Letět, nebo se plavit plachetnicí po moři? Na první pohled jasná věc, nicméně pokud si pro loď za oceán stejně musí přiletět posádka, aby ji dopravila zpátky domů, vaše uhlíková stopa už tak veselá nebude. Pro opravdu zodpovědný přístup k ochraně klimatu a zabránění nezvratným změnám, ke kterým naše planeta směřuje, je potřeba dívat se na svět komplexně.
Elektřina se v zásuvce neobjeví jen tak sama od sebe, a i když je vyrobena větrnými elektrárnami, jsou emise při samotné výrobě elektromobilu dnes tak vysoké (když počítáme i dopravu a výrobu baterie z čínských vzácných kovů, jako je lithium nebo kobalt), že elektrické auto musí najezdit desítky, ba stovky tisíc kilometrů, než se emisně „vyplatí“.
Přesná čísla je hodně těžké dát, záleží na tom, kdo, jak a s jakým energetickým mixem se to rozhodne spočítat.
Na druhé straně však elektromobily nemají žádné místní emise a jediné, co vypouštějí do ovzduší, jsou otěrové částice z brzd a pneumatik – i těch ale menší elektromobil, jako je třeba Prius, vyprodukuje mnohem méně než klasické auto.
Ohrožený symbol svobody?
Vraťme se ale k samotné uhlíkové stopě a tomu, jaký typ dopravy je dnes ten nejekologičtější. V poslední době tolik zmiňovaná letecká doprava se na světových, člověkem produkovaných emisích CO2 podílí dvěma procenty, na dopravních emisích se podílí dvanácti procenty. Podíl letů přes 1500 kilometrů, které nemají rozumnou alternativu, je více než 80 procent. Spotřeba paliva je u moderních letadel zhruba tři litry na pasažéra a 100 uletěných kilometrů – to je téměř polovina hodnoty u prvních proudových letadel ze šedesátých let, navíc se daří čím dál tím více přecházet na alternativní paliva. Skutečný dopad na klima je však podle studií o něco závažnější z důvodu vypouštění emisí vysoko v atmosféře.
Emisní Titanic
Emise lodní dopravy jsou z převážné části tvořeny emisemi mezinárodní nákladní přepravy, bez které by se kola světové ekonomiky okamžitě zastavila. Zajišťují totiž dodávku 90 procent veškerého zboží. Na celkových emisích CO2 se podílejí přibližně třemi procenty, přičemž velké kontejnerové lodi, tankery a lodě na sypké materiály emitují více než polovinu všech emisí.
Palčivější než CO2 jsou u lodí emise oxidů síry, kde 15 největších lodí světa vypouští do ovzduší stejné množství škodlivin jako všechna osobní auta světa. Jde samozřejmě hlavně o druh spalovaného paliva: zatímco diesel i nafta jsou velmi efektivně odsířeny, těžké topné oleje (HFO) obsahují tři a více procent síry, a vůbec je to hmota, jejíž spalování opravdu nechcete čichat. Před několika lety vstoupilo v platnost nařízení, v rámci kterého lodě blíže než 370 kilometrů od pobřeží Evropy či Spojených států musejí přejít na spalování násobně dražšího paliva se sníženým obsahem síry až na hranici 0,5 procenta, přičemž limit je nyní stanoven na 0,1 procenta.
Zajímavostí je, že i když obří nákladní lodě za posledních deset let zrychlily o zhruba pět procent, na celkových emisích oxidu uhličitého to nebylo vůbec znát; spíše naopak. Lodní a letecký průmysl zůstává, co se týče emisí, prakticky neregulován. Na půdě OSN nicméně 190 států světa přislíbilo snížit emise do roku 2050 na méně než polovinu hodnot z roku 2008. Nyní tak jsou ve vývoji nové generace obřích lodí, které by měly limity plnit. Životnost tankerů či kontejnerových lodí je obecně počítána na minimálně dvacet, spíše však třicet let.
Měkké cíle
Automobily se na celkových emisích CO2 podílejí zhruba šestnácti procenty, v sektoru dopravy jde o více než dvoutřetinový podíl. Do roku 2025 chce většina z velkých ekonomik (USA, EU, Čína, Austrálie, Japonsko či Jižní Korea) snížit flotilové emise pod 110 gramů CO2 na kilometr, což odpovídá průměrné spotřebě benzinu těsně pod hranicí pěti litrů na 100 kilometrů. A někteří jsou ještě dál, nejradikálnější a tím i nejzelenější je Evropská unie, kde se flotilové průměry budou muset v rámci metodiky NECD (New European Driving Cycle; takzvaný kombinovaný cyklus EU) vejít pod 95 gramů už za dva roky.
Po roce 2021 se navíc začnou flotilové emise měřit podle výrazně reálnějšího a pro automobilky horšího protokolu WLTP (Worldwide Harmonized LightDuty Vehicles Test Procedure), podle kterého už dnes výrobci nové vozy v Evropě homologují. Dnes drsný 95gramový limit splňuje jen Tesla a Smart, blízko je Toyota a do 110 gramů se vejdou ještě Peugeot, Citroën a Renault. Většina velkých automobilek se pak pohybuje od 120 do 130 gramů. Očekává se, že cíl splní jen málokdo a na pokutách (nebo lépe řečeno emisních odpustcích) unie do roku 2021 vybere téměř 900 miliard korun. Je vidět, že bez masového prodeje hybridů a elektromobilů se automobilky neobejdou. Největším odbytištěm (přes milion ročně) elektromobilů je paradoxně největší znečišťovatel Čína, v USA se jich prodá téměř 400 tisíc a doznívající boom loni vynesl na třetí místo s více než sedmdesáti tisíci exempláři Norsko.
Nezastavujeme, byly by emise!
Vlaky jsou obecně považovány za extrémně čistý druh dopravy, samozřejmě však záleží na energetickém mixu dané země a také na použité technice či míře elektrifikace. V Koreji je elektrických více než 85 procent tratí, v Severní Americe je to jen pět procent. Pokud by veškerá energie v síti pocházela z uhelných elektráren, nebyly by podle Mezinárodní energetické agentury IEA elektrické vlaky o nic čistší než ty tažené moderní dieselovou lokomotivou.
Po železnici se přepraví kolem osmi procent pasažérů (osobokilometrů) a sedmi procent nákladu, ovšem spotřebují se pouze dvě procenta energie.
Při výpočtu většinou vychází, že pokud mezi dvěma městy ve vzdálenosti kolem 500 kilometrů zvolíte místo letadla vlak, ušetříte až 90 procent emisí CO2. Některé studie však do výpočtu zahrnují i počet „uražených“ kilometrů, stavbu infrastruktury a také emise spojené s výrobou a likvidací dopravního prostředku. V těch letadla, která s hodně cestujícími urazí hodně velké vzdálenosti, často dopadají podobně dobře jako vlaky, které mají v takto celostních přehledech zhruba polovinu emisí na kilometr spojenou s emisemi budování infrastruktury.
Doprava se na celosvětových emisích CO2 podílí zhruba jednou sedminou, nejvíce přispívá výroba elektřiny a tepla (25 %), zemědělství (24 %) a průmysl (21 %).
Podíl druhů dopravy na celkových emisích CO2 v dopravě (v %)
Lodní doprava 14,0 %
Letadla 10,0 %
Vlaky 1,5 %
Ostatní 0,5 %
Automobily 74 %
Zdroj : přepočet týdeníku Euro
O autorovi| Aleš Jungmann, jungmann@mf.cz
