o technologie, infrastrukturu, energetickou aktivitu, dopravu a mobilitu či kvalitu života jako takovou.
Všechny tyto faktory zároveň představují kritéria, podle kterých se města umisťují v každoročním žebříčku Smart City Index, a to včetně české metropole, jež letos obsadila 15. místo z celkových 141 hlavních měst.
Na druhou stranu, i přes skutečnost, že patří k 20 nejlepším na světě, má Praha stále co zlepšovat. K tomu, aby se probojovala ještě výš, jí chybí dostatečné digitální kompetence, se kterými integrace „smart řešení“ úzce souvisí. Kromě toho je dle ředitelky divize poradenství poradenské společnosti enovation Markéty Krykové nutné klást větší důraz na trendy v oblasti energetiky, konkrétně energetiky komunitní a energetického managementu.
Neméně důležité jsou inovace v dopravě, tedy elektromobilita či autonomní mobilita. A v neposlední řadě pak za pozornost stojí rovněž efektivní odpadové hospodářství, digitalizace či kyberbezpečnost, která bývá obecně podceňovaná.
Brzdou jsou hlavně finance
Potenciální rozvoj v Česku momentálně brzdí hlavně finance, byť nabídka podpory je opticky široká a lze ji v oblasti municipalit a parciálních řešení vyčíslit na jednotky miliard korun. Městům ale chybí smart city řešení komplexního druhu.
„Koncepčně cílená finanční podpora, stejně jako opatření, často směřuje na úzce zaměřená parciální řešení a nereflektuje reálné potřeby daného města. Mimo jiné máme také velký dluh v ohledu energetické náročnosti veřejných budov a infrastruktury, který se naplno projevil v souvislosti s energetickou krizí,“ říká Kryková.
Město | Země | |
1. | Curych | Švýcarsko |
2. | Oslo | Norsko |
3. | Canberra | Austrálie |
4. | Ženeva | Švýcarsko |
5. | Singapur | |
6. | Kodaň | Dánsko |
7. | Lausanne | Švýcarsko |
8. | Londýn | Anglie |
9. | Helsinky | Finsko |
10. | Abú Dhabí | Spojené arabské emiráty |
Zdroj: Smart City Observatory 2024
Nicméně, alespoň částečně lze implementaci chytrých řešení do měst podpořit několika dotačními tituly. Často se jedná o kombinaci dotací z evropských fondů, národních programů a partnerství veřejného a soukromého sektoru. „Celkově lze říci, že financování smart city projektů je podporováno širokou škálou dotačních programů a grantů, což usnadňuje jejich realizaci a přináší přímé výhody pro obyvatele měst,“ míní Kryková.
Chytré programy už máme
Aktuálně se oblasti chytrých měst dotýká třeba program eGovernment, v rámci kterého lze čerpat prostředky na kompletní digitalizaci státní správy, nebo projekt Energetické úspory veřejných budov. Ten pomáhá snížit jejich energetickou náročnost a podporuje výstavbu či rekonstrukci obnovitelných zdrojů.
Řešení hodné chytrých měst splňuje také Kybernetická bezpečnost (NPO), jejímž cílem je pořídit a rozšířit informační a komunikační systémy a infrastruktury. Okrajově se smart cities dotýká také titul eHealth s podporou elektronického zdravotnictví.
Mezi nejlepšími se v indexu již tradičně drží města jako Curych, Oslo a Canberra. Výrazně si pak polepšila Dubaj, která Prahu posunula o příčku níž. Slovenská Bratislava v žebříčku naopak stoupala, a to o šest pozic. Stále ale zůstává daleko za Prahou. Konkrétně na 56 příčce. Nejvíce chytrých měst se nachází v Evropě a Asii, do top 20 se naopak nedostalo žádné z měst Severní Ameriky a Afriky.