Celkový přebytek hospodaření za městské části je saldem přebytků hospodaření 38 městských částí v souhrnném objemu asi 1,97 miliardy a záporných sald u 19 městských částí v objemu 1,13 miliardy. „Oproti celoročnímu upravenému rozpočtu nevykazuje zhoršený hospodářský výsledek žádná z městských částí,“ píše se v dokumentu.
Městským částem loni vzrostly daňové i nedaňové příjmy. V případě daňových to z předloňských 1,49 miliard bylo 1,534 miliardy a nedaňové byly místo asi 488 milionů předloni zhruba 724 miliardy. Zvýšily se rovněž takzvané transfery, tedy peníze, které dostávají od města a státu. Naopak poklesly kapitálové příjmy.
Radnicím meziročně kleslo čerpání peněz určených na výdaje. U běžných výdajů je přebytek způsoben tím, že od magistrátu ve schváleném rozpočtu na ně dostaly přidáno proti předloňsku zhruba 840 milionů korun, z nichž ale radnice využily pouze necelých 511 milionů.
Proti očekávání bylo nižší čerpání rovněž u investic. Radnice investovaly více než pět miliard korun, přičemž v upraveném rozpočtu na minulý rok byla částka na kapitálové výdaje 10,68 miliardy.
Z takzvaných velkých radnic, tedy Prahy 1 až 22, jich skončilo se schodkem šest. V největším minusu skončila Praha 10, která měla příjmy asi 904,54 milionů korun a výdaje 1,31 miliardy.
Objem financí pro městské části se v posledních několika letech zvýšil. V roce 2017 to bylo 4,24 miliardy, v roce 2018 bylo v rozpočtu vyčleněno 4,44 miliardy a na loňský rok je to 4,76 miliardy. Na letošek to je zhruba 4,98 miliardy korun.
Hospodaření Prahy jako obce i kraje zároveň loni skončilo přebytkem zhruba 14,67 miliardy korun. Většinu tvoří nevyčerpané investiční výdaje. Příjmy dosáhly 95,4 miliardy korun a výdaje 80,69 miliardy. Hospodaření samotného hlavního města skončilo přebytkem 13,83 miliardy korun.
