Společnost Rudolf Jelínek vyrábí svou hruškovici Williams v Chile. Ročně tam vykoupí už téměř deset milionů kilogramů hrušek z tamějších úrodných alejí. Nyní začíná v Chile pěstovat hrušky i ve vlastních sadech.
Foto: Rudolf Jelínek
Vizovická firma Rudolf Jelínek investovala v roce 2007 v Chile celkem jeden milion eur. Koupila závod na výrobu ovocných destilátů. Hledala partnera pro výrobu hruškovice Williams nebo přímou investici, díky které by mohla výrobu odrůdy hrušek vlastnit. Dnes v Chile působí dceřiná společnost R. Jelínek L. A. (Latino America) a v závislosti na úrodě zpracovává sedm až deset milionů kilogramů hrušek ročně.
Hruškovice Williams české firmy je známá ve 40 zemích světa – destilát vizovické společnosti ale už od roku 2007 vzniká v Chile. Právě tato země je totiž sedmým největším pěstitelem „Williamsek“, jak odrůdu označuje Martin Déva, exportní ředitel pro západní Evropu a Latinskou Ameriku, který právě působí v Chile.
„Navštívili jsme prakticky všechny významné destinace pěstující Williamsky,“ popisuje Martin Déva dobu, kdy firma vybírala, kde bude investovat. Pro Chile nakonec rozhodla nejen silná pozice země v pěstování odrůdy, ale i fakt, že by Rudolf Jelínek mohl s produktem oslovit i místní.
Vlastní sad v Zámoří
Společnost vykupuje hrušky Williams, zpracovává je na hruškový destilát a ten ve velkoobjemových námořních kontejnerech dodává do Evropy. Ročně těch naložených destilátem pluje z Chile na starý kontinent 20 až 30. Dodávky směřují nejen do Čech, ale především do Německa, Itálie a Rakouska.
Rudolf Jelínek dosud hrušky vykupoval od místních pěstitelů – to se ale má změnit. Aktuálně vlastní 170 hektarů zemědělské půdy, kterou připravuje na výsadbu vlastních hruškových sadů. Během příštích několika let se každý rok stromy vysadí řádově na jednotkách až desítkách hektarů. Od místních ale bude ovoce vykupovat i dál.
Musíte být tak trochu kamarád
I přes odlišnosti a některé mezikulturní problémy se firmě podařilo během tří let víc než ztrojnásobit výrobu. V Chile dodává lahve do největšího řetězce supermarketů Jumbo. Úspěchem jsou i nové investice do destilační kolony nebo skladovacích tanků pro hotové destiláty.
Recept na úspěch v Chile prý spočívá hlavně v umění dobře jednat s místními protějšky. Firma se musí připravit na jihoamerickou povahu. „Mít trpělivost, vytrvat, být seriózní a i tak trochu kamarád,“ dodává Martin Déva.
Na výrobu a prodej hruškového destilátu ale Rudolf Jelínek své působení v Chile neomezí. Kromě toho, že vysadí vlastní sady, plánuje také rozšířit výrobu o další lihoviny. V Chile chce zpracovávat jablka, kdoule a vinný destilát. Dál se bude rozvíjet v sadech i mimo ně. Tržby za importované a v Chile distribuované výrobky R. Jelínek už začíná počítat v řádech desítek tisíc euro. Prosadit se v Chile není podle Martina Dévy vyloženě obtížné. „Přirozeně je třeba zvládnout jazyk, místní odlišnosti a zejména mít trpělivost a spoustu času na upomínání všeho,“ dodává.
Spolupráce s firmami v Chile má přesto určitá specifika. „Zde velmi často stačí ústní dohoda s majitelem a podání ruky,“ upřesňuje Martin Déva. To ale může mít i nevýhody. Někdy jednají chilští partneři nezodpovědně, při jednání něco slíbí a následně nedodrží. Na druhou stranu se jiné dohody neobejdou bez notářského zápisu. Základní fáze poptávka–nabídka–jednání se může proti českým zvyklostem protáhnout. „I to, aby vám dali nabídku, je třeba upomínat a vyžadovat,“ upřesňuje Martin Déva.
V roce 2009 se Chile stalo členem OECD. I díky tomu se postupně právní, obchodní a celní záležitosti pozvolna sbližují. „Nicméně velmi nám chybí dohoda o ochraně investic a zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Chile,“ vyjmenovává Martin Déva překážky, na které můžou čeští investoři narazit.