Náhodná shoda jmen u nás na Slovensku vyvolala i vlnu vtipkování na účet jiné šéfky kanceláře jiného premiéra, konkrétně našeho „otce vlasti“ Vladimíra Mečiara a Anny Nagyové. Vtipkování je zdravé, jen by nás nemělo odvádět od podstaty.
Když už chceme hledat paralely, pak Nečasovu vládu srovnávejme spíše s vládou Ivety Radičové. V obou případech se pravice dostala k moci ve chvíli svého vnitřního rozpadu a přeskupování sil. V obou případech formálně hrály první housle historicky „zasloužilejší“ strany. Jenže v obou případech byly tyto strany už daleko za svým zenitem.
Obě vlády měly v některých ohledech nejpravicovější program v dosavadní historii obou států. Nezapomeňme však ještě na jednu podobnost: s blížícím se koncem těchto vlád dostali voliči u nás i u nich ještě jednu, závěrečnou možnost nahlédnout „do kuchyně“ údajně morální, transparentní a rozpočtově odpovědné pravice. U nás to byla Gorila, u nich je okno do politické reality otevřeno právě nyní.
• Čtěte také:
Kauza Nagyová graduje: v odposleších figurují i šéfové ČEZ a Českých drah
