Věda v Československu
Dnešní diskuse vědeckých kruhů o způsobu řízení Akademie věd může doplnit nedávno vyšlá publikace Věda v Československu v letech 1945-1953. Obsahuje pět desítek příspěvků přednesených na stejnojmenné konferenci, která se konala v Praze na konci roku 1998.
Sborník nabízí mnoho pohledů na vědu a vysoké školy v době, kdy jedna totalita skončila a druhá nastupovala. Statě jsou rozděleny do devíti částí (I. Vysoké školy, II. Vznik ČSAV a proměny vědeckých institucí, III. Slovenské a po lské paralely, IV. Věda a kultura, V. Věda a politika, VI. Společenské vědy, VII. Historiografie, VIII. Věda a film a IX. Přírodní vědy) a jsou doplněny třemi svědectvími pamětníků o československé vědě těch let (prof. MUDr. Ctirad John, prof. Ing. Čestmír Šimáně a prof. MUDr. Václav Tošovský).
Pro herce na dnešní české politické scéně by mohl být velice zajímavý oddíl pojednávající o propojení vědy a politiky. Nabízí několik zajímavých příspěvků: především text Jaroslava Čechury Rektorský rok Karla Engliše, dále Studentokracie - mýtus nebo realita? Michala Svatoše a Věda za mřížemi Zdeňka Pousty.
Rektorský rok je malou studií o Karlu Englišovi v letech 1947-48, kdy byl na dlouhá léta posledním svobodně zvoleným rektorem Univerzity Karlovy, ukazuje, jak důstojně významný politik první republiky přijímal nově svěřený úřad i jak důstojně z něj po komunistickém převratu odcházel. Engliš se o kandidaturu nerval, naopak vyjmenoval všechny své nedostatky. Rektorem byl zvolen jednomyslně a pouze Rudé právo na jeho osobu útočilo. Ihned po únorovém puči napsal ministru školství Zdeňkovi Nejedlému: „Jelikož ze strany, kterou ráčíte zastupovat ve vládě nyn í na křesle ministra školství, kdy proti mé osobě byly vyslovovány námitky při mé volbě rektorem Univerzity Karlovy, považuji za svou povinnost po jmenování nové vlády tázat se Vás, pane ministře, přejete-li si, abych se své funkce vzdal. Zařídím se podle Vašeho přání. A Akčnímu výboru Národní fronty pražských vysokých škol napsal: „Mohu prohlásit, že bych samozřejmě svou funkci profesora vykonával podle vůle vlády Klementa Gottwalda a nic bych nepodniknul, co by se jí příčilo. Funkci rektora bych už nemohl vykonávati, protože nervové rozrušení při mém stáří mne učinilo k tomu nezpůsobným. Bude-li třeba mé rady, milerád ji poskytnu. Na post rektora rezignoval již 26. 2. 1948.
Zilynská, Blanka, Svobodný, Petr (eds.): Věda v Československu v letech 1945-1953. Sborník z konference. Nakladatelství Karolinum pro Ústav dějin - Archiv Univerzity Karlovy. Praha 1999. 564 stran. Cena neuvedena.
ČLÁNKY DO MAILU