Přátelství postavené na ropě

Dodávky nerostné suroviny z jihoamerické země se během čtyř let více než zdvojnásobí

Opět si notovali. Venezuelský prezident a neúnavný kritik USA Hugo Chávez navštívil nedávno Čínu. Od roku 1998, kdy byl poprvé zvolen do funkce, zavítal do nejlidnatější země světa již pošesté. Chávez s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem jednali hlavně o ropě. Z prohlášení obou státníků je ale zřejmé, že se dokážou domluvit i v dalších oblastech. Chávez využil zahraniční cesty jako příležitosti světu opět připomenout vlastní geopolitické názory. Nejprve se zmínil o Libanonu a Izraeli. Dle jeho názoru by měli být izraelští politici stíháni za genocidu. „Izrael dělá totéž co kdysi Hitler,“ řekl. „Naše sympatie patří arabskému lidu a odsuzujeme Izrael.“ NOVÝ SVĚTOVÝ ŘÁD Venezuelský vládce několikrát zopakoval, že se vytváří nový světový řád – posouvá se prý moc ze Spojených států amerických k zemím, jako jsou Írán, Japonsko a Čína. „Formujeme nový, vyvážený svět. Nový světový pořádek bude multipolární,“ konstatoval Chávez krátce po příletu do Číny. „Jednopolární svět zkolaboval. Zhroutila se síla USA,“ pokračoval. „Každý den posilují nové globální mocnosti – Peking, Tokio, Teherán. Moc se posunuje na východ a na jih,“ upřesnil. A roli Číny vyzdvihl i v dalších prohlášeních. „Během finanční krize byly její ekonomické zásahy pro svět značně pozitivní. V současné době je Čína nejsilnějším motorem, který vyvádí svět z mezinárodního kapitalismu,“ konstatoval Chávez těsně před tím, než se sešel s čínským prezidentem. Slova venezuelské hlavy státu musela potěšit čínského vůdce Chu Ťin-tchaa, který o zviditelnění Číny a posílení její pozice v zahraničí usiluje. Čínské vedení sice otevřeně nepodporuje politickou rétoriku Cháveze, nicméně si dobře uvědomuje, že pro ekonomiku je spojenectví s Venezuelou výhodné. A to nejen kvůli venezuelské ropě, ale také kvůli její geografické poloze. Odsud se totiž Čína může dostat k dalším nerostným surovinám v Jižní Americe. Venezuelský prezident v Pekingu slíbil, že do Číny bude proudit podstatně více ropy než doposud. Export by měl růst ze současných 380 tisíc barelů denně na jeden milion v roce 2013. Pro Venezuelu není Čína jen jedním z mnoha zájemců, kteří chtějí nakupovat ropu. Chávez se usilovně snaží co nejvíce utlumit jakékoliv kontakty s USA. A Čína může být vhodnou náhradou. Zvláště v době, kdy se chce vymanit z přílišné závislosti na ropě dovážené ze Středního východu. Venezuela je největším producentem ropy v Latinské Americe a rychle se modernizující Čína s téměř 1,3 miliardami obyvatel je zase zárukou sílící poptávky po nerostné surovině. „Hospodářský útlum zmírnil krátkodobý zájem o dodávky ropy,” říká Kevin Tu, analytik společnosti MK Jaccard and Associates. „Když se ale na věc podíváme z dlouhodobé perspektivy, bude ropa nadále nedostatkovou komoditou. Zvláště poté, co se svět začne vzpamatovávat z krize,” dodává Tu. NEJEN ROPA Přestože ropa ve spojenectví Číny a Venezuely jasně dominuje, během více než desetiletého přátelství se spolupráce rozšířila i do dalších sektorů. Obě země již investovaly dvanáct miliard dolarů do společných podniků, které působí v oblasti těžby ropy, infrastruktuře a zemědělství. Čína souhlasila s tím, že své aktivity ve venezuelském ropném sektoru nadále posílí. „Jenom tyto přísliby dostačují, abych byl s cestou do Číny spokojený,“ konstatoval před odletem zpět do Venezuely Chávez.
Již během únorové návštěvy čínského viceprezidenta Si Ťin-pchinga ve Venezuele podepsala Čína s Venezuelou dvanáct obchodních smluv. Obě strany odsouhlasily, že zdvojnásobí kapitál ve společném investičním fondu na dvanáct miliard dolarů. „Fond je součástí naší strategické aliance a podporuje naše společné zájmy. Zároveň stvrzuje pozici Venezuely jako dodavatele ropy do Číny na příštích pět set let,“ řekl Chávez. Dohodnutá spolupráce se mimo jiné týká výstavby továrny na výrobu mobilních telefonů, montážní haly na domácí spotřebiče či zakládání společných zemědělských podniků. Dle venezuelských statistik dosáhl v loňském roce obchod s Čínou deseti miliard dolarů. Díky Číně mohla loni Venezuela spustit svůj první geostacionární satelit. Ostatně do centra kosmického výzkumu, kde byl satelitní systém vybudován, zavítal Chávez i během svého pobytu v Číně. A opět nešetřil chválou. „Vytváříme strategickou alianci s pevností Čínské zdi,“ řekl Chávez čínskému prezidentovi. Venezuelská média zveřejnila zprávu, že je Čína připravena postavit domy pro 20 tisíc Venezuelanů. Tím hodlá podpořit Chávezovu politiku, jejímž cílem je snížit počet lidí bez domova. Čínská státní tisková agentura navíc konstatovala, že Peking pomůže zemím Jižní Ameriky vybudovat síť optických vláken, modernizovat doly na zlato a vybudovat železnice a zemědělské zavlažovací systémy. A stranou nezůstává ani vojenská spolupráce. Venezuela nedávno od Číny zakoupila několik průzkumných a cvičných letadel. Jejich dodávka by se měla uskutečnit na začátku příštího roku. PROTI USA Kromě ekonomických smluv získal Chávez mnohokrát i politickou podporu Číny. V roce 2006 například Peking podporoval zájem Venezuely účastnit se patnáctičlenné Rady bezpečnosti OSN jako zástupce Jižní Ameriky. Snahu Venezuely ale zablokoval Washington, protože se domníval, že Chávez bude při jednáních rozvratným elementem. „Vláda USA používá všech prostředků, aby zablokovala moji zemi v účasti na činnosti v Radě bezpečnosti,“ sdělil přet třemi lety Chávez. „Američtí imperialisté se nás snaží zastavit.“
Čínští politici se snaží bagatelizovat důsledky, jaké může mít sbližování jejich země s Venezuelou. Hlavně pro Spojené státy americké. Hledání užších vztahů s Latinskou Amerikou „se nezaměřuje na jednu zemi“, řekl deníku China Daily Wu Kuo-pching, profesor latinskoamerických studií na Chinese Academy of Social Science. „V době globalizace je pohled typu ,kdo spadá do čí sféry vlivu‘ nepodstatný,“ dodal Wu. Americký prezident Barack Obama během své cesty po Evropě přislíbil, že do Číny zavítá ještě letos. Uvidíme, zda na vztahy mezi Čínou a Venezuelou pohlíží stejně.