Ekonom Petr Zahradník z České spořitelny se jako člen Evropského hospodářského a sociálního výboru dlouhodobě věnuje finančnímu systému Evropské unie, včetně rozpočtových a dotačních nástrojů. V rozhovoru pro týdeník Euro hodnotí český návrh Národního plánu obnovy (NPO). Jeho hlavní charakteristikou je podle Zahradníka jistá vypočítavost. „Velmi silně se tu promítá náš dlouhodobý rys při využívání evropských peněz: tedy příliš se nezabývat skutečnou potřebou a účelem, ‚něco‘ předložit a hlavně peníze vyčerpat, aniž by nám do toho někdo jiný mluvil,“ kritizuje tradiční přístup českých vlád Zahradník.
Národní plán obnovy, který premiér Babiš předložil v Bruselu, vypadá jako slepenec opatření, která příliš nenaplňují smysl obnovy společností a ekonomik po covidové pandemii.
Vidíte to podobně?
Za relativně dobrou zprávu považuji již to, že první draft Národního plánu obnovy byl Evropské komisi včas předložen a že jeho zpracování vedlo k zamyšlení se nad tím, jak je česká společnost zasažena pandemií, jak zásah změkčit a jak se připravit na případný obdobný šok v budoucnu. Tím ale můj lichotivý tón končí. První draft NPO především dostatečně nereflektuje hlavní důvod vzniku NPO – tedy vazbu na pandemii. Národní plán obnovy by měl mít v sobě zabudován test způsobilosti, aby jednotlivé pilíře, komponenty a zejména projekty vykazovaly přímou vazbu na pandemii, ať již ex post, tedy řešení či zmírnění jejích následků, tak ex ante, tedy zavádění preventivních opatření posilujících odolnost našeho socioekonomického systému. A všechno, co tuto přímou vazbu neprokáže, by mělo být z NPO nekompromisně vyřazeno.
Zbylo by potom v plánu něco?
Více než polovina navržených alokovaných zdrojů NPO připadá na rozvoj fyzické infrastruktury a zelené tranzice. Pod touto rouškou se skrývá řada oblastí, které s covidem nemají nic společného a jež navíc představují dlouhodobé resty, které neumíme řešit, a NPO se zdá být z nebe spadlým dárkem, který bude tyto resty financovat. Nic proti dobudování alespoň elementárního dálničního systému, ale ten má být podpořen z jiných peněz. V draftu dál vidím disharmonii mezi potřebou obnovovat a potřebou posilovat odolnost; tyto potřeby by měly být vyvážené. NPO se snaží obnovovat, respektive překonávat zděděné resty a zaměřovat se na oblasti, které s covidem nemají mnoho společného. Preventivních opatření k posilování odolnosti tam moc nevidím.
V návrhu se také silně promítá náš dlouhodobý rys při využívání evropských peněz, tedy příliš se nezabývat skutečnou potřebou a účelem, „něco“ předložit a hlavně peníze vyčerpat, aniž by nám do toho někdo mluvil. U optimálního NPO by mělo být na první pohled jasné, že typologie jím podpořených projektů je diametrálně odlišná od kohezní politiky a dalších programů EU. A to z draftu NPO věru nevyplývá – jsou tam zařazeny vzájemně zaměnitelné věci, které najdeme v kohezní politice i v jiných programech. Pořád v nás přetrvává, že dostupnost peněz je víc než účel, na který jsou peníze vynakládány.
Premiér odvezl plán do Bruselu tak trochu navzdory vládě. Dá se očekávat, že Evropská komise plán vrátí k přepracování?
Slyšel jsem, že draft NPO nebyl vládou schválen, ale není to oficiálně potvrzené.
Leč mé předchozí odpovědi naznačují, že se domnívám, že bude zapotřebí přepracovat již samotný draft NPO a jeho východiska. A z neoficiálních pracovních a kolegiálních zdrojů, které mám v Bruselu, jsem nabyl dojmu, že požadavek Evropské komise na přepracování draftu NPO bude poměrně robustní.
Největší část investic jde do fyzické infrastruktury, kde jsou položky jako oprava železničních přejezdů či odhlučnění dálnic. To na rozvojové programy, na něž myslela EU, moc nevypadá.
Nejvíce se investuje do betonu. Na konci druhého desetiletí 21. století je na beton dost pozdě, ne?
