Pravda o vejcích a slepicích

Ještě nedávno patřila vajíčka na černou listinu kvůli vysokému obsahu cholesterolu. Nejnovější vědecké studie však řadí vejce k takzvaným superpotravinám, které na naše zdraví působí vyloženě blahodárně. Jak to s vejci (a slepicemi) opravdu je?

Autor: Wikimedia.org

Jedno vejce denně, tak zní poslední doporučení. Vajíčka jsou bohatým zdrojem plnohodnotných bílkovin, které obsahují velké množství esenciálních aminokyselin. A ty naše tělo velmi potřebuje, protože si je samo neumí vytvořit. Z těchto základních aminokyselin pak náš organismus znovu staví složitější bílkoviny potřebné pro zdravý růst a obnovu buněk. Proto se žloutek dává batolatům k obědu a kulturisté pijí žloutkové koktejly.

A co cholesterol?

Jedno slepičí vejce, tedy žloutek, obsahuje přibližně 250 miligramů cholesterolu. To není málo. A zvýšený krevní cholesterol znamená riziko vysokého krevního tlaku, který způsobuje kardiovaskulární onemocnění, jejichž završením bývá infarkt či mrtvice. Rovnice se to zdá být jednoduchá, ale takhle jednoduché to není. Množství cholesterolu obsažené ve vejci totiž nijak nesouvisí s množstvím cholesterolu ve vašem krevním oběhu. Jednoduše řečeno, když sníte vejce, neznamená to, že se vám hladina cholesterolu zvedne o uvedených 250 miligramů. Vajíčko totiž zároveň obsahuje látky (třeba lecitin), které pomáhají hladinu cholesterolu v krvi snižovat. A ještě jeden příklad – když si dáte volské oko, sníte ve vejci asi 1,5 gramu nasyceného (tedy nezdravého) tuku, což je jen zlomek toho, kolik ho sníte v másle, na kterém jste si vejce opekli.

Vejce obsahují řadu vitaminů. Když to vezmeme podle abecedy, najdeme v nich vitamin A, B1, B2, B12, D, E a K. Významný je hlavně vysoký obsah vitaminu D, který hraje důležitou roli při růstu kostí, ale působí také preventivně proti rakovině, srdečním chorobám, roztroušené skleróze, poruchám imunity a duševním nemocem. Jedno vejce obsahuje 20 procent doporučené denní dávky tohoto vitaminu.

Ve vajíčkách najdeme také prospěšné minerály: vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, železo, stopový prvek selen a antioxidanty lutein a zeaxantin, které prospívají zraku a preventivně působí proti šedému zákalu a stařecké slepotě. Z tohoto výčtu je jasné, že proti vyššímu obsahu cholesterolu, který navíc neznamená automatické zvýšení cholesterolu ve vaší krvi, stojí jednoznačná přesila bojovníků za vaše zdraví. Málokterá potravina má tak pozitivní bilanci.

Jaká slepice, takové vejce

Ideální začátek nedělního rána. Uvedené množství vystačí pro dva hladové či čtyři méně hladové snídající. • 3 polévkové lžíce bílého vinného octa • 4 velká vejce • 4 plátky toastového chleba nebo jiné pečivo (třeba dvě rozpůlené kaiserky) k opečení • 4 lžíce teplé holandské omáčky či majonézy • 4 plátky parmské šunky (či jiné kvalitní sušené šunky) Ve velkém hrnci přiveďte k varu alespoň dva litry vody a přidejte ocet. Vejce rozklepněte do čtyř šálků či mističek a opečte toasty. Zamíchejte vroucí vodu s octem tak, aby se vytvořil vír a do něj z šálku opatrně vylijte vajíčko. Díky víru se bílek rovnoměrně rozprostře kolem žloutku. Vařte tři minuty, poté vyjměte děrovanou lžící. Stejně postupujte u dalších vajec. Každý toast potřete trochou holandské omáčky (majonézy), na ni položte plátek šunky a navrch vejce. Ozdobte zbytkem holandské omáčky. |
Asi všichni známe rozlišení vajec na malá (S), střední (M), velká (L) a nově se občas v obchodech objeví i extra velká vejce (XL). Z razítka na skořápce však můžete vyčíst i něco o původu vajíčka. Název státu, ve kterém slepice žila, najdete pod dvoumístnou zkratkou, podobnou mezinárodní poznávací značce auta. I když je u nás velkochovů dost, naši domácí spotřebu zcela nepokrývají, a část vajec se proto dováží – hlavně z Polska.

Z číselného kódu se dozvíte i něco o životním stylu slepice. Označuje ho číslo od nuly do trojky a je to podobné jako ve škole. Čím nižší číslo, tím lépe pro vás, vejce i slepici. Nulou se totiž označují biovajíčka, jedničkou vejce z takzvaného výběhového chovu, při kterém sice slepice žijí v halách, ale musí mít k dispozici přístup na volný terén. Tento typ velkochovu u nás prakticky neexistuje, v malém ho však provozují všichni lidé, kteří chovají slepice doma na dvorku.

Dvojku najdete na vejcích z podestýlkového chovu. V tomto případě se slepice chovají v halách a ven se během svého života nepodívají. Mají však k dispozici hřady a podlahu, která je z jedné třetiny pokrytá slámou či pilinami, kde si mohou tak trochu zaběhat a zahrabat – hrabání, klování a popelení se je hlavní životní náplní slepic. Slepice z podestýlkového chovu pak snášejí vejce do hnízd.

Život na šikmé ploše

Nejdrsnější podmínky panují u slepic chovaných v klecích, které jsou na vajíčkách označeny číslem tři. Svůj život taková slepice stráví v drátěné kleci o rozměru A4 ve velké hale s umělým osvětlením. Životní seberealizace hrabáním, běháním a zobáním je jí odepřena, navíc se stále pohybuje na šikmé ploše. Dno klece je zešikmené tak, aby se vejce samo skutálelo ke hraně a propadlo ven na pás; nikdo ho nemusí sbírat. Výhodou těchto chovů je snadná hygienická kontrola a ekonomičnost, proto u nás patří k nejrozšířenějším. Ochránci zvířat však považují tento druh chovu za týrání slepic a usilují o jeho zákaz. Kalifornský guvernér a zároveň člověk, který asi v životě snědl hodně žloutků, tedy Arnold Schwarzenegger, nedávno podepsal zákon, který ve státě Kalifornie zakazuje chov nosnic v klecích.

U nás by podle směrnic Evropské unie měly být klasické klece nahrazeny klecemi takzvaně obohacenými, ve kterých bude mít slepice více místa, hnízdo, plochu k hrabání a klování. Stále to však bude klec.

Až si budete příště kupovat vajíčka, schválně se na razítko podívejte. Je otázka, zda vám bude vejce z ekologického chovu chutnat víc, ale třeba budete mít lepší pocit.