Bývalý starosta Pramenů Václav Brenner měl smělou vizi. Kdysi prosperující lázeňské městečko nad Mariánskými Lázněmi, kde hosté v létě hráli tenis a v zimě skákali na lyžích ze skokanského můstku na protilehlém kopci, znovu postaví na nohy zemitá minerálka vytékající z Giselina a Rudolfova pramene – konkrétně její stáčírna. Pro svůj nápad Brenner získal nejen zastupitelstvo obce, ale i soukromého investora, který by z každého stočeného litru minerálky platil do obecní kasy čtyři haléře, ročně téměř dvacet milionů korun. Obec s třímilionovým ročním rozpočtem proto na půjčku vykoupila příslušné pozemky a zaplatila sedmnáct průzkumných vrtů, celkem za víc než třicet milionů korun. Načež v roce 2009 ze všeho sešlo.
Dnes už je jedno, jestli za následnou zkázu může starosta, který viděl příliš daleko, militantní ekologové hájící přírodu nebo investor, který si najednou vše rozmyslel. Důležitý je jen hrozivý účet za celý obecní plán: devadesát dva milionů korun dluhu, český rekord v počtu neuskutečněných voleb, protože nikdo nechtěl kandidovat, nucená státní správa a totální exekuce obecního majetku. A taky polorozpadlá obec, odkud utíkají lidé, protože zde nic nefunguje. Pro ilustraci nabízím i jednu typicky českou statistiku: z dvacítky hospod tu dnes zbyly dvě. A v pondělí v poledne jsou obě zavřené.
To chce čas A stejně tak obecní úřad. Máloco symbolizuje smutný osud obce tak věrně jako příběh zdejšího místního úřadu. Jako každé slušné městečko mívaly i Prameny svou historickou radnici. Kdysi sídlila na náměstí, z nějž dnes z jedné strany zbyla řada různě barevných okálů, zatímco tu druhou zdobí polorozpadlé barabizny. Ještě než zkrachovala, rozhodla se obec radnici opravit, takže úřad přesunula do sousedního domu. „V jednu chvíli jsme měli dva obecní úřady, dnes nemáme ani jeden,“ říká s ironií v hlase současná starostka Pramenů Michala Málková. Ne náhodou někteří místní o vlastní obci říkají, že zde působí „divné vlny“.
Prameny zkrachovaly právě ve chvíli, kdy se radnice měla přesunout zpět do historické budovy. Jenže už to nestihla a záhy přišla o obě sídla: to dočasné ztratila, protože se brzy rozpadlo i zastupitelstvo a jeho roli převzal stát; opravená historická budova šla pro změnu do dražby, kde se prodala za necelých 900 tisíc korun. Oba domy jsou dnes spolehlivě mrtvé: na prvním připomíná někdejší život pouze nápis na zdi „Restaurace U Radnice“, na druhém vůbec nic. Současná majitelka s ním sice měla jisté plány, jenže pak zjistila, že Prameny poslední dobou plánům moc nepřejí, takže nově opravená budova znovu chátrá. Jediné, co zde funguje, je veřejný telefonní přístroj.
Málková proto úřaduje z vlastního domu, na jehož vrata přibila ceduli s nápisem Obecní úřad. Starostkou se stala na jaře roku 2012, kdy se s několika dalšími místními odvážlivci rozhodla obnovit obecní zastupitelstvo. Neměli tehdy žádné konkurenty. „Lidi se báli kandidovat, protože nevěděli, co na úřadě zbylo po předešlém vedení,“ vysvětluje. Přesto spolu nesedíme u ní doma, i když pondělí bývá úředním dnem; mluvíme po telefonu, protože jediný úřední den v Pramenech je středa. V případě úřední potřeby v jiný den najdete na vratech domu číslo starostčina mobilu.
Není to tady jediná neobvyklá věc. Když se Málkové zeptám, za jaké hnutí se stala starostkou, zarazí se. „Já nevím, já si teď nemůžu vzpomenout… Za obec Prameny? Nebo… Já teď fakt nevím, už jsem to dlouho nepoužívala. Ježíš, to je trapas,“ říká. Hnutí se ve skutečnosti jmenuje Naše Prameny a zatím se zdá, že zůstane jediným kandidátem i v letošních místních volbách. Většina místních totiž na politiku zanevřela.
A možná je to tak i lepší. Volbu Málkové nenapadl u soudu nikdo jiný než známý politický podvodník Lukáš Kohout, naposledy organizátor protiromských demonstrací ve Šluknovském výběžku. Nikdo neví, kde se v bohem zapomenutých Pramenech vzal, zřejmě jen vycítil šanci na další podfuk. „Přijel sem a vyprávěl lidem, že až bude starostou, tak obec oddluží. Myslel to úplně vážně. Jen vlastní hloupostí nakonec nestihl včas podat kandidátku,“ vzpomíná Málková.