Myslím, že právě v této oblasti se obsah našeho NPO a představy Evropské komise, potažmo Evropské rady, která v červenci schválila plán facility na podporu obnovy a odolnosti, z něhož se národní plány obnovy financují, nejvíce odlišují.
Tematicky i vahou finanční alokace.
Bylo by zajímavé požadovat na autorech draftu vysvětlení, v čem se oprava železničních přejezdů protíná s potřebou řešit následky covidu. A pokud tyto typy projektů mají utratit více než polovinu finanční alokace NPO, je to dvakrát na zamyšlenou. Připadá mi to jako zneužití možnosti mít zde tak objemný zdroj peněz na zalátání desetiletí trvajících restů. Mnohé z nich jsou ještě dědictvím zanedbanosti v minulém režimu a projevem neschopnosti veřejného sektoru je za třicet let odstranit. Tyto resty se musejí řešit, ale NPO není ten správný zdroj pro jejich odstraňování. » Minimální peníze z celého balíku jdou na vědu a výzkum, hluboko pod deset procent, na zdravotnictví 15 procent. Na beton půjde 118 miliard, skoro 60 procent. Není to i tím, že Česká republika není schopna připravit projekty a jedině stavební lobby umí nabídnout rychle proveditelné akce?
Myslím, že je to primárně reflexe našeho převládajícího ultramaterialistického uvažování, kombinovaného s vypočítavostí v přístupu k evropským zdrojům i k členství v EU jako takovému. Na co si nejsem schopen sáhnout či kudy nemohu projet svým vozidlem, jako by neexistovalo.
Právě vámi uváděné oblasti vědy, výzkumu a zdravotnictví jsou ty, které nejenže mají s covidem logickou provázanost a sounáležitost na rozdíl od železničních přejezdů nebo odhlučnění dálnic, ale právě věda a výzkum jsou u nás dosud zcela nevyužité faktory dlouhodobého růstu a prosperity.
Zmíněné oblasti se ke covidu vážou jak z pohledu obnovovací, tak odolnostní funkce. Pilotními programy našeho NPO by měly být právě věda a výzkum, zaměřené na objevy, výrobu, spravedlivou distribuci vhodných léčiv, aplikaci léčebných postupů a procedur. Dalším cílem programu by mělo být přizpůsobení zdravotnických zařízení a center sociální péče potřebám, které nynější pandemie odhalila. A rovněž posílení krizového managementu a integrovaná propojenost jeho jednotlivých složek a zajištění dostatečného množství kompetentních lidí, aby mohlo vše fungovat, včetně posílení naší vlastní farmaceutické báze, která v důsledku zániku firmy Spofa a snížení významu Zentivy již nehraje v této záležitosti určující roli.
V plánu je také několik opatření – zrychlení odpisů, daně ze ztráty –, která přímočaře míří na vylepšení české fiskální bilance. Našel jste v českém plánu alespoň nějaké investice, k nimž je fond obnovy určen?
Nic proti aplikaci zrychleného odepisování či zpětnému uplatňování daňové ztráty, ale to má řešit ministerstvo financí a do plánu tohoto typu to nepatří. NPO by měl být platformou projektového financování na bázi centrálně řízeného programu, kde dojde k podpoře jednotlivých vybraných projektů příslušnou finanční částkou, ať již v podobě dotace, půjčky, či jiného finančního nástroje. Ale ani při největší míře fantazie nemohu považovat za takový projekt to, že díky zrychleným odpisům či zpětnému uplatnění daňové ztráty se prohloubí rozpočtový schodek, který pak bude záplatován z NPO.
Na hodnocení rozvojových investic v rámci NPO je brzy, protože ještě nedošlo ke konkrétnímu vymezení projektů. Nicméně abych nebyl tak škarohlídský, v pilíři zaměřeném na digitální transformaci vidím řadu oblastí, které tematicky spadají pod to, co má NPO podporovat.
Spokojen jsem též s částí věnovanou vzdělávání. U podpory podnikání se naopak pracuje s tématy, která sami podnikatelé v současnosti buď za nijak zásadní nepovažují, nebo nejsou kompatibilní s podstatou a smyslem NPO.
NPO se snaží obnovovat, respektive překonávat zděděné resty a zaměřovat se na oblasti, které s covidem nemají mnoho společného.
O autorovi| Petr Fischer, fischer@mf.cz