I ona má v těsném sousedství rozpadlý dům připomínající nálet. „V roce 2006 ho koupil člověk z Plzně, pak mu ale došly peníze a od té doby dům chátrá,“ vypráví starostka typický zdejší osud. Ten se týká i jejího domu, jejž vlastní s matkou: svépomocí v něm buduje penzion, který možná nikdy neotevře. Zaprvé nemá peníze na dokončení vnitřku a zadruhé
turistika obci příliš nepřeje. A nejen ta. Kromě státních Lesů ČR tu nezbyl téměř žádný zaměstnavatel. „Většina mladých se proto odstěhovala, odešli do Německa a do Rakouska. Nebo se přestěhovali do Mariánských Lázní,“ říká starostka. A ti, co mají práci, dělají za 10 až 12 tisíc měsíčně.
Mnozí místní si také museli v dražbách koupit obecní domy a byty, ve kterých celý život bydlí. Právě tím vlastně kdysi sága zdejších dluhů začala. Obec musela domy a byty počátkem 90. let minulého století vykoupit od Pozemkového fondu, pak je ale nesměla prodat. Jejich prodej nakonec vynutila až totální exekuce obecního majetku. Například okály, které většinou nechtěl nikdo jiný než jejich nájemníci, se dražily i za 380 tisíc korun. „Slušné, ne?“ usmívá se Málková.
Přesto vidí určitou naději: když obci, jež nyní dluží kolem 90 milionů korun, pomůže návratnou finanční pomocí stát, může prý dluhy splatit za deset let. A jak to vlastně celé berou místní? „Všechno je tady normální, jen dlužíme skoro sto milionů,“ nabízí z balkonu okálu vysvětlení místní muž. „Všichni už si zvykli, každý má svých starostí dost. Někteří jsou stále naštvaní na starostu, jiní už to neřeší,“ popisuje situaci Málková.
Už mu chybějí jen ruce I pohled do Poslanecké sněmovny při řečnických obstrukcích bývá veselejší, než když si v Pramenech stoupnete na někdejší historické náměstí, jejž půlstoletí devastace proměnilo v nejbezútěšnější plac na světě. A zvlášť máte-li v ruce knihu Luďka Jaši nazvanou Prameny, ztracené lázně západních Čech.
„Kdysi vzkvétající město, plné života, prošlo mnoha vlnami rozkvětu a úpadku. Stály zde krásné a výstavné domy místních boháčů postavené v obdobích blahobytu, ale i bídné domky chudých lidí,“ píše autor. Dnes tu bohužel najdete spíš jen to druhé.
Zkáza převážně německého lázeňského městečka jménem Bad Sangerberg s pivovarem, bankou, hotely, zájezdními hostinci a školou začala poválečným odsunem Němců a pokračovala řáděním komunistů, kteří z idylického místa nejdřív udělali vojenský újezd a poté ubytovnu pro horníky.
Nynější dluhy tak jsou už jen smutnou tečkou.
Žalostný stav nejlépe ilustruje porovnání fotografie z roku 1900 se současností.
Z tehdy honosného činžáku uzavírajícího někdejší náměstí, dnes beznadějné ruiny, vítají hosty místní vágusové kamarádskými slovy: „Padej vocaď, mrdko!“ Pokud se do týdne nezřítí zbytky sousedního domu, kdysi rozlehlé městské usedlosti, připíšou si Prameny i menší zázrak.
A jen mimochodem: zatímco v roce 1945 zde žilo přes 1500 lidí, dnes jich tu zůstala asi stovka. „Než abych se tam oběsil, radši jsem utekl,“ řekl mi majitel dvou zdejších domů, který vloni na podzim emigroval do středních Čech, kde prý zase našel normální život. Své domy zkouší prodat, nikdo je ale nechce. „Když tam dnes obejdete lidi, tak dvě třetiny budou nostalgicky vzpomínat na komunisty, kdy dělali v JZD a do obce jezdil autobus každou hodinu. Dnes sem jezdí třikrát denně a všichni se bojí, aby neztratili práci u Lesů ČR. V téhle vesnici prostě nefungují základní životní funkce,“ dodává.
Ne každý to vidí tak černě. Místní zastupitelka Lenka Cholínská, jež si stejně jako starostka nemůže vzpomenout na jméno svého politického subjektu, nedávno emigrovala opačným směrem: ze středočeského Kladna do Pramenů. A zašlou slávu adoptované obce se snaží křísit v občanském sdružení Obnova obce Prameny. Od dárců na ni sdružení vybralo kolem 100 tisíc korun, za které opravilo historické minerální prameny a sochu svatého Jana Nepomuckého. Chudáku mučedníkovi, jemuž poslední půlstoletí v Pramenech moc nepřálo, tak dnes chybějí jen paže, ty se prý ale už dělají. „Dřív mu chyběla i hlava, občas mu ji urazil nějaký dlouhý náklaďák,“ popisuje Cholínská pomalý pokrok. K úplnému vzkříšení to bude ještě hodně dlouhá cesta.
900 000 Kč dluží každý obyvatel obce Prameny, když se rozpočítá 90milionový dluh mezi všech 125 obyvatel.
173 082 Kč dluží každý Čech, když se rozpočítá celý veřejný dluh mezi veškeré obyvatelstvo.
O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz
